Ing. Jiří Pšenčík
V roce 2001 absolvoval v magisterském studijním programu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích oboru Účetnictví a finanční řízení podniku, v roce 2009 pak úspěšně dokončil studium v doktorském studijním programu na Ekonomické fakultě téže univerzity. Se svou alma mater zůstává i nadále v kontaktu na externí bázi. Je členem České společnosti ekonomické. Od roku 2001 pracuje ve Finanční správě ČR na různých pozicích vždy však spojených s praktickým výkonem daňové kontroly zejména v oblasti daně z přidané hodnoty. V současné době je ředitelem kontrolního odboru na Územním pracovišti v Českých Budějovicích.
Počet vyhledaných dokumentů: 21
Řadit podle:
Ručitelská výzva dle § 171 daňového řádu je sice vydávána v rámci řízení při placení daní u daňového subjektu – dlužníka, ukládá však platební povinnost ručiteli. Proto je potřeba vnímat hned několik lhůt, a to jak u daňového subjektu – dlužníka, tak také ...
Rozsudek v daňové trestní věci může významně ovlivnit daňové řízení. Je pak na správci daně, aby vyhodnotil, zda skutečnosti zjištěné v rámci trestního řízení dopadají také do řízení daňového. Tento příspěvek se zabývá postupem správce daně, který ...
V posledních letech se tuzemské správní soudy opakovaně vyjadřovaly k otázce, zda činnost statutárního orgánu obchodní společnosti je sama o sobě výkonem samostatné ekonomické činnosti. Jednodušeji řečeno šlo o to, zda například jednatel společnosti s ...
Správní judikatura dospěla v nedávné době v několika případech k závěru o tom, že určité úkony formálně prováděné správcem daně v rámci vyhledávací činnosti mohou věcně překročit hranici vyhledávací činnosti. Fakticky se pak již jedná o úkony typické pro ...
Dle § 85 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád “), jsou předmětem daňové kontroly daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému ...
Mezi základní povinnosti daňového subjektu patří podání daňového přiznání. U daní vyměřovaných za zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců se podává nejpozději do 3 měsíců po jeho uplynutí. Tato lhůta se prodlužuje v několika situacích dle daňového řádu ...
Daňový subjekt, který je zatížen úrokem z prodlení či úrokem z posečkané částky, může požádat o prominutí tohoto úroku. Úspěšný žadatel o prominutí úroku musí splnit řadu podmínek. Některé z podmínek jsou stanoveny zcela exaktně (např. zaplatit daň, které ...
Povinnost uhradit penále je upravena v ustanovení § 251 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád “). Penále vzniká z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. V praxi v podstatě nastávají tyto dvě nejčastější ...
U každého daňového subjektu může nastat situace, kdy nebude z prostých ekonomických či sociálních důvodů schopen v zákonem stanovené lhůtě plnit své peněžité závazky vůči veřejnému rozpočtu. Tíživou ekonomickou situaci daňových subjektů logicky předpokládá ...
Boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu je cíl uznaný a podporovaný Směrnicí 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (k tomu rozsudky Soudního dvora EU C-487/01 a C-7/02 Gemeente Leusden a ...
Předmětem diskuzí a analýz v oblasti daně z přidané hodnoty jsou patrně nejčastěji situace odepření nároku na odpočet správcem daně v případech, kdy tvrzené zdanitelné plnění, ze kterého byl nárok na odpočet uplatněn, prokazatelně neexistovalo nebo nebylo ...
V úvodu se logicky nelze vyhnout obecným legislativním principům upravujícím problematiku běhu lhůt pro stanovení daně. Základní lhůta pro stanovení daně je tříletá a začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, nebo v ...
Zásada jednání v dobré víře je jedním ze základních právních principů. Takovému jednání proto přísluší významná ochrana. V daňové oblasti je v dobré víře ten (daňový subjekt), který může vzhledem ke konkrétním okolnostem být důvodně přesvědčen o ...
Cílem článku je pomoci ke snazší orientaci v oblasti lhůt rozhodných nejen pro včasné a řádné podávání daňových přiznání, ale také pro úhrady daňové povinnosti, to vše ve světle novelizovaného znění daňového řádu v případě podávání elektronických daňových ...
S ohledem na základní ústavní zásady i zásady fungování evropského systému daně z přidané hodnoty bylo judikatorně dovozeno, že plátce (daňový subjekt) má nárok na vrácení části nadměrného odpočtu, která není mezi správcem daně a daňovým subjektem nikterak ...
Penále je finančním trestem „sui generis“ za to, že daňový subjekt vykázal svou daňovou povinnost v nesprávné výši a správce daně v rámci doměřovacího řízení tuto nesprávnost musel napravit. Podle § 251 daňového řádu správce daně vystaví platební výměr na ...
Tento článek si klade za cíl popsat vybrané argumentační střety mezi správcem daně a zástupci daňových subjektů v případech detekované účasti na řetězcových daňových podvodech. Má mluvit jednoduchým, přímočarým a všeobecně srozumitelným jazykem zejména ...
V posledních měsících se objevují časté mediální útoky na Finanční správu ČR v souvislosti s mnoha jejími kroky. Snad nejčastěji je předmětem kritiky oblast vydávání zajišťovacích příkazů, zejména v souvislosti s řetězcovými podvody na DPH a speciálně s ...
Podnikatelské aktivity plátců DPH mohou nabývat nejrůznějších podob a zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), musí být tedy koncipován natolik univerzálně, aby dokázal ...
Nárok na odpočet daně v případě dlouhodobého majetku pořízeného po 1. 4. 2011 bude podléhat novým korekčním mechanismům, které mají významně zpřesnit úvahu o hodnotě celkového nároku na odpočet, tedy úvahu o nároku na odpočet uplatněném při pořízení ...