Nekončící příběh superhrubé mzdy

Vydáno: 12 minut čtení

Je tomu jen několik týdnů, co skončila daňová sezóna uzavírající zdaňovací období roku 2019, v rámci kterého jsme se potýkali (někdo lépe, jiný hůře) s aplikací „nové“ superhrubé mzdy účinné od 1. 1. 2019. Věříme, že většina z nás má přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 podána, a to i přes nelehké období, které bylo zapříčiněné pandemií COVID-19 a do kterého jsme byli uvrženi téměř „přes noc“. Teď je však pomyslný míč přehozen na stranu správce daně a uvidíme, jak se s aplikací této „nové“ superhrubé mzdy popasuje. Na straně daňových poradců tak nastalo období bilancování a zamyšlení se nad některými otázkami a problematickými oblastmi, se kterými jsme se při přípravě daňových přiznání za rok 2019 setkávali.

Nekončící příběh superhrubé mzdy
Ing.
Lenka
Nováková,
daňový poradce č. 4991
Ing.
Daniela
Králová,
daňový poradce č. 1880
Shrnutí
Někteří zástupci státní správy zastávají názor, že současná superhrubá mzda je spravedlivá, a to zejména proto, že je tvořena skutečnými náklady zaměstnavatele (tj. do základu daně pro účely výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vstupuje pojistné skutečně zaplacené zaměstnavatelem za daného zaměstnance, ať už v České republice či v rámci EU, EHP nebo Švýcarska). Je tomu skutečně tak?
V článku si nastíníme na několika příkladech, jak současný způsob stanovení základu daně u příjmů ze závislé činnosti (superhrubé mzdy) může vést k velmi rozdílnému efektivnímu daňovému zatížení stejné výše hrubého příjmu ze závislé činnosti pouze v závislosti na výši povinných pojistných odvodů zaměstnavatele do zahraničního pojistného systému v rámci EU, EHP nebo Švýcarska. Nenachýlil se tak čas na zrušení superhrubé mzdy?
Na téma souvisej&ia