V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zaměstnavatel někdy může dostat „do křížku“ se zdravotní pojišťovnou. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí s postupem zdravotní pojišťovny, uplatněným ve správním řízení například formou uložené pokuty, může se proti němu odvolat. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále, lze požádat o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti. V následujícím se textu budeme zabývat problematikou odvolání podaného zaměstnavatelem proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny, a také možností podání žádosti o prominutí penále. V dané souvislosti lze konstatovat, že postup zaměstnavatele v těchto situacích má v podstatě obecnou platnost i pro další skupiny plátců neboli pro samoplátce, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
Zaměstnavatelé – opravné prostředky a žádosti v kontextu zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Porušení zákonné povinnosti může být důvodem k uložení pokuty. Penále vzniká tehdy, pokud není úhrada pojistného, resp. zálohy na pojistné provedena podle zákona. Penále nevznikne, jestliže plátce poukáže příslušnou úhradu včas (tj. ke dni splatnosti již připsáním na účet zdravotní pojišťovny) a ve správné výši. Nelze opomenout ani správnou identifikaci platby, což je u zaměstnavatele jeho identifikační číslo, a zaslání úhrady na správný účet. Porušení těchto zásad způsobuje zbytečnou komplikaci jak plátci, tak i jeho zdravotní pojišťovně, protože nesprávně poukázaná úhrada musí být dodatečně dohledána a plátci správně přiřazena.
Odvolací řízení ve zdravotním pojištění
Ve zdravotním pojištění může dojít k situacím, kdy zaměstnavatel nesouhlasí s postupem zdravotní pojišťovny, uplatněným ve správním řízení formou uložené pokuty, a chce se proti jejímu rozhodnutí odvolat. Může se třeba jednat o údajné nesplnění oznamovací povinnosti (nepřihlášení osoby jako zaměstnance), neoznámení „státní kategorie“ coby vzniku povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, nepodání Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele anebo může být předmětem řešení nezaslání kopie záznamu o pracovním úrazu. V dalším textu se budeme zabývat tematikou odvolání podaného zaměstnavatelem proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny.
Obecné podmínky
Správní řízení vychází i v oblasti zdravotního pojištění ze zásady dvojinstančnosti s možností přezkumu správních aktů ve správním soudnictví. Proti každému rozhodnutí zdravotní pojišťovny ve správním řízení je přípustné odvolání (opravný prostředek), pokud zákon nestanoví jinak. Účastník řízení se může práva podat odvolání vzdát písemně nebo ústně do protokolu. V případě zpětvzetí odvolání je vyloučeno jeho opětovné podání.
Náležitosti podaného odvolání
Podané odvolání musí obsahovat náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále musí obsahovat:
–
údaje, ze kterých vyplyne, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje,
–
v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno,
–
ve kterých skutečnostech je spatřován rozpor s právními předpisy, nesprávnost rozhodnutí, případně řešení, které mu předcházelo.
Forma odvolání
Z praktického hlediska se odvolání podává nejčastěji písemně. Právní úprava však připouští i jeho podání do protokolu, který je zdravotní pojišťovna povinna sepsat kdykoliv v rámci provozní doby.
Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny
Podá-li zaměstnavatel odvolání proti rozhodnutí základního článku zdravotní pojišťovny, rozhoduje o tomto odvolání vždy její Rozhodčí orgán. Prvostupňový správní orgán zdravotní pojišťovny posuzuje každé podané odvolání s ohledem na skutečnost, zda odvolání může v rámci tzv. autoremedury sám vyhovět a svoje rozhodnutí změnit nebo zrušit. Rozhodnutí formou autoremedury je prvoinstančním rozhodnutím a je proti němu přípustné odvolání k Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny.
Pozor na lhůtu pro podání odvolání
Odvolání se podává u věcně a místně příslušného správního orgánu, tedy u orgánu, který rozhodnutí vydal. Lhůta pro podání odvolání je stanovena na 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí. Počátkem lhůty je první den následující po oznámení rozhodnutí. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den. Včas podané odvolání do rozhodnutí má odkladný účinek s výjimkou odvolání podaného do platebního výměru na dlužné pojistné (odkladný účinek je odejmut podle § 53 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb.) a do rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o snížení zálohy na pojistné [odkladný účinek je odejmut podle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu].
Postup Rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny
O podaném odvolání rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny ve stanovených lhůtách. Lhůta pro rozhodnutí počíná běžet dnem, kdy odvolací orgán spis obdrží. Je-li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, Rozhodčí orgán:
a)
napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví,
b)
napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí prvoinstačnímu orgánu k novému projednání. Proti novému rozhodnutí lze znovu podat odvolání.
c)
napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.
Proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny jako orgánu II. stupně nelze podat odvolání. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem oznámení (doručení) plátci.
Vznik penále
Penále vzniká z důvodu:
1.
opožděných úhrad,
2.
úhrady pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
3.
neplacení pojistného,
4.
různou kombinací výše uvedených skutečností.
S účinností od 1. 1. 2007 činí sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Vypočtené penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru.
Postup zdravotní pojišťovny
Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, zpravidla nejprve vyzve dlužníka (například telefonicky, e-mailem, SMS zprávou, vyúčtováním) k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu. Pokud plátce tento svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr, nebo využije institutu výkazu nedoplatků.
Výkaz nedoplatků
Výkaz nedoplatků by měly zdravotní pojišťovny používat tehdy, je-li penále nesporné. Za nesporné lze považovat takové penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do důvodu a výše. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.
Proti výkazu nedoplatků může plátce pojistného podat do 8 dnů od jeho doručení písemné námitky, pokud nesouhlasí s existencí dluhu na penále nebo s jeho výší, přičemž důvod podání je povinen v námitkách uvést. Zdravotní pojišťovna, která výkaz nedoplatků vydala, provádí rovněž řízení o námitkách plátce pojistného. Na základě námitek zdravotní pojišťovna vydá do 30 dnů ode dne jejich doručení rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatku stanovena správně, nebo jej zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách plátce do 30 dnů od jejich doručení, pozbývá výkaz nedoplatků platnosti. Zjistí-li zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti nové skutečnosti, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu. O prominutí vyměřeného penále lze požádat do osmi dnů od doručení výkazu nedoplatků.
Žádost o odstranění tvrdosti
Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.
V textu podané žádosti je velmi vhodné důvody, které vedly ke vzniku penále, podrobně a důvěryhodně popsat, resp. objasnit situace, které vznik penále zapříčinily, neboť zdravotní pojišťovny individuálně posuzují každou podanou žádost. Současně je potřebné, aby zaměstnavatel přiložil k podané žádosti o prominutí penále průkazné doklady, potvrzující odůvodnění žádosti, má-li takové k dispozici.
V případě, že bude sjednán splátkový kalendář a současně je požádáno o prominutí vyměřeného penále, projedná zdravotní pojišťovna podanou žádost zpravidla až po doplacení dlužného pojistného. Jednou z podmínek sjednání splátkového kalendáře je u plátce současně i pravidelné placení měsíčních záloh, k čemuž se zaměstnavatel v podané žádosti o prominutí penále zpravidla taktéž zavazuje.
Lhůta pro podání žádosti
Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále, pokut a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to tedy znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Aby se však zdravotní pojišťovna otázkou prominutí vyměřeného penále vůbec zabývala, musí mít plátce uhrazeno dlužné pojistné ke dni vydání rozhodnutí v dané věci.
Příklad 1
Chybný postup plátce
Vysvětlelní situace, kdy zaměstnavatel vlastní vinou promešká možnost podání žádosti o odstranění tvrdosti:
Zdravotní pojišťovnou je zaměstnavateli vyměřen platebními výměry dluh na pojistném a penále, platební výměry byly řádně převzaty. Zaměstnavatel požádá o sjednání splátkového kalendáře na dlužné pojistné a současně má v úmyslu požádat o prominutí vyměřeného penále. Postupně uhrazuje jednotlivé splátky dlužného pojistného a teprve po úhradě poslední splátky podá žádost o odstranění tvrdosti. Tento postup je v zásadě chybný, protože platební výměr na penále již mezitím nabyl právní moci. Žádost o odstranění tvrdosti – prominutí penále – je zapotřebí podat do nabytí právní moci platebního výměru (standardně do 15 dnů ode dne jeho doručení, jak je již výše uvedeno).
Odstranění tvrdosti je vyloučeno
Podle ustanovení § 53a odst. 3 z. č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout (tedy žadateli případně jakkoli vyhovět) v těchto případech:
–
nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,
–
na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,
–
plátce vstoupil do likvidace.
Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.
K čemu zdravotní pojišťovna přihlíží?
Na prominutí či snížení vyměřeného penále odstraněním tvrdosti není „paušální“ právní nárok, ale zdravotní pojišťovna individuálně rozhoduje po pečlivém vyhodnocení veškerých skutečností, dotýkajících se konkrétního případu. Mezi okolnosti, které jsou při řešení žádosti o odstranění tvrdosti především brány v úvahu, patří například:
–
úhrada dlužného pojistného v plné výši, resp. naopak aktuálně existující dluh na pojistném,
–
platební morálka plátce v rámci sledovaného období,
–
zda se jedná o první nebo již několikátou žádost,
–
zda, kdy a v jaké výši již bylo plátci penále prominuto,
–
důvody, které plátce v žádosti uvádí,
–
podání žádosti v termínu atd.
Penále – zdravotní pojišťovna si nevybírá
Ustanovení § 8 odst. 5 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ukládá zdravotním pojišťovnám vymáhat penále vůči všem plátcům, to znamená, že pojišťovna si nemůže vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoli. Jinak postupují zdravotní pojišťovny v případě porušení zákonných povinností, kdy buď mohou uložit sankční postih ve formě pokuty, nebo vyřešit provinění plátce například domluvou, nebo (více či méně) důrazným upozorněním. V takových případech záleží na tom, zda se jedná o jednorázový, mimořádný případ porušení zákona ze strany plátce nebo o opakující se prohřešky.
Penále se neuplatňuje
Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 11/2020.