Zdravotní pojištění - kdy je a není za studenta plátcem pojistného stát

Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria, je-li tato zkouška konána v květnu nebo v červnu, do konce období školního vyučování školního roku, tj. zpravidla do 30. 6.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se dále považuje období školních prázdnin (tj. 1. 7. – 31. 8.) bezprostředně navazujících na ukončení studia, nebo na dobu uvedenou v § 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost dle ustanovení §10 cit. právní normy a ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Období tzv. posledních prázdnin, na které již bezprostředně nenavazuje další studium, se z hlediska ukončení nezaopatřenosti dítěte posuzuje například z pohledu výkonu výdělečné činnosti dle níže uvedených příkladů následovně:

S ohledem na tyto skutečnosti oznamuje zaměstnavatel za zaměstnance kódem „F“ zdravotní pojišťovně den ukončení nároku na zařazení jako nezaopatřené dítě v případech, kdy zaměstnává dítě po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání, pokud na ukončení studia na střední škole již bezprostředně nenavazuje další studium.

Student je přijat na vysokou školu na základě výsledků přijímacího řízení. Platí zásada, že uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia a student, kterému bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle zákona o státní sociální podpoře považuje také:

Studium na vysokých školách nemá stanoveny přesné časové hranice doby výuky a prázdnin jako má školský zákon pro základní nebo střední školy. K ukončení studia na vysoké škole tak může dojít prakticky kdykoliv, kdy student splní předepsané studijní povinnosti stanovené statutem vysoké školy nebo fakulty. Pro účely zdravotního pojištění to znamená, že ten měsíc, kdy je studium dokončeno, a měsíc následující se považují ještě za soustavnou přípravu na budoucí povolání, ovšem za předpokladu, že student nevykonává po celý další měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý tento kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvali kaci.

Podle zákona o vysokých školách se studium na vysoké škole ukončuje například:

U studentů středních a vysokých škol je stát plátcem pojistného jak v době studia, tak v období prázdnin mezi jednotlivými ročníky. Pokud dítě bezprostředně pokračuje ve studiu, je plátcem pojistného stát od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy.

Při studiu v zahraničí předkládá student zdravotní pojišťovně rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o tom, že uznává studium na příslušné škole v cizině za postavené na roveň studia na střední nebo vysoké škole v ČR. Současně dokládá datum zahájení a ukončení studia. Dobu trvání studia je také možné prokázat předložením originálu nebo úředně ověřené kopie rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR vydaného po ukončení studia pro účely důchodového pojištění, v němž je datum zahájení a ukončení studia uvedeno.

Stát je obecně plátcem pojistného na zdravotní pojištění za studenta střední nebo vysoké školy (jako za nezaopatřené dítě) do dovršení 26 let věku. Kdyby student dovršil 26 let věku třeba 1. 10., má tímto jedním dnem registrace v kategorii „státních pojištěnců“ vyřešený ve zdravotním pojištění ještě celý měsíc říjen, za zbylých 30 kalendářních dnů zdravotní pojišťovně nic nedoplácí.

Pokud student pokračuje ve studiu i po dovršení 26 let věku, pak je důležité, zda je výdělečně činný, tedy zda je zaměstnán nebo podniká. V takovém případě musí být od kalendářního měsíce, ve kterém bylo dovršeno věku 26 let, přihlédnuto k povinnosti dodržet zákonné minimum. Není-li však student výdělečně činný a pokud jinak nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát (například poživatel některého z důchodů), stává se osobou bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného v roce 2021 v částce 2 052 Kč.

S účinností od 1. ledna 2018 došlo k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmene považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba uvedené studium ukončila. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí mj. tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Při praktické aplikaci tohoto ustanovení není tento student „státním pojištěncem“ například tehdy, pokud jako zaměstnanec:

s potřebou dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují osoby, které jsou uvedeny v § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.

Aby byl student střední školy osobou, za kterou platí pojistné stát, musí být příslušná škola zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Kdyby v tomto rejstříku zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát za něj pojistné neplatí.

Z hlediska posuzování nezaopatřenosti platí při studiu na střední škole následující výjimka. Student střední školy (třebaže zapsané v příslušném rejstříku) není nezaopatřeným dítětem, tedy není osobou, za kterou platí pojistné stát v situaci, kdy se jedná o dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li současně výdělečně činný nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

U vysokoškolského studia taková podmínka neplatí; zde nerozhoduje forma studia, neboť zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), není ani podstatné, jestli studuje na vysoké škole univerzitní nebo neuniverzitní, veřejné, soukromé, nebo státní.

Doba přerušení studia na střední nebo vysoké škole není považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání, to znamená, že tato osoba nebude v době přerušení studia nezaopatřeným dítětem a po tuto dobu nebude za ni plátcem pojistného stát.

Pokud dojde u dítěte k přerušení studia na střední nebo vysoké škole z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, že v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, může být provedeno zařazení mezi nezaopatřené děti, za které platí pojistné stát. Novým potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, dokdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

A jak se postupuje po porodu? Studentek se netýká rodičovská dovolená, ta podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, náleží jen zaměstnankyním. Mají však nárok na rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory, vyplácená Úřadem práce. Pro zařazení do „státní kategorie“ je nutné zdravotní pojišťovně oznámit a doložit vyplácení této dávky.

Zákon č. 48/2013 Sb. změnil ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V písmenu d) je deklarováno, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole se považuje také doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená ve smyslu ustanovení § 195 až 198 zákoníku práce. Tímto bylo zakotveno právo rodiče dítěte na přerušení studia po dobu, po niž by jinak trvala mateřská či rodičovská dovolená (uznaná doba rodičovství), a v případě přerušení mu tak zachovat soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání jako při studiu nepřerušeném.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.