Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob hodlá v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provedeného plátcem anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 zákon o daních z příjmů , č. 586/1992 Sb (dále jen ,,ZDP “) (odpočty od základu daně), je logické, že je musí zaměstnavateli při provádění ročního zúčtování a správci daně při odevzdávání daňového přiznání doložit a prokázat. V následujícím textu se podíváme, co vše je nutno pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně prokázat. Je nutno si uvědomit, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP , anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.
Prokázání odpočtů dle § 15 ZDP v rámci ročního zúčtování a v rámci daňového přiznání
Ing.
Ivan
Macháček
Připomínáme, že roční zúčtování daně provede zaměstnavatel ve smyslu znění § 38ch ZDP, pokud zaměstnanec učinil prokazatelně u svého zaměstnavatele prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a současně zaměstnanec požádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a to v termínu nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a předloží nejpozději v tomto termínu příslušné doklady.
Odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP
V tomto ustanovení je stanoven pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob jak přehled osob, kterým lze poskytnout bezúplatné plnění, tak nezbytný účel poskytnutého bezúplatného plnění (daru), které lze odečíst od základu daně. Za bezúplatná plnění, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují nejen peněžní, ale i nepeněžní bezúplatná plnění včetně poskytnutých služeb. Nepeněžní bezúplatná plnění se ocení cenami zjištěnými podle zákona o oceňování majetku, pokud není známa jejich cena. Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby, zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje. Z hlediska výše bezúplatného plnění, které lze odečíst od základu daně z příjmů, platí, že
úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období:
–
přesáhne 2 % ze základu daně,
–
anebo činí alespoň 1 000 Kč,
–
v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně
Dle § 38l odst. 1 písm. a) ZDP se nárok na odpočet daru prokazuje
potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění.Příklad 1
Podnikatel uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2019 dílčí základ daně ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP ve výši 140 000 Kč a dílčí základ daně z nájmu 99 000 Kč. Ze zdaňovacího období roku 2017 dosud zbývá hodnota neuplatněné daňové ztráty ve výši 92 000 Kč. V roce 2019 poskytl bezúplatné plnění (dar) fotbalovému klubu ve výši 25 000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu.
Pokud by poplatník uplatnil za zdaňovací období 2019 v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob plnou výši neuplatněné daňové ztráty a plnou výši poskytnutého daru, nemohl by si uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka, která by propadla. Vodítkem pro poplatníka je tedy uplatnit nejen plnou výši odpočtu poskytnutého daru, ale i plnou výši základní slevy na dani na poplatníka. Toho dosáhne omezením odpočtu daňové ztráty za rok 2017, protože tuto může ještě uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích 2020 až 2022.
| Údaj | Částka v Kč |
| Dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) | 140 000 |
| Dílčí základ daně z nájmu (§ 9 ZDP) | 99 000 |
| Základ daně | 239 000 |
| Uplatnění dílčí části daňové ztráty z roku 2017 | 48 400 |
| Základ daně po odpočtu daňové ztráty | 190 600 |
| Odpočet hodnoty daru | 25 000 |
| Základ daně po odpočtu daňové ztráty a daru | 165 600 |
| Daň z příjmů | 24 840 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 24 840 |
| Daňová povinnost | 0 |
Odpočet úroků dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP
Dle tohoto ustanovení lze od základu daně z příjmů fyzických osob odečíst částku rovnající se úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období
–
z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek
–
z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou anebo zahraniční bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem.
Podmínkou pro uplatnění odpočtu úroků je, že tyto úvěry jsou použity na financování bytových potřeb
, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč.
Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této maximální částky za každý měsíc placení úroků. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob, uplatní odpočet úroků z úvěru buď jedna z nich, anebo každá z nich a to rovným dílem.Bytovou potřebou pro účely uplatnění odpočtu úroků se rozumí
dle § 15 odst. 3 ZDP:a)
výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, nebo změna takové stavby;
b)
koupě pozemku, pokud na něm bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písm. a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písm. c);
c)
koupě bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru;
d)
splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu;
e)
údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru;
f)
vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců, je-li předmětem vypořádání úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu;
g)
úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu;
h)
splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písm. a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
Dle § 38l odst. 1 písm. b) až písm. g) ZDP se nárok na odpočet úroků prokazuje:
–
smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru
ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem;–
v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a)
stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví;–
v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c)
výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na koupi pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby;–
v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e)
výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví, anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v užívání;–
v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g)
potvrzením právnické osoby, že je jejím členem;–
v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f)
výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu.Příklad 2
Fyzická osoba zakoupila před dvěma roky rodinný dům s využitím úvěru poskytnutého v rámci stavebního spoření. Po nastěhování si zřídil občan v suterénu domu provozovnu (dílnu) za účelem provozování řemeslné živnosti. Dle potvrzení stavební spořitelny zaplatí občan na úrocích z poskytnutého úvěru za rok 2020 celkem 39 500 Kč.
Fyzická osoba může uplatnit odpočet zaplacených úroků od základu daně z příjmů pouze v poměrné části dle zvoleného kritéria pro využití bytové potřeby. Vhodným kritériem je podíl podlahové plochy určené k bydlení k celkové podlahové ploše rodinného domu.
Příklad 3
Občan získal hypoteční úvěr v červenci 2015 na zakoupení pozemku, na kterém hodlal postavit rodinný dům a přestěhovat se do něho se svou rodinou. Bohužel však došlo k rozchodu s přítelkyní a k zahájení výstavby rodinného domu dojde až v roce 2020 s novou partnerkou občana. Za období 2015 až 2018 uplatnil občan v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob odpočet zaplacených úroků z poskytnutého hypotečního úvěru od svého základu daně příslušného zdaňovacího období.
Poplatník nesplnil podmínky pro uplatnění odpočtu úroků z hypotečního úvěru od základu daně uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) ZDP, protože na pozemku nebyla zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy na zakoupení pozemku. Nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká. Ve smyslu znění § 15 odst. 4 ZDP příjmem poplatníka podle § 10 ZDP jsou ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, částky, o které byl v předchozích letech z důvodu zaplacených úroků z úvěru snížen základ daně. V daném případě jsou příjmem dle § 10 ZDP v roce 2019 veškeré zaplacené úroky, které v letech 2015 až 2018 byly poplatníkem uplatněny v daňovém přiznání jako odpočet od základu daně z příjmů.
Odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP
Poplatník daně z příjmů fyzických osob může od základu daně ve zdaňovacím období
odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč
zaplacený poplatníkem na jeho:a)
penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění
se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností. Částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu části měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (maximální státní příspěvek náleží v případě, že příspěvek účastníka činí 1 000 Kč a více);b)
penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění
uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze odečíst od základu daně, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období;c)
doplňkové penzijní spoření
podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností.Z limitní výše odpočtu od základu daně z příjmů 24 000 Kč vyplývá při sazbě daně 15 % maximální výše roční daňové úspory 3 600 Kč. Tuto maximální výši roční daňové úspory lze dosáhnout až při roční výši příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření 36 000 Kč, tedy při měsíčním příspěvku 3 000 Kč.
Výše odpočtu od základu daně se u poplatníka vypočte jako součet měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících daného roku přesáhnou výši, od které náleží maximální státní příspěvek, to je od částky 1 000 Kč
(12 000 Kč ročně).Dle § 38l odst. 1 písm. h) ZDP nárok na odpočet od základu daně z titulu plateb příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření prokazuje poplatník:
–
smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem;
–
smlouvou o doplňkovém penzijním spoření;
–
každoročně potvrzením penzijní společnosti
o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek;–
smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a
každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění
o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období.Příklad 4
Fyzická osoba uzavřela v srpnu 2020 s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a hodlá získat maximální daňové úlevy již za zdaňovací období roku 2020.
Poplatník, který uzavírá smlouvu o doplňkovém penzijním spoření s penzijní společností v průběhu zdaňovacího období, může se dohodnout na hrazení vyšších částek v 1. roce za účelem uplatnění plného odpočtu nezdanitelné částky a pro další kalendářní roky dohodnout nižší částky příspěvku na doplňkové penzijní spoření změnou smlouvy s penzijní společností.
Pro uplatnění maximální možné daňové úspory musí být na zdaňovací období roku 2020 uhrazena za 5 měsíců na doplňkové penzijní spoření částka 36 000 Kč, tj. poplatník musí hradit 7 200 Kč měsíčně počínaje měsícem srpen.
Poplatník získá v kalendářním roce 2020:
a)
celkovou výši státního příspěvku 230 Kč x 5 měsíců = 1 150 Kč;
b)
plnou výši odpočtu nezdanitelné částky za zdaňovací období 24 000 Kč;
c)
maximální možnou daňovou úsporu 3 600 Kč.
Před koncem roku 2020 poplatník změní s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření na měsíční příspěvek 3 000 Kč s účinností od 1. 1. 2021. Za rok 2021 tedy bude činit úhrn jeho příspěvků na doplňkové penzijní spoření 36 000 Kč.
Poplatník získá v kalendářním roce 2021:
a)
celkovou výši státního příspěvku 230 Kč x 12 měsíců = 2 760 Kč;
b)
plnou výši odpočtu nezdanitelné částky za zdaňovací období 24 000 Kč;
c)
maximální možnou daňovou úsporu 3 600 Kč.
Odpočet pojistného na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP
Podle tohoto ustanovení si může poplatník daně z příjmů fyzických osob odečíst od základu daně za zdaňovací období poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Zákonné podmínky pro uplatnění odpočtu od základu daně jsou vymezeny následovně:
–
výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let (tzv. podmínka 2 x 60);
–
podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy;
–
pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč;
(U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití);
–
maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období od základu daně činí v úhrnu 24 000 Kč
a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.Dle § 38l odst. 1 písm. i) ZDP nárok na odpočet od základu daně z titulu plateb pojistného na soukromé životní pojištění prokazuje poplatník:
–
smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu;
–
každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.
Příklad 5
Občan má uzavřenu od roku 2014 s pojišťovnou smlouvu o životním pojištění splňující podmínky pro přiznání daňových úlev. Ročně platí částku pojistného ve výši 15 000 Kč. Občan má pouze příjmy z podnikání. Za rok 2020 však dosáhne podnikatel daňovou ztrátu.
I když občan obdrží potvrzení pojišťovny o možnosti uplatnit odpočet od základu daně ve výši 15 000 Kč, tento odpočet nemůže uplatnit, protože za zdaňovací období 2020 nevytvořil základ daně z příjmů. Možný odpočet od základu daně dle potvrzení pojišťovny za rok 2020 propadá a nelze jej převést k uplatnění na další rok.
Příklad 6
Občan má uzavřeny dvě pojistné smlouvy na životní pojištění. První smlouvu má uzavřenu s ČSOB pojišťovnou a to na jednorázově složené pojistné ve výši 140 000 Kč v roce 2016 na dobu 5 let a dále druhou pojistnou smlouvu uzavřel s Českou pojišťovnou v roce 2018, na základě které si hradí ročně částku 12 000 Kč na životní pojištění po dobu 5 let. Obě smlouvy splňují nárok na odpočet od základu daně dle § 15 odst. 6 ZDP. Občan má příjmy ze závislé činnosti.
Občan obdrží od obou pojišťoven potvrzení pro příslušný kalendářní rok pro uplatnění odpočtu od základu daně z příjmů. Občan však může u svého zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění uplatnit jako odpočet od základu daně z příjmů pouze částku 24 000 Kč na základě předloženého dokladu od ČSOB pojišťovny zaměstnavateli.
Odpočet zaplacených členských příspěvků dle § 15 odst. 7 ZDP
Podle tohoto ustanovení lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů fyzických osob odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace. Pro uplatnění této nezdanitelné částky u fyzické osoby platí následující podmínky:
–
jedná se o
zaplacené členské příspěvky
ve zdaňovacím období;–
jedná se o
příspěvky člena odborové organizace této organizaci
, přičemž ustanovení zákona nevyžaduje, aby zaměstnanec byl členem odborové organizace, která působí u jeho zaměstnavatele;–
odborová organizace podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců
v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem;–
lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP
, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně;–
maximálně lze odečíst částku 3 000 Kč za zdaňovací období.
Dle § 38l odst. 1 písm. j) ZDP nárok na odpočet od základu daně prokazuje poplatník
potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období.Příklad 7
Fyzická osoba pobírá pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec je členem odborové organizace a na členských příspěvcích zaplatí v roce 2020 částku 1 500 Kč a toto doloží potvrzením odborové organizace. Jeho výše zdanitelných příjmů za rok 2020 činí 320 000 Kč. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
Zaměstnavatel bude v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění porovnávat pro uplatnění nezdanitelné částky zaměstnance tři částky:
–
zaplacené členské příspěvky ve výši 1 500 Kč;
–
1,5 % zdanitelných ročních příjmů 320 000 Kč x 0,015 = 4 800 Kč;
–
maximální limit odpočtu 3 000 Kč.
V daném případě zohlední zaměstnavatel u zaměstnance v rámci ročního zúčtování daně odpočet od základu daně z příjmů ve výši 1 500 Kč.
Odpočet úhrady za zkoušky dle § 15 odst. 8 ZDP
Dle tohoto ustanovení lze od základu daně ve zdaňovacím období odečíst odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., při splnění těchto podmínek:
–
úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem;
–
úhrady za zkoušky nebyly uplatněny poplatníkem s příjmy dle § 7 ZDP jako daňový výdaj;
–
nejvýše lze uplatnit za zdaňovací období odpočet 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
Dle § 38l odst. 1 písm. k) ZDP nárok na odpočet od základu daně prokazuje poplatník:
–
potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání;
–
jedná-li se o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní ve třetím stupni, a jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní v prvním nebo ve druhém stupni nebo rozhodnutím Úřadu práce České republiky, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou.
Prokazování nezdanitelných částí v rámci ročního zúčtování
V § 38k odst. 5 ZDP se uvádí, že plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a g) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období,
učiní-li poplatník
prokazatelně do 15. února za toto období prohlášení ve vazbě na uplatnění odpočtu dle § 15 ZDP o tom:
–
v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1;
–
v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a
1.
zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,
2.
že předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,
3.
že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 300 000 Kč;
–
v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění podle § 15 odst. 5;
–
v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6;
–
v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace v uplynulém zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 7;
–
v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle § 15 odst. 8.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 04/2020.