S podzimní vlnou pandemie přicházejí ruku v ruce také „podzimní“ kompenzace v podobě zákona č. 461/2020 Sb. – zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru (účinnost od 14. 11. 2020). Pokud očekáváme obdobný rozsah a obsah zákona, který vyšel na jaře (zákon č. 159/2020 Sb. , ve znění dalších tří novelizací), budeme v tomto článku poprvé, nikoliv však naposledy, překvapeni. Nový zákon je kompenzačním bonusem „II. generace“. V porovnání s jarním zákonem vykazuje značné odlišnosti jak formální, tak i (a to především) obsahové.
Zákon o kompenzačním bonusu II. generace, aneb Co (ne)překvapí
Ing.
Ivana
Pilařová
Poznámka redakce:
Článek byl doplněn o aktualizaci k 1. 1. 2021 – viz níže část 10: NOVELIZACE OD 1. 1. 2021.1 Úvod
Úkolem tohoto článku není podrobný výklad všech ustanovení nového zákona, ale upozornění na možná překvapení a zásadní odlišnosti ve vztahu k „jarnímu“ zákonu o kompenzačním bonusu. Hned v úvodu je však potřeba podtrhnout, že počet příjemců kompenzačního bonusu z podzimní vlny bude oproti počtu žadatelů z jarní vlny značně redukovaný.
2 Souhrn nejpodstatnějších změn
Některé změny jsou viditelné na první pohled, proto jimi začneme:
–
Jediný zákon pokrývá všechny subjekty kompenzačního bonusu – OSVČ, společníky s. r. o. i příjemce příjmů z dohod konaných mimo pracovní poměr.
–
Bonusová období jsou definována v přímé návaznosti na vyhlášení nouzového stavu a jeho jednotlivá prodloužení.
–
Předmět kompenzačního bonusu je podstatně více navázán na přímý zákaz samostatné výdělečné činnosti podle krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb.) či opatření jednotlivých ministerstev nebo na bezprostředně související omezení výkonu činnosti.
–
Existenci předmětu kompenzačního bonusu je nutné zkoumat v každém jednotlivém dni bonusového období.
–
Naprostou novinkou je definice rozhodného období a povinná analýza struktury příjmů fyzické osoby za toto období.
–
Pokud zakázané či omezené činnosti přinášely v rozhodném období převažující část příjmů fyzické osoby, pak je splněna provázanost subjektu a předmětu kompenzačního bonusu.
Překvapení
a)
Příjem ze závislé činnosti zdaňovaný zálohovou daní neznamená automatickou diskvalifikaci z možnosti podání žádosti o kompenzační
bonus
. b)
Není podstatné ani to, zda OSVČ vykonává podnikatelskou činnost jako hlavní, či vedlejší.
c)
Naopak příjem jiných druhů podpory, zmirňující následky výskytu koronaviru, přímo vylučuje možnost podání žádosti o kompenzační
bonus
. Co nepřekvapí
a)
Pokud nárok na kompenzační
bonus
fyzické osobě vznikne, pak platí známá rovnice. Jedna fyzická osoba může získat pouze jeden kompenzační bonus
za každý den bonusového období. Nelze tedy získat kompenzační bonus
duplicitně jedním příjemcem. b)
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč na den, za který jsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí.
Postupně budeme definovat předmět (co je důvodem vzniku nároku) a subjekt (komu nárok vzniká) kompenzačního bonusu. Kýžený výsledek nastává pouze v případě, kdy subjekt kompenzačního bonusu splní podmínky pro vznik předmětu kompenzačního bonusu. Následně je třeba se vyvarovat situací, které vznik nároku vylučují.
3 Předmět kompenzačního bonusu (§ 6 zákona)
Předmětem
kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, nebo výkon činnosti s. r. o., pokud tato činnost:a)
byla bezprostředně zakázána nebo omezena krizovými opatřeními, a to
v každém jednotlivém dni
bonusového období, neboPŘÍKLAD
Zapomeňme na souhrnné posuzování důvodů za celé bonusové období. Nyní se zkoumá vznik předmětu kompenzačního bonusu za každý samostatný den bonusového období. Jedná se o činnosti, které byly přímo v jednotlivých dnech zakázány nebo omezeny. Ne každá oblast podnikání byla omezena od samotného začátku nouzového stavu a nemusí trvat do jeho konce. Například:
–
provozovatel restaurace
– nárok na podporu od začátku nouzového stavu (5. 10.);–
kuchař v restauraci
– nárok na podporu od momentu, kdy se zavřely restaurace (12. 10.), neboť dřívější zkrácení otevírací doby neznamenalo výpadek jeho činnosti v objemu minimálně 80 %;–
provozovatel fitness, bazénu
– nárok na podporu od momentu, kdy se zavřely vnitřní sportoviště (9. 10.)–
provozovatel obchodu, kadeřnice
– nárok na podporu od momentu, kdy se zavřely maloobchodní prodejny a provozovny služeb (22. 10.)b)
tato činnost byla
alespoň z 80 %
vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení, která se vztahují na odběratele zboží nebo služeb (v průběhu bonusového období), pokud není možné tyto služby či zboží poskytnout jiným odběratelům. Stejně tak se omezení činnosti z minimálně 80 % vztahuje na osobu, v jejíž prostorách je činnost subjektu kompenzačního bonusu vykonávána, pokud tuto činnost není možné vykonávat jinde, a zároveňPŘÍKLAD
Jedná se o osoby, jejichž činnost přímo zakázána nebyla (například herci, trenéři, lektoři), nicméně jejich činnost není možné provozovat jinde a jinak než v prostorách, které jsou uzavřeny (divadla, fitcentra, bazény). Neznamená to automatický vznik nároku každému trenérovi či herci. Řadu činností lze, byť s jistými omezeními, vykonávat online. Pak přichází na řadu posouzení míry omezení v průběhu bonusového období. Pro splnění předmětu kompenzačního bonusu pak rozsah činnosti musí být omezen alespoň z 80 %.
Je nutné vzít na vědomí definici rozhodného období a zkoumat strukturu příjmů za toto období, nikoliv za bonusové období.
Do skupiny relevantních analyzovaných příjmů patří:
–
příjem ze závislé činnosti,
–
příjem z podnikání,
–
příjem z pronájmu.
Naopak strukturu analyzovaných příjmů neovlivňují tyto příjmy (jejich výše a existence je zcela nepodstatná):
–
kompenzační
bonus
, –
příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní, které nebudou uvedeny v daňovém přiznání jako příjmy podle § 6 ZDP,
–
starobní či invalidní důchod,
–
rodičovský příspěvek,
PŘÍKLAD
Jak definovat
relevantní
příjmy? Za příjmy podle § 6 ZDP se považují příjmy
vyplacené v rozhodném období, a to v hrubé výši
. Nejedná se o příjmy, které se k tomuto období vztahují (tj. mzda za květen vyplacená v červnu se započítává do příjmů června, naopak mzda za září vyplacená v říjnu se do září nezapočítává). Posuzuje se hrubá výše těchto příjmů, kterou je nutné dopočítat z čisté výše obdrženého příjmu. Za příjmy podle § 7 ZDP se považují příjmy ze samostatné výdělečné činnosti bez odpočtu výdajů, které fyzická osoba v rozhodném období obdržela (nejedná se o vydané faktury, ale faktický peněžní tok).
Za příjmy podle § 9 ZDP se považují příjmy bez odpočtu výdajů, které fyzická osoba v rozhodném období obdržela (nikoliv obdržet měla).
Překvapení
Koronakrizí je postiženo téměř každé podnikání, nicméně ne každý takový stav se rovná předmětu kompenzačního bonusu.
Bonus
nezohledňuje a důvodem pro jeho poskytnutí není:–
vznik souvisejících hospodářských potíží, jako jsou problémy s dosažitelností surovin, nebo naopak s odbytem výrobků či služeb, nebo vyvolané omezením pohybu osob,
–
skutečnost, že sama fyzická osoba, nebo její zaměstnanci onemocněli, nebo jsou v karanténě, či pobírají ošetřovné člena rodiny,
–
skutečnost, že OSVČ v době zavřených škol vzdělává své děti, čímž je omezeno její podnikání,
–
situace, že se od doby jarní pandemie činnost nerozběhla do původní předpandemické podoby,
–
situace, že činnost není zakázána, ale není o ni zájem (průvodci, přepravci, oblast cestování, zážitkové služby atp.).
4 Předmět kompenzačního bonusu u společníka s. r. o. (§ 6 odst. 4 zákona)
V případě společníka s. r. o. se jedná o dvoustupňové posouzení předmětu kompenzačního bonusu:
1. stupeň – analýza příjmů s. r. o. v rozhodném období
Jedná se o posouzení, zda převažující část příjmů s. r. o v rozhodném období bezprostředně pocházela z jedné nebo více činností, která je nyní předmětem kompenzačního bonusu. Pokud struktura příjmů s. r. o. této podmínce vyhovuje, přecházíme k druhému stupni posouzení.
2. stupeň – analýza příjmů společníka s. r. o. v rozhodném období
Jedná se o posouzení, zda společník s. r. o. v rozhodném období dosáhl převažující části svých příjmů právě z dotyčných činností s. r. o. Přitom se zohlední pouze příjmy, které pocházejí z podílu společníka s. r. o. na příjmech společnosti (nikoliv z podílu na zisku).
PŘÍKLAD
S. r. o. za rozhodné období od 1. 6. do 30. 9. vykázala příjmy pouze z provozování divadla a klubu ve výši 460 000 Kč, společníci jsou dva, každý má 50% podíl. S. r. o. na odměny společníků ze závislé činnosti nežádala o podporu Antivirus.
Společník A vykázal za rozhodné období (tj. za 4 měsíce celkem):
–
příjmy ze závislé činnosti za práci učitele na základní škole (v hrubé výši) 160 000 Kč
–
příjmy ze závislé činnosti ze s. r. o. (v hrubé výši) 40 000 Kč
–
příjmy z pronájmu bytu (§ 9) 120 000 Kč
–
podíl na zisku ze s. r. o. (§ 8) 0 Kč
Společníkovi A nebyl podíl na zisku v rozhodném období vyplacen.
Podíl na příjmech s. r. o. ze zakázané činnosti (50 %) činí 230 000 Kč. Součet příjmů podle § 6 a 9 je 320 000 Kč a je vyšší než 230 000 Kč. Nárok na kompenzační
bonus
společníkovi A nevzniká. Společník B vykázal za rozhodné období:
–
příjmy ze závislé činnosti ze s. r. o. (v hrubé výši) 40 000 Kč
–
příjmy z podnikání – herectví (§ 7) 80 000 Kč
–
podíl na zisku ze s. r. o. (§ 8) 280 000 Kč
Společníkovi B byl v rozhodném období podíl na zisku vyplacen.
Podíl na příjmech s. r. o. ze zakázané činnosti (50 %) činí 230 000 Kč. Herecké honoráře (kontrakty byly z 90 % v bonusovém období vypovězeny) činí 80 000 Kč. Celkem příjmy odpovídající předmětu kompenzačního bonusu činí 310 000 Kč. Další započitatelné příjmy jsou jen ze závislé činnosti ve výši 40 000 Kč (podíly na zisku jsou pro výpočet nepodstatné). Příjmy ze zakázané či omezené činnosti s. r. o. a OSVČ jsou v rozhodném období převažující, proto společníkovi B nárok na kompenzační
bonus
vzniká, a to za dny bezprostředního zákazu nebo omezení této činnosti.5 Skutečnosti vylučující poskytnutí kompenzačního bonusu (§ 8 zákona)
Ustanovení § 8 zákona definuje situace, kdy i při správném stanovení subjektu i předmětu kompenzačního bonusu tento nárok nevzniká.
Nárok na kompenzační
bonus
nevzniká
:–
příjemci podpory v nezaměstnanosti,
–
fyzické osobě, která je společníkem s. r. o. a na jeho osobu byla v s. r. o. čerpána podpora zaměstnavatelem (Antivirus A nebo B),
–
příjemci, který již
bonus
či obdobnou podporu obdržel z ČR (například COVID kultura, COVID sport, COVID cestování, ošetřovné OSVČ, Antivirus na zaměstnance fyzické osoby), nebo z EU za dny, které se kryjí se dny bonusového období.PŘÍKLAD
Je potřeba zkoumat souběh v každém jednotlivém dni, například COVID – nájemné je poskytováno za jiné období (7–9/2020), proto není s kompenzačním bonusem v kolizi.
Ohledně programu Antivirus je podstatné, kdo je příjemcem:
–
pokud je příjemcem
dotace
OSVČ, byť je čerpána na náhrady mezd jejích zaměstnanců, jedná se o vyloučenou skutečnost,–
pokud je příjemcem
dotace
s. r. o. a dotace
je poskytnuta z důvodu zaměstnání tohoto společníka, jedná se o vyloučenou skutečnost, –
pokud je příjemcem
dotace
zaměstnavatel na zaměstnance, který není společníkem zaměstnavatele a je zároveň OSVČ, nejedná se u OSVČ o vyloučenou skutečnost.Překážkou
vzniku nároku při splnění ostatních zákonných podmínek není
přijetí:–
starobního či invalidního důchodu,
–
rodičovského příspěvku,
–
dávky v hmotné nouzi.
6 OSVČ jako příjemce kompenzačního bonusu (§ 2 zákona)
OSVČ je subjektem kompenzačního bonusu za určitých podmínek:
–
jedná se o fyzickou osobu, která je ke dni 5. 10. 2020 OSVČ hlavní či vedlejší, nicméně podléhající důchodovému pojištění, nebo
–
k přerušení činnosti OSVČ došlo po 12. 3. 2020, a zároveň
–
fyzická osoba není v úpadku a není nespolehlivým plátcem.
7 Společník s. r. o. jako příjemce kompenzačního bonusu (§ 3 zákona)
Zákon v případě subjektů kompenzačního bonusu, kteří jsou společníky s. r. o., stanoví určité podmínky, které musí splnit samotná společnost s ručením omezeným, a další podmínky pak klade na jejího společníka.
Podmínky vztahující se na společnost s ručením omezeným:
–
má nejvýše dva společníky, nebo se jedná o členy rodiny (přesná definice členů rodiny je v § 5 odst. 3 zákona),
–
nesmí být emitovány kmenové listy,
–
s. r. o. není v úpadku či v likvidaci a není nespolehlivým plátcem,
–
obrat s. r. o. stanovený podle § 1d zákona o účetnictví za rok 2019 činí minimálně 180 tis. Kč, u nově vzniklých společností v průběhu roku 2020 musí být splněn předpoklad ročního obratu roku 2020 minimálně ve výši 120 tis. Kč,
–
k 5. 10. 2020 je s. r. o. rezidentem ČR.
Podmínky vztahující se přímo ke společníkovi s. r. o., který je subjektem kompenzačního bonusu:
–
k 5. 10. 2020 je rezidentem ČR, nebo
–
není rezidentem ČR, nicméně splňuje podmínku předpokládaného podílu 90 % příjmů ze zdrojů na území tuzemska ze svých celkových celosvětových příjmů,
–
na osobu společníka nesmí s. r. o. pobírat podporu Antivirus.
Předmětem kompenzačního bonusu je výkon práce na základě dohody konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační
bonus
, a práce z důvodu omezení činnosti přijatými opatřeními nemohla být vykonávána. I v tomto případě platí podmínka převažující části příjmů v rozhodném období. V této oblasti nečekejme zásadní odlišnosti od zákona, který stejnou oblast řešil na jaře.
–
jedná se pouze o dohody konané mimo pracovní poměr podléhající nemocenskému pojištění konané v období 1. 6. až 30. 9. nejméně tři měsíce. Předmětem kompenzačního bonusu tedy nejsou dohody uzavřené a existující v průběhu bonusového období;
–
přílohou žádosti o kompenzační
bonus
je potvrzení o příjmech za tři měsíce v rámci rozhodné doby a uzavřená dohoda mimo pracovní poměr trvající ke dni 5. 10. 2020. Vyloučenou skutečností (na rozdíl od jarního období) není existence příjmů ze závislé činnosti z pracovního poměru. Podstatná je výše příjmů z takové závislé činnosti. Pro vznik nároku na kompenzační
bonus
je nutné dosáhnout převažujících příjmů právě z činností, které jsou přímo zakázány nebo omezeny přijatými opatřeními. 9 Podání žádosti a daňové dopady (§ 11 až 15 zákona)
Žádost o kompenzační
bonus
lze podat nejpozději do dvou měsíců po skončení každého bonusového období. V žádosti se uvádí mimo jiné také identifikace činnosti, která byla opatřeními zakázána nebo omezena, a určení kalendářních dní bonusového období, v nichž byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřeními definovanými v § 1 zákona. Překvapením není, že kompenzační
bonus
je definován jako vratka daně z příjmů ze závislé činnosti, což znamená, že se tento příjem nedaní a nepodléhá pojištění. Správa kompenzačního bonusu se řídí daňovým řádem, subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem. Je tedy možné zahájit daňovou kontrolu ohledně splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus
.10 Novelizace od 1. 1. 2021
Na základě zákona č. 584/2020 Sb. se novelizuje zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu.
O kompenzační
bonus
i nadále nemůže žádat fyzická osoba, která za bonusové období pobírala jiný druh podpory související s koronavirem, s výjimkou [§ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 461/2020 Sb.]: 1.
podpory, která slouží k úhradě nájemného,
2.
podpory poskytované zaměstnavatelům (tj. Antivirus),
3.
podpory poskytované v podobě
dotace
v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „Ošetřovné“ pro OSVČ.Fyzické osoby, které kromě příjmu výše uvedených podpor splňovaly všechny podmínky pro podání žádosti o kompenzační
bonus
, ale na základě původního znění zákona žádost pro souběh s jinou podporou podat nemohly, tak mohou od 31. 12. 2020 nově učinit.Na základě přechodného ustanovení zákona běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační
bonus
znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona – tj. od 31. 12. 2020. Jedná se stále o stejnou dvouměsíční lhůtu (za 1. až 4. bonusové období bude končit 28. 2. 2021).PŘÍKLAD
Pokud OSVČ splňovala podmínky pro přiznání kompenzačního bonusu, ale byla souběžně za stejné dny bonusových období žadatelem o podporu Antivirus na své zaměstnance, nemohla žádost o kompenzační
bonus
podat. Nyní tak může zpětně učinit, a to i za již uplynulá bonusová období. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.