Opatření Ministerstva financí v oblasti DPH v souvislosti s COVID-19

Pokuty za porušení povinností souvisejících s kontrolními hlášeními jsou upraveny přímo v zákoně o DPH, stejně jako možnosti jejich prominutí. V březnu 2020 zveřejnilo Ministerstvo financí v souvislosti s COVID-19 Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (č.j. MF-7108/2020/3901-2) ministryně financí podle § 260 odst. 1 daňového řádu. Podle tohoto odstavce může ministr financí zcela nebo částečně prominout daň při mimořádných událostech. Výše uvedené rozhodnutí bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a v navazujícím Pokynu GFŘ D-44 je podrobněji upraven postup k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Na základě těchto opatření mohou z důvodu mimořádné události plátci odložit některá podání a platby, aniž by jim daňová správa uložila v této souvislosti sankce. Některé sankce za neplnění povinností v oblasti DPH se rozhodnutím ministryně financí automaticky promíjejí a prominutí některých z nich mohou plátci individuálně požádat, jak je vysvětleno v dalším textu. Další opatření Ministerstva financí umožňují za splnění stanovených podmínek osvobození od daně při dovozu zdravotnických prostředků a také při jejich bezúplatném poskytnutí v tuzemsku. V článku jsou nejprve uvedeny možnosti případného prominutí či neuplatnění sankcí podle daňového řádu za porušení povinností v oblasti DPH. V dalším textu jsou uvedeny možnosti prominutí sankcí za porušení povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení, které jsou uvedeny přímo v zákoně o DPH. V závěrečné části článku jsou uvedeny informace o prominutí daně při dovozu zdravotnických prostředku a při jejich bezúplatném poskytnutí.

Následky porušení povinností při správě daní jsou uvedeny v § 246 až 254 daňového řádu, z nichž vyplývají také postihy za porušení příslušných ustanovení zákona o DPH, s výjimkou postihů za porušení povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení, které jsou zakotveny přímo v zákoně o DPH. Uvedená ustanovení daňového řádu se uplatní obecně v souvislosti s porušením povinností stanovených jak v daňovém řádu, tak i v jiných daňových zákonech, včetně zákona o DPH. Pokuty za opožděné tvrzení daně, které může daňovému subjektu uložit správce daně, upravuje § 250 daňového řádu. Podle daňového řádu se přitom neukládá sankce za opožděné podání kontrolního hlášení, protože tyto sankce upravuje specifickým způsobem zákon o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu. Daňovému subjektu vzniká podle § 250 odst. 1 daňového řádu povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, a to ve výši:

Výše uvedená pravidla, včetně neuložení sankce v případě, že zpoždění není delší než 5 pracovních dní, se uplatní také při podání přiznání k DPH. Lhůta pro podání přiznání k DPH vyplývá z daňového řádu, jak bylo vysvětleno v předchozím textu, do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období, je-li zdaňovací období kratší než 1 rok. Podle § 99 zákona o DPH je zdaňovacím obdobím obecně kalendářní měsíc. Za podmínek stanovených v navazujícím § 99a zákona o DPH se může plátce rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí. Prakticky to tedy znamená, že plátce i identifikovaná osoba jsou povinni podat přiznání k DPH do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období, ať již se jedná o kalendářní měsíc nebo o kalendářní čtvrtletí. Podle § 250 odst. 3 daňového řádu se pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle předchozího odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč. Maximální výše částky pokuty za opožděné tvrzení daně nesmí být přitom vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení. Podle rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události ministryně financí promíjí plátcům, jimž byl na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením koronaviru, pokutu za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení. Plátce má dále možnost individuálně požádat podle § 156 daňového řádu o posečkání daně nebo o rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením koronaviru. Pokud bude plátci jedna z těchto žádostí kladně vyřízena, automaticky se mu promine i pokuta za opožděné tvrzení daně. Prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k DPH podle § 250 daňového řádu, je tedy podmíněno tím, že správce daně vyhoví individuální žádosti plátce v některém z výše uvedených případů. Z toho lze dovozovat, že se tímto rozhodnutím nepromíjí pokuta za opožděné podání přiznání k DPH, nejsou-li spojeny výše uvedené podmínky.

Pravidla pro vyměřování penále z částky doměřené daně jsou stanovena v § 251 daňového řádu. Daňovému subjektu vzniká podle § 251 odst. 1 daňového řádu povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, a to ve výši:

Správce daně uplatní z hlediska zákona o DPH postup podle písmene a) např. v případě, že při daňové kontrole zjistí, že plátce nepřiznal daň na výstupu z uskutečněného zdanitelného plnění. Postup podle písmene b) uplatní správce daně např. v případě, že při daňové kontrole zjistí, že plátce uplatnil z přijatého zdanitelného plnění neoprávněně nárok na odpočet daně. Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru a současně je předepíše do evidence daní. Penále je splatné ke stejnému dni jako doměřená daň. S možností prominutí penále z částky doměřené daně z přidané hodnoty opatření Ministerstva financí v souvislosti s koronavirem nepočítají. Pokud je doměřována daň podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká. V tomto případě správce daně předepíše úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu. Podle § 252 odst. 1 daňového řádu je daňový subjekt v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti. Z hlediska zákona o DPH předepíše správce daně úrok z prodlení zejména ve vazbě na doměřenou daň. Správce daně vyměří plátci úrok z prodlení také v případě, zjistí-li nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období. Pokud plátce podle § 104 zákona o DPH uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely a snížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení podle daňového řádu z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. O prominutí úroku z prodlení může pláte požádat podle § 259 daňového řádu. Podle § 259 odst. 1 daňového řádu je daňový subjekt oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku něhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Pravidla a podmínky pro prominutí úroku z prodlení upravuje Pokyn GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně, který byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 2/2015. Z rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události ministryně financí, které bylo zveřejněno v březnu 2020 vyplývá, že se úroky z prodlení za pozdní úhradu DPH automaticky nepromíjejí.

Pravidla pro předkládání kontrolních hlášení upravují § 101c až 101k zákona o DPH. V § 101g zákona o DPH je upraven postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením. Nepodá-li plátce ve stanovené lhůtě kontrolní hlášení, správce daně ho vyzve k jeho podání v náhradní lhůtě. Údaje uvedené v kontrolním hlášení správce daně posoudí, případně prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti může vyzvat plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, případně původní údaje potvrdil. Plátce je v návaznosti na to povinen do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, případně původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Výzvu související s kontrolním hlášením doručuje správce daně elektronicky do datové schránky nebo na e-mailovou adresu uvedenou plátcem na titulní straně kontrolního hlášení. Sankce za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením nevyplývají z daňového řádu, ale přímo ze zákona o DPH. Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením je upraven v § 101g zákona o DPH. Pokud plátce nepodá ve stanovené lhůtě kontrolní hlášení, správce daně ho vyzve k jeho podání v náhradní lhůtě. Údaje uvedené v kontrolním hlášení správce daně posoudí, případně prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti může vyzvat plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, případně původní údaje potvrdil. Plátce je v návaznosti na to povinen do 5 dnů od oznámení výzvy nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, případně původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Výzvu související s kontrolním hlášením doručuje správce daně elektronicky do datové schránky nebo na e-mailovou adresu uvedenou plátcem na titulní straně kontrolního hlášení, případně v písemné formě. V navazujícím § 101h zákona o DPH jsou vymezeny následky, tj. sankce za porušení povinností souvisejících s kontrolními hlášeními, které jsou poměrně tvrdé. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu podle § 101h odst. 1 zákona o DPH povinnost uhradit pokutu ve výši:

Správce daně má zákonnou povinnost, a to nad rámec výše uvedených sankcí uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Správce daně má dále zákonnou povinnost uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nesplněním povinností při podávání kontrolního hlášení. Z § 101j zákona o DPH vyplývá vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Podle tohoto ustanovení povinnost uhradit pokutu podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH nevzniká, pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení. Pokud se tedy plátce při podávání kontrolního hlášení v kalendářním roce opozdí pouze jednou, pokutu 1 000 Kč za toto porušení zákona mu správce daně vůbec nevyměří. Pro plátce, který se v daném kalendářním roce s podáním kontrolního hlášení zpozdí více než jednou, již toto vyloučení vzniku pokuty neplatí. Na toto ustanovení prakticky navazuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události z března 2020, kterým ministryně financí promíjí pokutu za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH, pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Prominutí této pokuty je automatické, tj. plátce daně o toto prominutí nemusí žádat a ani dokládat souvislost s koronavirem.

Podle § 101k zákona o DPH může plátce požádat správce daně o prominutí sankcí podle § 101h odst. 1 písm. b až d) zákona o DPH. Při podání žádosti o prominutí uvedených pokut je plátce povinen uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč. Podle § 101k odst. 2 zákona o DPH může správce daně zcela nebo zčásti prominout pokutu podle předchozího odstavce 1 z tzv. ospravedlnitelných důvodů, které jsou uvedeny v Pokynu GFŘ D-29. Podle tohoto pokynu jsou těmito důvody např. nepříznivý zdravotní stav daňového subjektu nebo jeho zástupce, živelná pohroma či nefunkčnost daňového portálu finanční správy. Podle § 101k odst. 3 zákona o DPH lze žádost o prominutí pokuty podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Z § 101k odst. 4 zákona o DPH vyplývá, že podání žádosti o prominutí pokuty má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.

Na toto ustanovení také navazuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události z března 2020 a navazující Pokyn GFŘ D-44. Ministryně financí promíjí správní poplatek ve výši 1 000 Kč za přijetí žádosti o prominu pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k zákona o DPH za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Podle Pokynu GFŘ D-44 může při vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč plátce požádat o prominutí pokuty podle § 101k zákona o DPH v souladu s Pokynem GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Ospravedlnitelným důvodem k prominutí s ohodnocením 100 % je přitom podle Pokynu GFŘ D-44 věrohodné prokázaní skutečnosti, že vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení je důsledkem působení mimořádných opatření.

V souvislosti s dovozem zdravotnických pomůcek z Číny zveřejnilo koncem března 2020 GFŘ na webových stránkách finanční správy (viz https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2020/osvobozeni_od_dph_a_cla_dovazeneho_zbozi_ve_prospech_obeti_katastrof-10550) Z této informace vyplývá, že Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí požádala Evropskou komisi o vydání rozhodnutí využít osvobození od daně z přidané hodnoty a od cla podle příslušných ustanovení předpisů EU. Ministerstvo financí předpokládá, že Evropská komise žádosti České republiky vyhoví a že bude možnost aplikovat osvobození od daně z přidané hodnoty a od cla u zboží dováženého ve prospěch osob zasažených pandemií způsobené SARS-CoV-2. Od DPH a od cla bude možno osvobodit pouze zboží dovážené ze třetích zemí státním subjektem, charitativní nebo dobročinnou organizací, přičemž musí platit, že toto zboží bude rozděleno zdarma obětem pandemie způsobené SARS-CoV-2 nebo bude dováženo záchrannými jednotkami a bude určeno k uspokojování jejich potřeb po dobu záchranných prací. Uvedené osvobození od DPH a od cla se nevztahuje na zboží pořízené z jiného členského státu Evropské unie, nebo zboží nakoupené a dodané v České republice. Podle uvedené informace Česká republika požádala o aplikaci této výjimky po dobu vyhlášení stavu nouze.

Ministerstvo financí svým rozhodnutím z 31. 3. 2020 (viz https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-pro-media/Financni-zpravodaj_2020-c-06.pdf), které bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji 6/2020, promíjí daň se zachováním nároku na odpočet u vymezeného zboží. Podle navazující informace GFŘ (viz https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/Informace_GFR_k_promijeni_DPH.pdf) promíjí v období od 12. 3. 2020 do skončení nouzového stavu vyhlášeného vládou České republiky v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 ministryně financí daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání vybraného zboží nebo bezúplatné dodání zboží, které bylo použito pro jeho výrobu. Konkrétně se jedná např. o obličejové masky a roušky, ochranné brýle a obličejové štíty, rukavice a další ochranné oděvy, dezinfekčních přípravky, teploměry, tomografy, lékařské ventilátory, injekční stříkačky, jehly, kanyly a další nástroje či testovací nástroje a testovací soupravy související s COVID-19.

Koncem března 2020 zveřejnilo GFŘ na webových stránkách finanční správy (viz https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2020/upozorneni_ohledne_ucinnosti_sazbove_novely_zakona_o_dph_od_01052020-10557) . Z tohoto upozornění vyplývá, že byla pozastavena závěrečné fáze EET, navazující změny sazeb daně nabydou účinnosti ke dříve schválenému datu 1. 5. 2020. Od tohoto data došlo ke snížení sazby daně na úroveň druhé snížené sazby daně ve výši 10 % u řady služeb a zboží, např. u vodného a stočného, stravovacích služeb a podávání nápojů, včetně točeného piva, oprav obuvi, oděvů a kožných výrobků a oprav jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb a také knih, novin, časopisů a dalších publikací v elektronické formě či ve formě záznamu jejich obsahu ve zvukové podobě na technickém nosiči.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 06/2020.