Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 7 Afs 495/2018 , www.nssoud.cz
Podvod na DPH – podezřelé platby
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Platby probíhaly postupně v hotovosti v návaznosti na to, kdy stěžovatelka obdržela peníze od slovenského dodavatele, o němž věděla, že předmětné zboží dodal na začátku řetězce (společnosti CAMONA). Jednalo se o 16 plateb v období od 1. 2. 2013 do 15. 3. 2013, jednotlivé platby činily 350 000 Kč, poslední 314 925 Kč. Celkem tedy bylo uhrazeno v hotovosti 5 914 925 Kč, tj. částka odpovídající uplatněnému nároku na odpočet po odečtení provize dosažené z transakce stěžovatelkou (148 690,92 Kč). Zbývající částku odpovídající vlastní hodnotě zboží stěžovatelka uhradila společnosti ZEMLES tak, že na ni postoupila pohledávku z kupní ceny za odběratelem z Indonésie. K této formě úhrady přitom došlo na základě dřívější „gentlemanské“ dohody, která ve své podstatě předznamenala, že stěžovatelka od indonéského odběratele neobdržela ani část kupní ceny. Přestože společnost ZEMLES s konečným odběratelem neměla obchodní vztah, bylo inkaso celé kupní ceny přenecháno jí (respektive společnosti CAMONA, na již byla pohledávka následně dle zjištění správce daně postoupena).
Další případ do očí bijící okolnosti, která zcela pohřbívá naděje na obhájení odpočtu. Jedná se o okolnost spojenou s platbami, kde většina plateb proběhla zápočtem pohledávek za odběratelem se závazky dodavatele. Navíc tady došlo ke zvláštnosti v tom smyslu, že částka rovnající se DPH byla uskutečněna klasickou platbou. Proč zrovna tato část je otázka, kterou si měl daňový subjekt rozhodně položit před tím, než do transakce vstoupil.
.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 11/2020.