Jednou z pravidelných povinností OSVČ je každoroční podávání daňového přiznání finančnímu úřadu a návazně pak předkládání Přehledu té zdravotní pojišťovně, u které byla OSVČ pojištěna v kalendářním roce, za který tento Přehled podává. Pokud by OSVČ změnila v průběhu roku zdravotní pojišťovnu (k 1. 7. 2019), bylo by její povinností podat Přehled oběma zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto roce pojištěna. Příjmy a výdaje by byly rozděleny na polovinu, případně i s ohledem na minimum platné pro OSVČ. V případě dodatečné změny údajů o příjmech a výdajích, rozhodných pro placení daně a pojistného na zdravotní pojištění, je povinností OSVČ předložit opravné hlášení jak finančnímu úřadu, tak zdravotní pojišťovně. Protože se podání řádného i opravného Přehledu odvíjí ve zdravotním pojištění od podání řádného, resp. opravného či dodatečného daňového přiznání, proberme si nejprve ve zkratce jednotlivé druhy daňových přiznání.
OSVČ a opravný Přehled ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Řádné daňové přiznání
Je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.
Opravné daňové přiznání
Podává daňový subjekt v případě, že již řádně podal daňové přiznání před zákonným termínem a dodatečně v něm zjistil nesprávně stanovený základ daně včetně daně z příjmů. V tomto případě může před uplynutím zákonné lhůty pro podání daňového přiznání podat opravné daňové přiznání k dani z příjmů, kterým nahradí daňové přiznání již podané.
Dodatečné daňové přiznání
Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podle § 141 odst. 1 daňového řádu podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši.
Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání
Jestliže finanční úřad na základě žádosti odůvodněně povolí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, promítá se tato okolnost návazně i do termínu pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Té však musí být tato skutečnost oznámena.
Jak ve zdravotním pojištění?
Pokud OSVČ sděluje finančnímu úřadu prostřednictvím některé z uvedených alternativ nové nebo opravené údaje, nesmí, především ve svém vlastním zájmu, zapomenout v tomto směru na zdravotní pojišťovnu. Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění řešeno v ustanovení § 24, v odstavcích 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže dojde ke změně údajů o příjmech a výdajích OSVČ, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla. Do 30 dnů pak musí doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. Podaný opravný Přehled, resp. údaje v něm dodatečně oznamované pořídí zdravotní pojišťovna do svého informačního systému. Z nich pak bude vycházet při zasílání vyúčtování jakožto prvotního úkonu informativní povahy, sloužícího oběma stranám k porovnání pohledávek a plateb za uplynulé období.
Změna v podání Přehledu OSVČ za rok 2019
V důsledku koronavirové krize byl přijat zákon č. 134/2020 Sb., kde je změnou provedenou v ustanovení § 28 písm. c) odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. deklarováno, že lhůta pro podání Přehledu podle § 24 odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst. 2 se pro podání Přehledu za rok 2019 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 je OSVČ povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. 8. 2020.
Postup zdravotní pojišťovny
Pořízením řádného či opravného Přehledu do informační databáze zdravotní pojišťovny je v prvotní fázi administrativně završeno finanční řešení příslušného rozhodného období – kalendářního roku, kdy výsledkem je některá z těchto variant:
a)
Výše předepsaných pohledávek se shoduje s úhradami záloh včetně případného doplatku pojistného.
Jedná se svým způsobem o ideální stav jak z pohledu zdravotní pojišťovny, tak i OSVČ.
b)
OSVČ je dlužníkem.
Podnikatel může mít dluh buď na pojistném nebo na penále, anebo na obojím. Pokud nejsou evidované pohledávky na základě výzvy zdravotní pojišťovny uhrazeny dobrovolně, je zdravotní pojišťovna povinna je ze zákona uplatňovat, tedy předepsat (platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků) a v případě jejich nezaplacení vymáhat, třeba i prostřednictvím soudních exekutorů. Nepředepisuje se penále, které nepřesáhne v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Rovněž platí, že nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 50 Kč, nelze vymáhat.
c)
zdravotní pojišťovna vyčíslí přeplatek.
Při řešení přeplatku, vzniklého v souvislosti s podáním Přehledu nebo i opravného Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:
-
vrácení přeplatku ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila, a to dle volby OSVČ buď bezhotovostním převodem na účet, nebo poštovní poukázkou,
-
použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy/záloh na pojistné na další období.
Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně jiného splatného závazku.
Poznámka autora: Pro řešení nedoplatku nebo přeplatku obecně platí promlčecí doba, která je pro obě strany s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).
Ukončení podnikání
Jestliže OSVČ ukončí například v roce 2020 svoji podnikatelskou činnost, je její povinností oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do osmi dnů. Pokud by takto neučinila, vystavuje se riziku uložení pokuty ze strany zdravotní pojišťovny až do výše 10 000 Kč, nehledě na skutečnost, že zdravotní pojišťovna by za rok 2020 (a každopádně i za další roky) předložení Přehledu vyžadovala, neboť pojištěnec by se u ní stále jevil jako OSVČ. Obdobně by měla OSVČ – především ve svém vlastním zájmu – postupovat i v případě, kdy podnikatelskou činnost přeruší, třebaže oznámení přerušení podnikání není její zákonnou povinností.
Sankce za nepodání opravného Přehledu
Podnikatelé by nikdy neměli podcenit povinnost podat opravný Přehled, neboť zdravotní pojišťovny při výkonu své kontrolní činnosti spolupracují například s finančními úřady. V rámci této spolupráce lze snadno zjistit rozdíly v příjmech a výdajích předkládaných finančnímu úřadu a zdravotní pojišťovně. Pokud OSVČ nepodá opravný Přehled, může vzít zdravotní pojišťovna tuto skutečnost v úvahu například i tehdy, když bude OSVČ žádat o prominutí vyměřeného penále. A nepodá-li OSVČ Přehled vůbec, pak může zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobné pojistné ve smyslu ustanovení § 25 a) odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. a ještě uložit pokutu až 50 000 Kč, a to i tehdy, není-li podán nejen řádný, ale i opravný Přehled.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 12/2020.