Zákon o daních z příjmů obsahuje několik ustanovení, ve kterých jsou daňové limity i v roce 2021 odvozeny z výše minimální mzdy a z výše průměrné mzdy. Pro rok 2021 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 487/2020 Sb. “) a ke zvýšení průměrné mzdy odvozené z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. , o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 381/2020 Sb“.).
Na co vše má u daně z příjmů vliv výše minimální a průměrné mzdy v roce 2021
Ing.
Ivan
Macháček
Minimální mzda podle zákoníku práce
Minimální mzda
je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“), přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základními pracovněprávními vztahy podle § 3 ZP jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V souladu s § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Zákoník práce rozeznává kromě minimální mzdy ještě tzv. zaručenou mzdu. Zaručenou mzdou
je mzda nebo plat, na něž zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle § 112 odst. 2 ZP a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví ZP v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do osmi skupin.Nařízením vlády ČR č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů byla stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin základní sazba minimální mzdy 48,10 Kč za hodinu a 8 000 Kč za měsíc. Tyto sazby zůstaly v nezměněné výši až do 31. 7. 2013, kdy na základě nařízení vlády č. 210/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů byla s účinností od 1. 8. 2013 zvýšena základní sazba minimální mzdy na částku 8 500 Kč (základní hodinová sazba se zvýšila na 50,60 Kč). Od roku 2015 dochází ke každoročnímu zvyšování minimální i zaručené mzdy. Nařízením vlády č. 487/2020 Sb. došlo od 1. 1. 2021 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy ze 14 600 Kč na 15 200 Kč a základní sazby minimální hodinové mzdy z 87,30 Kč na 90,50 Kč. I když oproti roku 2020 vzrostla minimální mzda pouze o 4,1 %, je v roce 2021 o 78,82 % vyšší než před osmi lety.
Postupné zvyšování základní měsíční sazby minimální mzdy
| Kalendářní rok | Výše minimální mzdy v Kč | Nařízení vlády č. |
| 2014 | 8 500 | |
| 2015 | 9 200 | |
| 2016 | 9 900 | |
| 2017 | 11 000 | |
| 2018 | 12 200 | |
| 2019 | 13 350 | |
| 2020 | 14 600 | |
| 2021 | 15 200 |
Vliv minimální mzdy na limitní ukazatele v zákonu o daních z příjmů v roce 2021
Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)
jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V zákonu o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, ve kterých jsou daňové limity odvozeny z výše minimální mzdy:Limit pro osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů
Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů
osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši šestatřicetinásobku minimální mzdy
, která je platná k 1. 1. kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Za kalendářní rok 2021 je osvobozena
od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 15 200 Kč x 36 = 547 200 Kč
. S ohledem na výši starobních důchodů bude výrazná většina těchto důchodů osvobozena od daně z příjmů. Ke zdanění dojde tak především u souběhu starobního důchodu s penzí z jiného státu, kde byl dotyčný v průběhu své aktivní činnosti zaměstnán.Příklad 1
Občan pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Rakouska. Za rok 2021 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu dle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 562 100 Kč. Jiné příjmy občan nemá.
Z článku 17 smlouvy mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 31/2007 Sb. m. s.) vyplývá, že penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Penze vyplácená občanovi z Rakouska tedy podléhá zdanění v ČR.nVýše důchodu a penze převyšující hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 14 900 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne výše 15 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2021.
Limit příjmů pro uplatnění ročního daňového bonusu
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo formou slevy na dani a současně daňového bonusu. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16, snížená o slevy na dani podle § 35 a § 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč (zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 609/2020 Sb.“) došlo ke zrušení limitní maximální výše daňového bonusu, která činila do 31. 12. 2020 částku 60 300 Kč ročně).
Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že
daňový
Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7, a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2020 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 14 600 Kč x 6 = 87 600 Kč, pak v roce 2021 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 15 200 Kč x 6 = 91 200 Kč.bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.Limit příjmů pro uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance
Vypočtenou zálohu na daň plátce daně sníží dle § 38h odst. 4 ZDP u poplatníka s učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a následně o daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c. Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu, případně měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.
V § 35d odst. 4 ZDP se uvádí, že je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem.
Měsíční daňový
. Z tohoto ustanovení vyplývá omezující podmínka, dle které bonus
lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčněplátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový
ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, bonus
jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy,
zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2020 alespoň výše 7 300 Kč a v roce 2021 alespoň 7 600 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.Poznámka autora:
Zákonem č. 609/2020 Sb. byl počínaje zdaňovacím obdobím 2021 zrušen maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu. Maximální výše měsíčního daňového bonusu v roce 2021 ve výši 5 025 Kč však v zákonu o daních z příjmů (§ 35d odst. 4) zůstává nadále zachována. Pokud má zaměstnanec nárok na měsíční daňový bonus
vyšší, než je stanovená jeho měsíční maximální výše, uplatní tento nárok až v roce 2022 v rámci ročního zúčtování záloh za rok 2021 nebo prostřednictvím daňového přiznání za rok 2021.Limit příjmů pro uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování u zaměstnance
V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu.
Podle tohoto ustanovení platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které
poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou daňového bonusu jen tehdy, pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2020 částku 87 600 Kč a v roce 2021 částku 91 200 Kč
.Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
| Zdaňovací období | Minimální mzda v Kč | Výše ročních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč | Výše měsíčních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč |
| 2019 | 13 350 | 80 100 (§ 6, § 7) | 6 675 (§ 6) |
| 2020 | 600 | 87 600 (§ 6, § 7) | 7 300 (§ 6) |
| 2021 | 15 200 | 91 200 (§ 6, § 7) | 7 600 (§ 6) |
Příklad 2
Zaměstnankyně pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s ní ve společně hospodařící domácnosti. Jiné příjmy tato poplatnice nemá. V roce 2021 dosáhne výše zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti v březnu a červnu 7 700 Kč a v září 7 800 Kč, v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti v rozmezí 7 300 Kč až 7 500 Kč.
Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce březen, červen a září 2021 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 2 884 Kč za každý měsíc; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 7 600 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2021 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 91 200 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový
bonus
za měsíce březen, červen a září 2021 zachován.Příklad 3
Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2021 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2021 dosáhnou pouze 87 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 180 000 Kč a uplatňuje k nim skutečné výdaje včetně odpisu ve výši 62 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žije jedno studující dítě.
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 87 000 Kč – 87 000 Kč x 0,6 = 34 800 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 180 000 Kč – 62 000 Kč = 118 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2021 činí 152 800 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 22 920 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní ze základní slevy na poplatníka 27 840 Kč pouze částku 22 920 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2021 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na jedno dítě formou daňového bonusu ve výši 15 204 Kč. Dle znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, ale nezapočítávají se příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto v našem případě poplatník nemá nárok na daňový
bonus
na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl výše 91 200 Kč. Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. Pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2021 výši 87 000 Kč + 180 000 Kč = 267 000 Kč. Poplatník by měl v tomto případě při nulové daňové povinnosti nárok na daňový bonus
v plné výši na jedno dítě 15 204 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.Limit výše školkovného pro uplatnění slevy za umístění dítěte
Výše slevy za umístění dítěte dle § 35bb ZDP odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Slevu lze uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dle
§ 35bb odst. 4 ZDP lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení maximálně do výše minimální mzdy.
Zatímco ve zdaňovacím období roku 2020 se jednalo o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě navštěvující předškolní zařízení 14 600 Kč, pak ve zdaňovacím období roku 2021 se jedná o maximální výši slevy na dani 15 200 Kč za každé vyživované dítě umístěné v předškolním zařízení.Pokud budou výdaje prokazatelně vynaložené poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na zdaňovací období vyšší, než je minimální mzda, sleva na dani bude poskytnuta ve výši minimální mzdy. Pokud jsou tyto výdaje nižší, než je minimální mzda, uplatní se sleva za umístění dítěte ve výši prokazatelně vynaložených výdajů poplatníkem za umístění dítěte v předškolním zařízení.
Příklad 4
Poplatník má příjmy ze živnostenského podnikání. Dle dohody mezi manželi uplatňuje na dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti jak daňové zvýhodnění, tak slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení. Dítě navštěvuje v roce 2021 soukromou mateřskou školu. Měsíční platba za umístění dítěte v předškolním zařízení je stanovena ve výši 1 400 Kč.
Pokud dítě navštěvuje mateřskou školu po 12 měsíců roku 2021, může si v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 poplatník uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení pouze ve výši 15 200 Kč (celkové výdaje na umístění dítěte v předškolním zařízení činí 1 400 Kč x 12 měsíců = 16 800 Kč). Poplatník musí doložit jako přílohu k daňovému přiznání potvrzení předškolního zařízení (mateřské školy), obsahující celkovou částku výdajů, kterou poplatník za dítě za zdaňovací období roku 2021 vynaložil a obsahující další údaje specifikované v § 38l odst. 2 písm. f) ZDP.
Vliv průměrné mzdy na uplatnění progresivní sazby daně z příjmů
Na základě zákona č. 609/2020 Sb. se v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy zavádí
v § 16 ZDP dvě sazby daně z příjmů fyzických osob,
které činí: –
15 % pro část základu daně do osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy
a–
23 % pro část základu daně přesahující osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy
.V § 21g odst. 2 ZDP je zákonem č. 609/2020 Sb. doplněno, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“)považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výše průměrné mzdy vyplývá pro rok 2021 z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. a činí 35 441 Kč.
Uplatnění sazby daně v rámci ročního základu daně
| Sazba daně | Základ daně |
| 15 % | do výše 48 x 35 441 Kč = 1 701 168 Kč |
| 23 % | přesahující výši 1 701 168 Kč |
Daň se vypočte podle § 16 odst. 2 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. Sazba daně 23 % nahrazuje dosavadní solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 ZDP a osmačtyřicetinásobkem průměrné mzdy (znění § 16a ZDP účinné do 31. 12. 2020).
V novém
znění § 38h odst. 2 ZDP
se uvádí, že s
azba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň
| Sazba daně | Hrubá mzda zaměstnance |
| 15 % | do výše 141 764 Kč/měsíc (včetně) |
| 23 % | přesahující výši 141 764 Kč/měsíc |
Příklad 5
Manažer má měsíční hrubou mzdu 150 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2021:
| Údaje v Kč | Měsíce 1-12/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 150 000 |
| Daň 15 % | 21 264,46 |
| Daň 23 % | 1 894,28 |
| Výše zálohy po zaokrouhlení | 23 159 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 320 |
| Záloha na daň | 20 839 |
Poznámky k výpočtům v tabulce:
–
Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze základu daně 141 764 Kč: 141 764 Kč x 0,15 = 21 264,46 Kč.
–
Výpočet daně ve výši 23 % vychází ze základu daně 150 000 Kč – 141 764 Kč = 8 236 Kč, tedy 8 236 Kč x 0,23 = 1 894,28 Kč.
Příklad 6
Zaměstnanec společnosti s r. o. má hrubý měsíční příjem 141 725 Kč, u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani.
Výpočet měsíční zálohy na daň:
Zdanitelný příjem je 141 725 Kč.Základ pro výpočet zálohy na daň zaokrouhlený na 100 Kč nahoru je 141 800 Kč.Protože tento příjem již převyšuje limit pro rok 2021, který činí 141 764 Kč, bude měsíční záloha na daň počítána ze dvou dílčích základů daně.Dílčí základ pro výpočet zálohy do výše čtyřnásobku průměrné mzdy je 141 764 Kč, z něho záloha na daň vypočtená sazbou daně 15 % činí 141 764 Kč x 0,15 = 21 264,60 Kč.Příjem přesahující 141 764 Kč bude zdaněn 23 % sazbou, jedná se o částku 141 800 Kč – 141 764 Kč = 36 Kč. Dílčí základ pro výpočet zálohy sazbou daně 23 % tedy činí 36 Kč, z toho záloha na daň zvýšenou sazbou daně 23 % činí 36 Kč x 0,23 = 8,28 Kč.Záloha na daň pak činí 21 264,60 Kč + 8,28 Kč = 21 272,88 Kč.Tento součet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Záloha na daň činí 21 273 Kč.
Poznámka autora:
Tento příklad byl převzat z webové stránky Finanční správy „Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020 a pro zdaňovací období 2021“ ze dne 12. 1. 2021.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 4/2021.