Zdravotní pojištění OSVČ v roce 2021

Vydáno: 11 minut čtení

Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného, která si hradí pojistné sama, a to formou záloh, je-li to povinností OSVČ, včetně případného doplatku pojistného na základě výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím kalendářním roce.

Zdravotní pojištění OSVČ v roce 2021
Ing.
Antonín
Daněk
Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny například ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů.
Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je – kromě dluhu na pojistném – vznik penále. V této souvislosti platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům, tedy i vůči OSVČ.
Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Podívejme se nyní blíže na podmínky platné pro tyto osoby ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2021.
 
Posuzování hlavního, resp. vedlejšího, zdroje příjmů
Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.
 
Hlavní zdroj příjmů
Je-li při souběhu příjmů pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost hlavním (popřípadě jediným) zdrojem jeho příjmů, pak musí splnit zejména tyto povinnosti:
platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (pokud pro něj zákonné minimum platí) za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce;
pokud OSVČ zahájila svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2020, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu v roce 2021 zálohy na pojistné na základě výsledků svojí podnikatelské činnosti dosažených v roce 2020, od ledna 2021 však nejméně v částce 2 393 Kč;
jestliže OSVČ začíná podnikat v roce 2021, přihlásí se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Od měsíce, ve kterém OSVČ tuto činnost zahájí, platí minimální zálohy 2 393 Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší;
zahajuje-li OSVČ svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2021 a je-li současně osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát, není povinna platit v roce 2021 zálohy na pojistné. Pojistné doplatí jednorázovou úhradou do osmi dnů po dni, ve kterém v roce 2022 podá, resp. měla podat, Přehled za rok 2021. Vykáže-li však za rozhodné období kalendářního roku 2021 kladný hospodářský výsledek (zisk), bude v roce 2022 – od měsíce podání Přehledu – již zálohy platit. Tyto zálohy však mohou být při splnění zákonných podmínek i nižší než povinně minimální.
 
Vedlejší zdroj příjmů
V tomto případě není povinností podnikatele platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2021 doplatí jednorázově v roce 2022 v termínu výše uvedeném, tedy do osmi dnů po podání Přehledu za rok 2021.
Pokud je OSVČ současně zaměstnána a zaměstnání je hlavním zdrojem jejích příjmů, neplatí zálohy na pojistné v případě, kdy je v zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč. Tato podmínka (tedy odvod minimálního pojistného zaměstnavatelem) musí být dodržena u osoby, pro kterou platí minimální vyměřovací základ.
 
Placení nové zálohy
Nová výše zálohy se platí za měsíc, ve kterém OSVČ podá zdravotní pojišťovně Přehled. To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled například v březnu 2021, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy (za březen) je 8. 4. 2021, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí od ledna 2021 zálohy na pojistné nejméně v částce 2 393 Kč.
Je-li OSVČ povinna platit ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné, pak každopádně doporučuji, aby této své povinnosti věnovala náležitou pozornost, neboť neplacení záloh, případně jejich placení opožděně nebo v nižší částce, než jak stanoví zákon, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné včetně penále. Obojí zdravotní pojišťovna ze zákona uplatňuje, výjimku představuje pouze dlužné pojistné aktuálně nepřesahující 50 Kč a penále do 100 Kč ročně.
 
Paušální daň
Pokud se OSVČ rozhodne vstoupit v roce 2021 do režimu paušální daně, pak zaplacením jedné platby vyřeší úhradu daně i obou veřejnoprávních pojistných. V roce 2021 má tato platba činit 5 469 Kč měsíčně.
 
Kdo se nepovažuje ve zdravotním pojištění za OSVČ?
Při praktické aplikaci současné právní úpravy zdravotního pojištění se pojištěnec s příjmy dosaženými především v dále uvedených případech nestává ve zdravotním pojištění OSVČ, tudíž není jeho povinností přihlašovat se jako podnikatel u zdravotní pojišťovny, a takové příjmy tak nepodléhají povinnosti placení pojistného.
 
Příjmy z kapitálového majetku
Za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje osoba s příjmy podle § 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kdy se jedná například o podíly na zisku společnosti, úroky, výhry a výnosy z vkladů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, plnění ze soukromého životního pojištění nebo dávky penzijního připojištění.
 
Příjmy z nájmu
Občan s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP taktéž neplatí z těchto příjmů pojistné, ať už se jedná o příjmy z nájmu nemovitostí (případně jejich částí) nebo o příjmy z nájmu věcí movitých. Nemovitost však nesmí být zapsána v obchodním majetku.
Kdyby byly příjmy z nájmu jediným zdrojem obživy pojištěnce, musel by mít řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah některou z dále uvedených variant.
Ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů
Má-li pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy vyjmenované v ustanovení § 10 ZDP, nepodléhají tyto povinnosti placení pojistného. V praxi se nejčastěji jedná o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Výše uvedené platí i v případě, když má pojištěnec v průběhu roku více různých příjmů podle § 10 ZDP.
 
Nízké příjmy
I když pojištěnci nevzniká povinnost platit daň z nízkých příjmů (§ 38b ZDP), pojistné na zdravotní pojištění musí být u příjmů zdaňovaných podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP odvedeno. V těchto případech OSVČ podává zdravotní pojišťovně Přehled do 8. 4. následujícího roku a do osmi dnů po podání Přehledu platí i příslušné pojistné.
 
Přerušení podnikání
Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její povinností. Tato skutečnost (přerušení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné, pokud byla povinna tyto hradit, jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto dočasně ukončena s potřebou řešení pojistného vztahu (viz dále).
 
Možná sankce zdravotní pojišťovny
Za neoznámení zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 10 000 Kč.
 
Zrušení živnostenského oprávnění
Může zdravotní pojišťovna zrušit podnikateli živnostenské oprávnění? Zdravotní pojišťovna sama o sobě živnostenské oprávnění zrušit nemůže, ale může dát k tomu podnět podle § 40 odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb. K tomuto kroku se přistupuje až jako k poslednímu, pokud dotyčná OSVČ neplní svoje povinnosti ohledně placení pojistného. Živnostenský úřad jí pak může, na základě podnětu zdravotní pojišťovny, zrušit ve správním řízení živnostenské oprávnění z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
 
Řešení pojistného vztahu
Jestliže se občan vzhledem k charakteru svých příjmů nepovažuje ve zdravotním pojištění za OSVČ (například má pouze již zmiňované příjmy z nájmu), musí mít řešen svůj pojistný vztah některou z následujících variant:
zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 ZDP, nebo také například s příjmy alespoň v částce 3 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce. Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;
osoba, za kterou je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
Není-li využita žádná z těchto dvou alternativ, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného měsíčně v částce 2 052 Kč. Eventuálně lze řešit pojistný vztah vynětím z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například výkonem výdělečné činnosti v zahraničí podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.