Kontrolní hlášení - procesní souvislosti

Vydáno: 29 minut čtení

Prvním dnem nového roku 2016 vstoupila v účinnost novela zákona o dani z přidané hodnoty , upravující tolik diskutovaný institut kontrolního hlášení. Následující příspěvek se zabývá procesními otázkami, spojenými s tímto institutem.

Kontrolní hlášení – procesní souvislosti
Ing.
Tomáš
Hajdušek,
daňový poradce, vedoucí sekce správy daní KDP ČR
 
1. Smysl a podstata kontrolního hlášení
Smysl kontrolního hlášení byl již zhojna komentován představiteli státní správy a je zřejmý i z důvodové zprávy, podle které
„(m)echanismus systému kontrolních hlášení vychází z toho, že plátci vykazují v dané struktuře údaje o (z hlediska správy daně) zásadních plněních, tyto správce daně navzájem porovnává a spojuje formou ‚párování‘ jednotlivých kontrolních hlášení. V okamžiku vyměřování daňových přiznání tak správce daně disponuje údaji, které by jinak získával převážně posteriorní kontrolní činností u jednotlivých plátců, přičemž v době realizace kontrolní činnosti jsou již některé články spojení nesoučinné (‚mizející obchodník‘) a finanční prostředky jsou odčerpány mimo dispozici správce daně.“
Velmi jednoduchý model tzv. karuselového (kolotočového) podvodu znázorňuje následující obrázek, ve skutečnosti bývají podvodné struktury mnohem složitější a vícerozměrné:
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=5382.jpg
Karuselový podvod je založen na typickém jednání, kdy na začátku řetězce není přiznána či zaplacena DPH, která je na konci řetězce nárokována v podobě nadměrného odpočtu DPH. Za rozhodujícími články řetězce obvykle stojí stejná osoba(y), články uprostřed řetězce slouží k odstínění spojených článků a nezřídka se jedná o nic netušící subjekty.
Kontrolní hlášení samozřejmě zamezí i podvodům v jejich nejprimitivnější podobě, spočívající např. v tom, že si plátce v pozici odběratele uplatní odpočet DPH z neexistujícího plnění na základě fiktivního daňového dokladu nebo že plátce dodavatel nepřizná vlastní uskutečněné zdanitelné plnění.
Podstata kontrolního hlášení je založena na porovnávání, tzv. párování jednoho obchodního případu na obou stranách. Pokud si tedy odběratel bude uplatňovat nárok na odpočet, bude systém „hledat“ dodavatele, který měl dané plnění uskutečnit.
Základní párovací údaje znázorňuje následující obrázek:
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=5376.jpg
Pomocí párování údajů napříč celým obchodním řetězcem by měl být systém schopen „spojit“ požadovaný nadměrný odpočet na konci řetězce s chybějící daní na začátku řetězce a tím výplatu nadměrného odpočtu pozastavit:
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=5379.jpg  
2. Vznik povinnosti podat kontrolní hlášení
Podle přijaté úpravy podává kontrolní hlášení plátce, který, pokud ponecháme stranou zvláštní režim pro investiční zlato:
a)
uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, nebo
b)
přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění.