Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 26. května 2016, ve věci C-550/14, Envirotec Denmark, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Investiční zlato
Ing.
Jan
Rambousek,
LL.M.
K předpisům:
-
§ 92 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
-
§ 92b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Článek 198 odst. 2 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se použije na dodávky takových ingotů, jako jsou ingoty dotčené v původním řízení, které se skládají z náhodných hrubých slitin získaných smícháním šrotu a různých kovových předmětů obsahujících zlato, jakož i další kovy, materiály a látky s obsahem zlata okolo 500 nebo 600 tisícin.
Envirotec je společnost působící v oblasti obchodu s drahými kovy. Koupila v 24 samostatných transakcích 24 ingotů přetavených z různých materiálů s průměrným obsahem 500 až 600 tisícin zlata. Envirotec koupila tyto ingoty u jiné dánské společnosti, která je přetavila. Skládaly se mj. ze starých šperků, příborů, hodin, jakož i průmyslových reziduí. Než společnost Envirotec tyto ingoty koupila, byly zaslány její partnerské společnosti, která je měla později od společnosti Envirotec odkoupit za účelem získání v nich obsaženého zlata a která vypočetla obsah zlata v jednotlivých ingotech. Envirotec za tyto transakce zaplatila DPH prodávajícímu a tuto částku vykázala ve svém přiznání k DPH za čtvrté čtvrtletí roku 2011 a požádala o její odpočet jakožto DPH zaplacené na vstupu. Prodávající Dansk Metalopkob tuto DPH správci daně neuhradila a z důvodu nedostatku finančních prostředků následně vstoupila do likvidace. Správce daně rozhodl o tom, že DPH zaplacená společností Envirotec prodávajícímu nelze odpočíst, neboť se na dotčené ingoty jakožto „zlato surové nebo ve formě polotovarů o ryzosti 325 tisícin nebo vyšší“ vztahuje režim přenesené daňové povinnosti, stanovený v § 46 odst. 1 bodu 4 zákona o DPH.
Pozorný čtenář jistě zaregistruje rozdíl mezi čl. 198 směrnice 2006/112, kde je uvedena ryzost 325 tisícin, a českým § 92b ZDPH, kde je uvedena ryzost 333 tisícin. Důležité ovšem je, že v tuzemsku se často obchoduje se zlatem o nižší ryzosti, přičemž tyto obchody jsou potom zdanitelným plněním. Otevírá se tak prostor pro daňové úniky a jenom upozorňuji, aniž bych jakkoli komentoval správnost, že existují znalecké posudky, ve kterých se znalci domnívají, že snížení ryzosti je účelové právě z toho důvodu, aby byla transakce zatížena DPH. V případě obchodů s takovou komoditou tedy náleží obzvláště velká obezřetnost.