Na co vše má u daně z příjmů vliv výše minimální a průměrné mzdy v roce 2021

Vydáno: 21 minut čtení

Zákon o daních z příjmů obsahuje několik ustanovení, ve kterých jsou daňové limity i v roce 2021 odvozeny z výše minimální mzdy a z výše průměrné mzdy. Pro rok 2021 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 487/2020 Sb. “) a ke zvýšení průměrné mzdy odvozené z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. , o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 381/2020 Sb“.).

Na co vše má u daně z příjmů vliv výše minimální a průměrné mzdy v roce 2021
Ing.
Ivan
Macháček
Minimální mzda podle zákoníku práce
Minimální mzda
je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“), přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základními pracovněprávními vztahy podle § 3 ZP jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V souladu s § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Zákoník práce rozeznává kromě minimální mzdy ještě tzv. zaručenou mzdu.
Zaručenou mzdou
je mzda nebo plat, na něž zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle § 112 odst. 2 ZP a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví ZP v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do osmi skupin.
Nařízením vlády ČR č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů byla stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin základní sazba minimální mzdy 48,10 Kč za hodinu a 8 000 Kč za měsíc. Tyto sazby zůstaly v nezměněné výši až do 31. 7. 2013, kdy na základě nařízení vlády č.