Problematické otázky v oblasti nároku na odpočet daně

Vydáno: 17 minut čtení

Podle § 72 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) může nárok na odpočet daně uplatnit plátce daně u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely. V dalších ustanoveních zákona o DPH jsou vymezeny podmínky pro uplatnění odpočtu daně, případně jeho opravu, vyrovnání či úpravu. V článku jsou shrnuta základní pravidla a postupy při uplatňování a prokazování nároku na odpočet. Upozorněno je přitom zejména na problematické otázky prokazování oprávněnosti nároku na odpočet daně a situace, ve kterých mohou plátci při uplatnění nároku na odpočet daně chybovat.

Problematické otázky v oblasti nároku na odpočet daně
Ing.
Václav
Benda
 
Základní podmínky pro uplatnění odpočtu daně
Základní podmínky pro uplatnění odpočtu daně upravuje § 72 zákona o DPH. Podle § 72 odst. 1 zákona o DPH je oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pouze plátce. Z toho vyplývá, že nárok na odpočet daně nemůže uplatnit identifikovaná osoba, přestože je osobou registrovanou k dani, které vzniká povinnost ve stanovených případech přiznávat daň. Možnost uplatnění nároku na odpočet daně však zákon o DPH identifikované osobě nepřiznává, i když se mnozí mylně domnívají, že přizná-li identifikovaná osoba daň, např. jako příjemce služby poskytnuté osobou neusazenou v tuzemsku, může nárokovat i odpočet daně.
Plátce daně je oprávněn uplatnit odpočet daně pouze u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely, tj. zejména pro uskutečňování svých zdanitelných plnění, osvobozených plnění s nárokem na odpočet daně, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, u nichž by měl plátce nárok na odpočet, pokud by se uskutečnila v tuzemsku. Častým praktickým problémem při prokazování oprávněnosti odpočtu daně správci daně bývá právě prokázaní skutečnosti, že přijaté zdanitelné plnění plátce použije pro svou ekonomickou činnost. Problematické může být např. uplatňování nároku na odpočet daně ze stavebních a montážních prací při výstavbě, technickém zhodnocení nebo opravě nemovité věci. Zejména v případě, že plátce není schopen správci daně věrohodné prokázat např. budoucí způsob využití budované, rekonstruované či opravované budovy, reálně hrozí, že správce daně mu nebude chtít uplat