Jak bude stát postupovat při vypořádání následků zakazujících a omezujících opatření souvisejících s nákazou Covid-19 v současnosti není zcela jasné, byť již v médiích zaznívá, že by to ze strany státu bylo ekonomicky neúnosné. Na zodpovězení této otázky, zda stát bude dobrovolně ochoten alespoň zčásti nést konkrétní náklady, které jednotlivým ekonomicky aktivním subjektům v souvislosti s nutnými a dle mého soudu naprosto správnými opatřeními vlády vznikly, si budeme muset počkat. Z dosavadních kroků vlády je jasné, že se vydala cestou paušálních úlev živnostníkům či poskytování bezúročných úvěrů, což je zajisté cesta nejjednodušší a nejrychlejší, ale následně je potřeba si zodpovědět i otázku, zda dostatečná a správně cílená.
Covid-19: Náhrada škody – bude státem odmítnuta?
Mgr.
Jiří
Soukop
Celý proces zahájila vláda vyhlášením nouzového stavu pro území České republiky od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Následně pak ve smyslu
§ 5 a 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „KriZ“
), provedla jednotlivá opatření v podobě zákazů a omezení
(srov. např. usnesení vlády č. 211 ze dne 14. 3. 2020, o zákazu s účinností ode dne 14. března 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkami, prodloužené usnesením vlády č. 280 do dne 1. dubna 2020 do 6:00 hod.). S ohledem na skutečnost, že se jedná o situaci zcela výjimečnou, byť zde v minulosti určitá krátkodobá lokální opatření zajisté byla, nelze bezpochyby říci, jak se situace ohledně následného uplatňování škodních nároků bude vyvíjet a zda stát zř