Zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými na základě výskytu koronaviru SARS CoV-2 (dále zákon), byl již za dobu své krátké působnosti čtyřikrát novelizován. Jeho poslední novela provedená zákonem č. 331/2020 Sb. ze dne 22. 7. 2020 rozšiřuje v zákonu poskytování kompenzačního bonusu i pro OSVČ, společníky s. r. o. a zaměstnance s příjmy na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, zakládající účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance. Tato novela nabyla účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy od 7. 8. 2020. Vzhledem k tomu, že zákon č. 331/2020 Sb. upravuje ustanovení zákona a dotýká se jak poskytování kompenzačního bonusu OSVČ, tak společníků s. r. o. a nově i zaměstnanců, shrneme si v následujícím textu zásady všech tří druhů kompenzačních bonusů, přičemž příklady zaměříme výrazně na aplikaci „dohodového“ kompenzačního bonusu.
Dohodový kompenzační bonus
Ing.
Ivan
Macháček
Kompenzační
bonus
OSVČSubjektem kompenzačního bonusu
je dle § 2 odst. 1 zákona ve znění zákona č. 262/2020 Sb. osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná není však subjektem kompenzačního bonusu
, pokud jde osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec
; to však neplatí, pokud se jedná:–
o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické;
–
o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění (jedná se o dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, dále o osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí);
–
o výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění (doplněno zákonem č. 331/2020 Sb.).
Subjektem kompenzačního bonusu může být ve smyslu § 2 odst. 2 zákona pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12. 3. 2020 (den vyhlášení nouzového stavu), nebo její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.
Zákonem č. 262/2020 Sb. došlo ke změně § 3 odst. 1
zákona v tom smyslu, že zde došlo k souhrnnému vymezení předmětu kompenzačního bonusu jak z hlediska OSVČ, tak i společníka společnosti s ručením omezeným.
Dle nového znění § 3 odst. 1 předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus
, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo z části vykonávána nad míru obvyklou
v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu:–
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným
,–
karantény subjektu kompenzačního bonusu
nebo jeho zaměstnance,–
péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
–
omezení poptávky
po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným,–
omezení či ukončení dodávek
nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.Dle § 3 odst. 2 zákona je kompenzační
bonus
započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu. Nárok na kompenzační
bonus
má při splnění podmínek § 3 zákona rovněž:–
Spolupracující osoba
, která může požádat o kompenzační bonus
za předpokladu, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci (výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb.);–
OSVČ, která je zaměstnavatelem
a má zaměstnance (na zaměstnance se vztahuje kurzarbeitový program příspěvků na mzdy „Antivirus“);–
Kompenzační
, kteří jsou současně OSVČ (vedlejší činnost) a výkon této činnosti jim zcela nebo významně znemožnilo šíření koronaviru či související opatření vlády.bonus
je určen i pro studentyNárok na kompenzační
bonus
nemá:–
OSVČ
, která ukončila své podnikání a přihlásila se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a čerpá v období od 12. 3. 2020 podporu v nezaměstnanosti
– v § 3 odst. 3 zákona se uvádí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus
za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb.);–
OSVČ, která zahájila podnikání (provozování živnosti) po 12. 3. 2020 (ve smyslu § 2 odst. 2 zákona).
Nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a čerpání dávek v hmotné nouzi – dávky v hmotné nouzi budou vyplaceny pouze v případě, že převyšují výši kompenzačního bonusu, a to ve výši tohoto rozdílu. Rovněž nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a příspěvku na bydlení.
Výše kompenzačního bonusu činí
500 Kč za každý kalendářní den bonusového období
(jde o jednotnou denní dávku bonusu pro obě bonusová období). Tedy v rámci prvního bonusového období, kterým je období od 12. 3. do 30. 4. 2020, činí celková částka kompenzačního bonusu pro OSVČ 25 000 Kč a v rámci druhého bonusového období, kterým je období od 1. 5. do 8. 6. 2020, činí celková částka bonusu pro OSVČ 19 500 Kč. OSVČ souběžně pracující na „pojištěnou dohodu“ mohou rovněž čerpat částku bonusu 500 Kč za každý den. Kompenzační
Žádost obsahuje čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus
se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus
, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období. bonus
a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Žádost o kompenzační bonus
se podává za bonusové období, a rovněž kompenzační bonus
se stanoví za bonusové období. Kompenzační
. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy. bonus
není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnémuŽádost o kompenzační
, jinak nárok na kompenzační bonus
lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového obdobíbonus
zaniká. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus
a kompenzační bonus
nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká. Kompenzační
bonus
se spravuje jako daň podle daňového řádu. Jeho správcem je vždy finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu.Příklad 1
Podnikatel byl v období březen až červen 2020 výrazně omezen v podnikání na základě živnostenského oprávnění v důsledku přijatých mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID-19. OSVČ kromě výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje na základě dohody o provedení práce a odměna za tuto dohodu převyšuje částku 10 000 Kč měsíčně.
Do termínu účinnosti zákona č. 331/2020 Sb. nemohl podnikatel požádat v rámci útlumu své podnikatelské činnosti o přiznání kompenzačního bonusu, protože fyzická osoba dále vykonávala činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Na základě zákona č. 331/2020 Sb. může OSVČ s utlumenou činností v důsledku pandemie COVID-19 a s příjmy z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč požádat dnem 7. 8. 2020 o zpětné přiznání kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za obě kompenzační období daňového bonusu. Termín podání žádosti je až do 30. 11. 2020.Příklad 2
OSVČ kromě výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje v měsících březen až červen 2020 na základě dohody o pracovní činnosti a odměna za tuto činnost činí v březnu 2 999 Kč a za duben až červen 4 000 Kč.
Pokud OSVČ splní veškeré podmínky stanovené v zákonu č. 159/2020 Sb., má nárok na kompenzační bonus
v plné výši za březen (od 12. 3. 2020 částka 500 Kč denně), protože odměna z dohody o pracovní činnosti je menší než částka 3 000 Kč, a tudíž se z odměny nehradí nemocenské pojištění. Za duben až červen výše odměny za dohodu o pracovní činnosti převýšila hranici 3 000 Kč, a vyplacená částka podléhá účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. Za této situace by OSVČ neměla za měsíce duben až červen nárok na kompenzační bonus
, i když byla její samostatná činnost omezena mimořádnými opatřeními v souvislosti s pandemií COVID-19. Na základě zákona č. 331/2020 Sb. může OSVČ s utlumenou činností v důsledku pandemie COVID-19 a s příjmy z dohody o pracovní činnosti převyšující 3 000 Kč měsíčně požádat dnem 7. 8. 2020 o zpětné přiznání kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za období od 1. 4. do 8. 6. 2020.Příklad 3
Student vysoké školy si přivydělává jako OSVČ v cestovním ruchu jako průvodce. Současně má v březnu až červnu 2020 příjem z dohody o provedení práce ve výši 12 000 Kč měsíčně. V souvislosti s epidemií COVID-19 došlo u studenta k výraznému omezení činnosti jako průvodce.
Ve smyslu zákona č. 159/2020 Sb. nemohl student žádat o kompenzační bonus
pro OSVČ, protože z důvodu činnosti v rámci dohody o provedení práce s měsíční odměnou převyšující 10 000 Kč, byl zároveň účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Teprve na základě zákona č. 331/2020 Sb. má student nárok na kompenzační bonus
, který bude přiznán zpětně ve výši 500 Kč denně za obě kompenzační období (částka 44 500 Kč). O kompenzační bonus
lze žádat nejdéle do 30. 11. 2020.Kompenzační
bonus
společníka spol. s r. o.K zavedení kompenzačního bonusu pro společníka spol. s r. o. došlo zákonem č. 262/2020 Sb., přičemž ke zpřesnění tohoto kompenzačního bonusu došlo zákonem č. 331/2020 Sb.
Subjektem kompenzačního bonusu
je dle § 2a odst. 1 zákona fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má:–
nejvýše dva společníky
, tito společníci jsou fyzickými osobami
a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo–
pouze
společníky, kteří jsou členy jedné rodiny
, a jejich podíl není představován kmenovým listem – členy jedné rodiny
se rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner
podle zákona upravujícího registrované partnerství.Ve smyslu § 2a odst. 2 doplněného zákonem č. 331/2020 Sb. subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo:
–
splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 12. 3. 2020;
–
nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec,
s výjimkou:
a)
zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem,
b)
zaměstnání v oblasti pedagogické,
c)
činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění,
d)
výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění;
–
byl ke dni 12. 3. 2020 daňovým rezidentem ČR, nebo nerezidentem ČR, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 ZDP (musí jít tedy o daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, nebo je z příjmů vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně).
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den obou bonusových období. Prvním bonusovým obdobím je obdobně jako u OSVČ období od 12. 3. do 30. dubna 2020 a druhým bonusovým obdobím je období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Společníci souběžně pracující na „pojištěnou dohodu“ mohou rovněž čerpat částku bonusu 500 Kč za každý den. Maximální částka poskytnutého kompenzačního bonusu souhrnně za první a druhé bonusové období činí 44 500 Kč.
Subjektu kompenzačního bonusu může dle § 3 odst. 4 zákona č. 262/2020 Sb. vzniknout nárok na kompenzační
bonus
za kalendářní den pouze:–
Jednou, a to v případě OSVČ dle § 2 anebo v případě společníka společnosti s ručením omezeným dle §2a zákona,
–
Jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným.
Kompenzační
bonus
společníkovi nevzniká za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními, a to z důvodu zaměstnání tohoto společníka ve společnosti s r. o. Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být dle § 2a odst. 3 zákona společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období byla v úpadku nebo v likvidaci nebo byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího DPH. Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být
dle § 2a odst. 4 zákona společník společnosti s ručením omezeným:
–
pokud
obrat společnosti s ručením omezeným
stanovený dle § 1d odst. 2 ZoÚ za skončené zdaňovací období daně z příjmů bezprostředně předcházející bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč
(společnost s r. o. podniká v roce 2019 a její zdaňovací období skončilo před 12. 3. 2020), anebo která předpokládá, že její obrat za první dosud neskončené zdaňovací období, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 180 000 Kč (v tomto případě jde o společnost s r. o., která zahájila činnost v roce 2019 nebo začátkem roku 2020 a její první zdaňovací období skončí po 12. 3. 2020),–
pokud společnost s ručením omezeným nebyla ke dni 12. 3. 2020 daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU nebo EHP a nedosáhla většiny svých příjmů za příslušné období podle písmene a) ze zdrojů na území ČR.
Forma žádosti o kompenzační
bonus
je stejná jako u bonusu pro OSVČ (obsahuje čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus
, a účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus
vyplacen). Navíc tato žádost obsahuje identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.
Příklad 4
Fyzická osoba je společníkem ve společnosti, která splňuje veškeré zákonné podmínky pro vznik nároku na kompenzační
Na základě zákona č. 331/2020 Sb. mohou žádat o kompenzační bonus
, a zároveň pracuje jako poradce pro jinou společnost na dohodu o pracovní činnosti s odměnou vyšší než 3 000 Kč měsíčně. bonus
i společníci s. r. o., kteří neměli možnost žádat o kompenzační bonus
jako společníci z důvodu, že byli účastni nemocenského pojištění z titulu zaměstnání na dohodu. Pokud společník splní další zákonem stanovené podmínky (zejména došlo k omezení výkonu činnosti společnosti z důvodů souvisejících s šířením koronaviru) může o kompenzační bonus
požádat a tento bude přiznán zpětně ve výši 500 Kč za kalendářní den v obou bonusových obdobích.Kompenzační
bonus
u zaměstnance vykonávající činnost v rámci dohodyNa základě ustanovení § 2aa, s názvem
„Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr“,
vloženého do zákona zákonem č. 331/2020 Sb., je subjektem kompenzačního bonusu také osoba, která:–
vykonávala
v rozhodném období
práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 4 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; tímto rozhodným obdobím je období od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020;
–
vedle výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr nevykonává jinou činnost, v jejímž důsledku je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.
V § 2b odst. 4 zákona se uvádí, že
dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce.
Na základě znění nového § 3a s názvem „Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr“
je předmětem kompenzačního bonusu také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus
, pokud tato práce nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána v obvyklém rozsahu z důvodů:
a) na straně zaměstnavatele,
které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 zákona, a to zejména v důsledku:1.
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny,
2.
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech, nebo
3.
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti, nebo
b) na straně subjektu kompenzačního bonusu (zaměstnance)
, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle §1 zákona, a to zejména v důsledku:–
jeho karantény, nebo péče o dítě nebo jiného člena domácnosti.
Zaměstnavatelem se rozumí
zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu:a) v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění, a
b) ke dni 11. 3. 2020 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.
Dále z § 3a zákona vyplývá:
Kompenzační
bonus
je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu; Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus
, a dále nevzniká nárok na kompenzační bonus
za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti, nebo kompenzační bonus
podle § 2 nebo § 2a zákona; Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus
vzniknout za kalendářní den pouze jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Výše kompenzačního bonusu podle § 2aa zákona činí 350 Kč za každý kalendářní den bonusového období, maximální částka za dvě bonusová období tak činí 31 150 Kč.
Náležitosti žádosti o kompenzační bonus
podle § 2aa zákona jsou specifikovány v novém § 7a zákona. Tuto žádost lze podat nejpozději do 30. 11. 2020.Příklad 5
Učitel střední školy je od 1. 1. 2019 ve starobním důchodě, ale na základě dohody o provedení práce vede od 1. 9. 2019 odpolední kurz konverzace angličtiny pro žáky střední školy. Sjednaná odměna činí 12 500 Kč měsíčně. V důsledku vyhlášení nouzového stavu a uzavření škol byla výuka dnem 12. 3. 2020 zrušena a k obnovení výuky na dohodu došlo opět v polovině června.
V souladu se zákonem č. 331/2020 Sb. jsou v daném případě splněny podmínky pro přiznání kompenzačního bonusu: –
výkon činnosti na základě trvající dohody o provedení práce bez souběhu zaměstnání v pracovním poměru v rámci rozhodného období od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020,
–
účast na nemocenském pojištění z titulu výkonu práce na dohodu alespoň ve 4 kalendářních měsících rozhodného období,
–
omezení výkonu činnosti z důvodů existence koronaviru.
Občanovi tak vzniká nárok na kompenzační
bonus
od 12. 3. do 8. 6. 2020 ve výši 350 Kč denně.Příklad 6
Student vysoké školy vede zájmové kroužky na základní škole. Pracuje v rámci dohody o provedení práce pro agenturu, která se touto činností zabývá. Příjem z dohody měsíčně nepřesáhne částku 10 000 Kč. Jinou činnost nevykonává. V rámci uzavření škol v důsledku mimořádných opatření souvisejících s COVID-19 nebylo možné sjednanou činnost od poloviny března 2020 vykonávat.
Na kompenzační bonus
student nemá nárok, protože nebyl v rozhodném období, tj. v období od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020 účasten nemocenského pojištění z titulu dohody o provedení práce. Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč, přičemž tito zaměstnanci jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž byl zaměstnavatelem zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve zmíněné výši.Příklad 7
Žena pobírá rodičovský příspěvek a současně si od září roku 2019 přivydělává na dohodu o pracovní činnosti v pohostinství (sjednaný výdělek je dle odpracovaných hodin, minimálně 3 500 Kč měsíčně, takže je účastna nemocenského pojištění). Protože byly restaurace na základě mimořádných opatření souvisejících s COVID-19 uzavřené, nemohla být tato činnost vykonávána, přičemž od 1. 6. 2020 již žena opět činnost vykovává.
Protože žena pracuje na základě dohody o pracovní činnosti a v rozhodném období (od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020) byla po všechny měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a činnost z této dohody nebylo možno z důvodů na straně zaměstnavatele vykonávat, vzniká nárok na kompenzační bonus
od 12. 3. 2020 do 31. 5. 2020. Kompenzační bonus
náleží ve výši 350 Kč za každý kalendářní den bonusového období.Příklad 8
Občan vykonává závislou činnost pouze na základě několika dohod o provedení práce u třech zaměstnavatelů. Odměna z dohody v žádném případě nepřesáhne hranici 10 000 Kč. Celkový příjem ze všech dohod od různých zaměstnavatelů činí řádově 32 000 Kč měsíčně. Řada prací v rámci dohod musela být v době koronavirové krize utlumena.
Subjektem kompenzačního bonusu je v souladu se zákonem č. 331/2020 Sb. také fyzická osoba, která byla v rozhodném období činná na základě dohody o provedení práce a v důsledku toho byla v rozhodném období alespoň čtyři kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Rozhodným obdobím je doba od 1. 10. 2019 do 31. 3. 2020. Pro naplnění této podmínky je nutné, aby dané osobě byl alespoň za čtyři kalendářní měsíce (z celkových šesti možných) ze strany zaměstnavatele zúčtován započitatelný příjem v případě dohody o provedení práce v hodnotě vyšší než 10 000 Kč. Je-li v rámci rozhodného období platných více dohod, je možné tyto dohody pro účely splnění této podmínky kombinovat. Není přitom nutné, aby účast v rámci rozhodného období plynula z dohod uzavřených u téhož zaměstnavatele (existuje-li tedy v rámci rozhodného období souběh více dohod u různých zaměstnavatelů, může být účast na nemocenském pojištění v každém z povinných čtyř měsíců navázána na příjmy od jiného zaměstnavatele). V daném případě však nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, v rozhodném období ani jedna z dohod o provedení práce nevedla k účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnanec a tím na poskytnutí kompenzačního bonusu nevzniká nárok.Poznámka autora:
Některé příklady vycházejí z dotazů a odpovědí k bonusu zveřejněné na serveru Ministerstva financí.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 10/2020.