Projekt BEPS a mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění

Vydáno: 58 minut čtení
Projekt BEPS a mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění
Ing.
Václav
Zíka,
Ministerstvo financí, odbor Daně z příjmů, oddělení Mezinárodní zdaňování
Slovo „BEPS“ označující ve zkratce anglické slovní spojení „Base erosion and profit shifting“ (eroze daňového základu a přesun zisků) je již nějakou dobu pravděpodobně nejčastěji užívaným slůvkem v daňových debatách, které se dotýkají oblasti zdaňování příjmů právnických osob, a to jak na úrovni vnitrostátní, tak i na úrovni mezinárodní.
V roce 2012 představitelé tzv. G-20 vyzvali Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sehrává v daňové oblasti na globální úrovni velmi významnou úlohu a která přeshraniční daňovou optimalizaci řešila i před tím, k tomu, aby se pokusila najít a navrhnout konkrétní řešení problémů souvisejících s postupným narušováním daňové spravedlnosti, integrity daňových systémů a deformováním daňové soutěže, jako důsledkem vývoje, který umožnil, především tedy velkým nadnárodním společnostem, do velké míry minimalizovat jejich daňové zatížení, a to prostřednictvím strategií daňového plánování využívajících mezery a nesoulady v nastavených daňových pravidlech v různých státech světa, a to právě k tomu, aby jejich zisky nebyly buď vůbec zdaněny, nebo k tomu, aby byly přesunuty do zemí či jurisdikcí s nízkým efektivním zdaněním.
To v konečném důsledku vede k tomu, že vlády některých států mají nižší příjmy ve svých rozpočtech a nemohou tak např. realizovat některé důležité investice, které by napomohly dalšímu ekonomickému rozvoji. Vede to k tomu, že jsou poškozeni, znevýhodněni ti, kteří nemají možnost snížit svou daňovou povinnost přesunem zisků ze státu, kde byly vykonávány činnosti generující tyto zisky, do zemí s minimálním, popř. žádným zdaněním apod. Samo o sobě to může mít následně negativní vliv i na ochotu plnit daňové povinnosti u takovýchto „znevýhodněných“ poplatníků. To vše, umocněno krizí, která začala v roce 2008, se stalo velkým politickým tématem a problémem, který však existoval již dávno před tím, stejně jako přeshraniční daňová optimalizace.
V únoru 2013 byl následně na úrovni OECD vypracován a představitelům G-20 předložen
„OECD report Addressing Base Erosion and Profit Shifting“
a poté v červenci 2013 byl již představen tzv. G-20/OECD Akční plán k problematice BEPS, který
de facto
potvrdil existenci projektu BEPS a určil 15 specifických a velmi ambiciózních akcí, jejichž výsledkem jsou doporučení, formulace
„best practices“
a i tzv. minimálních standardů týkajících se několika oblastí zdaňování příjmů.
Jak je již naznačeno výše, v žádném případě by tedy nemělo jít o kriminalizaci chování nadnárodních společností, neboť většina daných strategií daňového plánování (samozřejmě ale ne všechny) jsou v tuto chvíli zcela legitimní a legální, nýbrž mělo by jít o změny v legislativě, v nastavených pravidlech mezinárodního zdaňování (zainkorporovaných nejen do vnitrostátních zákonů, ale i do mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmů), které by tedy měly omezit přesun zisků do zemí, kde nebyla vykonávána konkrétní činnost, se kterou je konkrétní zisk spjat.
Akce projektu BEPS zaměřené na vnitrostátní právní předpisy se s poukazem na to, že se nadále respektuje
suverenita
každé země při stanovování vlastních daňových pravidel a při vytváření vlastní vnitrostátní daňové legislativy, soustředí např. na problematiku tzv. hybridních nesouladů, na problém odčitatelnosti úroků, v kontextu tzv. daňových rájů na možnost zavedení tzv. CFC (
Controlled Foreign Companies
) legislativy atd. Skutečnost, že se v oficiálních dokumentech OECD objevuje znovu v daném kontextu slovní spojení „daňový ráj“ může být pro leckoho velkým překvapením, uvědomíme-li si, že tomu není tak dlouho zpět do minulosti, kdy OECD deklarovala, že díky jejímu projektu ohledně škodlivé daňové konkurence a škodlivých daňových praktik a s tím související činnosti tzv.
Global
Forum
on Transparency and the Exchange of Information
ve světě již žádný daňový ráj neexistuje, neboť všechny státy a
jurisdikce
světa učinily závazek vyměňovat daňové informace, spolupracovat s ostatními zeměmi apod.
Další akce projektu BEPS souvisí právě s rozšířením tzv. transparentnosti, a to např. prostřednictvím „
country by country reporting
“ společnostmi daňovým správám ohledně jejich celosvětové
alokace
zisků. V tomto bodě je třeba připomenout, že Česká republika se již koncem ledna tohoto roku podpisem příslušné mnohostranné dohody zařadila mezi 31 států, které si budou automaticky vyměňovat požadované informace sestavované nadnárodními společnostmi. Předpokládá se, že takováto automatická výměna informací zvýší transparentnost transakcí nadnárodních společností a bude jedním z důležitých informačních zdrojů daňových správ různých států světa ve vztahu k rizikové analýze převodních cen těchto společností. V této souvislosti se očekává přijetí navazující legislativy, na jejímž základě budou tedy některé společnosti se sídlem v České republice vypracovávat za celou nadnárodní skupinu zprávu podle zemí a pravidelně ji předávat daňové správě. Vzorová
legislativa
vypracovaná na úrovni OECD a určená, jako model, k implementaci zmíněné multilaterální dohody, přitom vztahuje takovou povinnost na skupiny sdružených osob, které za daný daňový rok dosáhnou konsolidovaných příjmů alespoň ve výši 750 mil. EUR.
S problematikou výměny informací a i s tím, že více transparentnosti je údajně potřeba tedy přímo i mezi vládami různých států světa navzájem, se rozsah vyměňovaných informací začíná dotýkat i např. tzv.
tax rulings
, kdy bylo stanoveno, že tzv. spontánní výměna informací se netýká pouze „
rulings
“, které souvisí s preferenčními daňovými režimy, ale týká se všech „
rulings
“, u nichž absence výměny informací může vést k problému snížení daňového základu a přesouvání generovaných zisků. V této souvislosti bylo v rámci projektu BEPS stanoveno šest kategorií tzv.
taxpayer – specific rulings
, na které se povinnost spontánní výměny informací nyní bude vztahovat. Kromě „rulings“ k preferenčním daňovým režimům, se jedná i o jednostranná předběžná cenová ujednání nebo jiné jednostranné „
rulings
“ vztahující se k převodním cenám (3 z 15 akcí projektu BEPS přitom mají přímý dopad do oblasti „
transfer pricing
“, tedy do nastavených pravidel týkajících se převodních cen), přes hraniční „
rulings
“ poskytující „
downward
“ úpravy zisků, „
rulings
“ ohledně stálých provozoven, „
conduit rulings
“ a jakékoliv jiné „
rulings
“, na kterých se OECD
Forum
on Harmful Tax Practices v budoucnu dohodne.

Související dokumenty

Zákony

586/1992 Sb. o daních z příjmů