Otázky a odpovědi: Storna letenek v době pandemie

Vydáno: 5 minut čtení

Firma s četnými zahraničními cestami konanými letecky má v době pandemie koronaviru dva typy storna letenek. Zaměstnavatelem vynaložené částky na nerealizovanou zahraniční pracovní cestu jsou tak u zaměstnavatele škodou, kterou je třeba řešit jako škodu vzniklou zaměstnavateli: 1. Let byl zrušen z důvodu vnitrofiremního příkazu v době jarní pandemie – zákaz vycestování na služební cesty byl vydán firmou. Storno nebylo pojištěné, a nedošlo tak k celé vratce nákladů na letenky. Škoda nezpůsobená cizím zaviněním, a navíc neuhrazená nikým cizím, jen zaměstnavatelem – tj. způsobil si škodu sám sobě. Ale je zde na místě otázka, zda by tato škoda nepřevýšila případnou náhradu ze strany zaměstnance, kdyby např. z důvodu vyslání na pracovní cestu se nakazil virem Covid-19 a zemřel. Rozdíl bude nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů – manka a škody přesahující náhrady? Náhrada není v plné výši původního nákladu na letenku. Nevejde se firma např. pod § 24 odst. 2 písm. l) tím, že chrání zdraví zaměstnanců, tj. pod text § 24 odst. 2 písm. l): „opatření stanovené zvláštními předpisy“? Zaměstnavatel přece odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců za všech okolností, nejen na pracovišti, ale i na pracovní cestě, a tak si sám musí rozhodnout, jestli je pro něj pracovní cesta tak důležitá, aby riskoval zdraví, příp. život zaměstnanců. 2. Lety zrušily aerolinky samy z důvodu pandemie a rovněž neuhradily firmě celou částku. Zákaz vycestování firmou již v té době vydán firmou nebyl, neboť byl vydán státem. Nevyplacené rozdíly storna poplatků letenek rovněž firmě nikdo nenahradil. Škoda způsobená cizím zaviněním, ale neuhrazená do plné výše původně vynaloženého nákladu. Lze aplikovat § 24 odst. 2 písm. l), v části dovětku, tj. „zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy“?

Otázky a odpovědi: Storna letenek v době pandemie
Ing.
Martin
Děrgel
Je dáno přirozenou povahou podnikání, že kýžený zisk (efekt) nepřinese úplně každé snažení. Mnoho obchodních kontraktů, manažerských rozhodnutí a prací zaměstnanců přijde tzv. vniveč a takto
de facto
marně vynaložené náklady (výdaje) se nepromítnou do souvisejících výnosů ani korunou. Například obchodník koupí zboží za 100, ale neprodá jej, nebo jen za 10, externímu poradci zaplatí za rady, které ale nikdy nevyužije, pošle zaměstnance na pracovní cestu, která neskončí uzavřením obchodu apod. Pokud by daně z příjmů tvrdě stanovily podmínku, že daňovým výdajem (nákladem) může být pouze takový, který přinese nějaké příjmy (výnosy) nebo dokonce jen v případě dosažení zisku, pak by byly obavy tazatele na místě. Nic takového ovšem zákon neuvádí.
V § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), se dočteme základní obecné pravidlo daňové uznatelnosti vynaložených výdajů (nákladů): Byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Není zde tedy řečeno, že by nutně musely takovýto efekt vždycky mít, postačí, že výdaje byly s takovýmto zámyslem prokazatelně vynaloženy. A to se ani nezmiňujeme o tzv. režijních výdajích, které z podstaty věci zpravidla žádný příjem natožpak zisk firmě nemohou přinést, jako např. mzda sekretářky.
Neboli ztrátovost je podnikatelům daňově tolerována, až na výslovné výjimky. Systém uznávání daňových výdajů je nastaven tak, že citované základní pravidlo modifikují zvláštní případy (výjimky) stanovené zejména v § 24 odst. 2 ZDP – rozšiřující daňovou uznatelnost výdajů, u nichž odpadá, resp. není podstatná, okolnost jejich vynaložení za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a v opačném gardu § 25 odst. 1 ZDP – vylučující ze základu daně výdaje splňující případně základní pravidlo účinnosti § 24 odst. 1 ZDP.
Ze zadání lze dovodit, že zaměstnavatel (firma) naplánoval pro své zaměstnance zahraniční pracovní cesty s leteckou přepravou, a to zcela nejspíše v souladu se základním pravidlem o daňové uznatelnosti výdaje. Například mělo jít o obchodní jednání se stávajícím nebo potenciálním odběratelem, případně dodavatelem, či nějaké odborné konzultace s experty, obhlédnutí místních podmínek pro zvažovanou novou pobočku, anebo posouzení výhodnosti nabídky převzetí apod. Patrně nemělo jít o
a priori
soukromé lety zaměstnanců na jejich volnočasové zájezdy, dovolené, rekreace, na fotbal, zahrát si golf, projet se jachtou apod. Tedy jednalo se v dotazovaných případech o výdaje vynaložené – důvodně a prokazatelně – za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Nicméně nedopadlo to podle představ firmy – tak, jak se zcela běžně v reálu děje snad ve více než polovině reálných situací podnikatelského snažení.
Stejně jako ani nejdrsnější správce daně nenutí firmy vylučovat ze základu daně marně vynaložené výdaje na neuzavřené či dokonce ztrátové kontrakty, tak se podle mne tazatel nemusí obávat, že by mu finanční úřad vyhodil z daňových nákladů propadlé letenky na pracovní cesty neuskutečněné z tazatelem poměrně přesvědčivě předestřených důvodů. Není vůbec třeba řešit jejich daňovou oporu pomocí zvláštního „bezpečného“ ustanovení § 24 odst. 2 písm. l) ZDP, které navíc cílí na něco docela jiného, na: „škody vzniklé ... jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy“. A víte, co se rozumí „škodou“ pro účely daní z příjmů? Podle § 25 odst. 2 ZDP „fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen“. K ničemu takovému ovšem v dotazovaném případě propadlých letenek nedošlo. Navíc zaměstnavatel neměl žádné „zvýšené výdaje“ – „v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy“; jako třeba z titulu (marného) vývoje nové chemikálie nebo zbraně, kterou by mu vláda či zákonodárci právním předpisem posléze zakázali prodávat. Firma neměla žádné „zvýšené výdaje“ kvůli Covidu-19 a navazujícím vládním opatřením, na pracovní cesty by zaměstnanci letěli, i kdyby onen koronavirus nezačal řádit, takže i čistě sémanticky (textově) je zvažované zvláštní ustanovení mimo.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.