Lenka Nováková

  • Článek
Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.
Vydáno: 10. 04. 2024
  • Článek
V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.
Vydáno: 15. 11. 2023
  • Článek
Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).
Vydáno: 29. 03. 2023
  • Článek
Velmi žádaným zaměstnaneckým benefitem je firemní automobil, který mohou zaměstnanci využívat i pro soukromé účely. Zpravidla je firemní automobil poskytnut zaměstnanci bezplatně, případně může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta zvýhodněná úplata za poskytnutí vozidla, která je nižší, než by bylo tržní nájemné. Nepeněžní příjem plynoucí z bezplatného využití firemního vozu i pro soukromé účely, popřípadě rozdíl mezi výší nepeněžního příjmu a úhradou od zaměstnance, představuje na straně zaměstnance z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zdanitelný příjem, který současně bude vstupovat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 142/2022 Sb. , která nabyla účinnosti dne 1. července 2022, zavádí novou – nižší – velikost nepeněžního příjmu plynoucího zaměstnanci v případě, kdy je mu pro služební i soukromé účely poskytnuto tzv. nízkoemisní vozidlo. Jaká vozidla splňují podmínky nízkoemisních vozidel a jak prokázat splnění zákonných podmínek ze strany plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, přiblíží následující příspěvek.
Vydáno: 21. 09. 2022
  • Článek
Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?
Vydáno: 07. 03. 2022
  • Článek
V tomto článku se budeme věnovat nejčastějším otázkám, které jsou pokládány v souvislosti s přípravou přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020. Na dvou názorných příkladech si ukážeme, jakým způsobem formulář daňového přiznání za rok 2020 správně vyplnit.
Vydáno: 24. 02. 2021
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2019, čj. 2 Afs 4/2019-35 , a následné potvrzení jeho závěrů Ústavním soudem ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 563/20 , způsobily mezi odbornou veřejností velmi bouřlivé reakce a rozsáhlou diskuzi, a to vzhledem k tomu, že zasáhl do více než dvacetileté správní praxe, která byla do té doby uplatňována ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených fyzickou osobou v předchozím zdaňovacím období. Klíčovou otázkou sporu bylo, zda má být pro přepočet cizoměnových výdajů na české koruny aplikován jednotný kurs stanovený Generálním finančním ředitelstvím pro příslušné zdaňovací období, za které se podává daňové přiznání, nebo jednotný kurs pro zdaňovací období, kdy byl výdaj fyzickou osobou vynaložen.
Vydáno: 18. 12. 2020
  • Článek
Je tomu jen několik týdnů, co skončila daňová sezóna uzavírající zdaňovací období roku 2019, v rámci kterého jsme se potýkali (někdo lépe, jiný hůře) s aplikací „nové“ superhrubé mzdy účinné od 1. 1. 2019. Věříme, že většina z nás má přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 podána, a to i přes nelehké období, které bylo zapříčiněné pandemií COVID-19 a do kterého jsme byli uvrženi téměř „přes noc“. Teď je však pomyslný míč přehozen na stranu správce daně a uvidíme, jak se s aplikací této „nové“ superhrubé mzdy popasuje. Na straně daňových poradců tak nastalo období bilancování a zamyšlení se nad některými otázkami a problematickými oblastmi, se kterými jsme se při přípravě daňových přiznání za rok 2019 setkávali.
Vydáno: 03. 08. 2020
  • Článek
Následující článek se zabývá vlivem změny sazby nemocenského pojištění od 1. 7. 2019 na výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení (tj. mimo EU, EHP a Švýcarska).
Vydáno: 11. 02. 2020
  • Článek
YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Postupem času a dynamickým vývojem technologií lze říci, že to není jen zábavná webová stránka, kde je uveřejněno velké množství videosouborů, ale v současné době je to server, který ovlivňuje širokou masu lidí prostřednictvím publikovaných videoklipů s mluveným slovem, hudebních videí, TV pořadů/klipů, trailerů k novým filmům nebo prostřednictvím tzv. video-blogů (jedná se zejména o krátká originální videa). Lidé mají možnost videosoubory zhlédnout, ohodnotit, dále sdílet a také přidávat své komentáře.
Vydáno: 08. 11. 2019
  • Článek
Marcus Tullius Cicero řekl, že historie je učitelkou života. Avšak co se stane, pokud se ze své historie nedokážeme dostatečně poučit? Dne 1. 1. 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), kterou došlo ke změně způsobu výpočtu dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců, na něž se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika, nebo Švýcarské konfederace (dále jen „EU“). Podle novelizovaného ustanovení jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění.
Vydáno: 31. 07. 2019