Otázky a odpovědi: Zaměstnanec pracující pro britského zaměstnavatele v Británii i v ČR

Případ uvedený v dotazu není dle mého názoru možné komplexně vyřešit na dálku čistě jen s poskytnutými informacemi. V případě nejistoty ohledně zvoleného řešení tedy doporučuji využít služeb specialistů na daná témata, kteří budou po podrobném seznámení se s daným případem schopni celou problematiku detailně posoudit. V této odpovědi tak mohu poskytnout spíše obecný náhled, jehož aplikace na daný případ je závislá na faktorech, o kterých nemám podrobné informace.

Jak je v dotazu správně uvedeno, dle SZDZ v daném případě bude část příjmů zdaněna jak v ČR, tak ve Velké Británii. Přímo z dotazu však není jisté, kde má uvedený poplatník daňový . Z dílčích myšlenek uvedených v dotazu předpokládám, že uvedená osoba má daňový v ČR, nicméně na tuto problematiku lze jedině doporučit pečlivé zaměření, protože na tomto faktoru závisí, v jaké zemi bude uvedený poplatník podléhat svými celosvětovými příjmy a v jaké příjmy ze zdrojů z dané země. V dotazu uvedených více než 183 dní v ČR ještě nutně nemusí znamenat daňový v ČR, pokud má např. uvedená osoba středisko svých životních zájmů ve Velké Británii. Dále však vycházím z předpokladu, že uvedený poplatník bude daňovým rezidentem v ČR. Pak by byl správný postup uvedený v dotazu, že do daňového přiznání daně z příjmů fyzických osob uvedený poplatník v ČR zahrne své celosvětové příjmy. U příjmů, které pochází ze zdroje ve Velké Británii (v daném dotazu část příjmů, kdy byla práce vykonávána ve Velké Británii), kde prošly zdaněním, může při splnění souvisejících podmínek v rámci svého daňového přiznání použít příslušnou metodu vyjímající tyto příjmy ze zdanění v ČR. Pokud by byl uvedený poplatník daňovým rezidentem v ČR, pak příjmy z výkonu práce v ČR by neměly podléhat zdanění ve Velké Británii a uvedený poplatník může (není to povinnost, akceptuje-li raději dvojí zdanění než administrativní proces vrácení daně) požádat ve Velké Británii o vrácení příslušné části daně.

Co se týče příslušnosti ke zdanění v jednotlivých zemích – ta by měla být vázána na skutečnost, zda dané příjmy pochází z výkonu práce v dané zemi. V případech, kdy by odměna za práci např. byla vázána na konkrétní výkon, by mi zmíněný poměr dnů nedával smysl.

Z hlediska sociálního a zdravotního pojištění mohu z dodaných informací jen konstatovat, že v roce 2020 platilo přechodné období, kdy i po výstupu Velké Británie z EU se na příslušné oblasti vztahovala pravidla vycházející z předpisů koordinujících sociální zabezpečení v rámci EU. Z hlediska zdravotního a sociálního pojištění lze ve stručnosti říci, že v EU platí pravidlo aplikace právního řádu jediného státu, žádná osoba tedy nemá podléhat povinné účasti na systému pojištění (důchodového, nemocenského či zdravotního) současně ve více zemích, na které se tato pravidla vztahují. Pokud tedy daná osoba běžně pracovala a žila ve Velké Británii, kde za ni bylo odváděno sociální a zdravotní pojištění, nemusela řešit sociální zabezpečení ČR a její pobyt na home office v ČR mohl být řešen např. ve formě vyslání zaměstnance. Pokud daná osoba spadala do systému zdravotního pojištění ve Velké Británii, lékařská péče by dané osobě byla v ČR poskytnuta i v roce 2020 jako jiným občanům EU.

Další související předpisy:

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.