Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 8 Afs 282/2017 , www.nssoud.cz
Nepravá retroaktivita a ochrana legitimního očekávání
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
Je třeba přihlédnout i k tomu, že zákaz nepravé retroaktivity bez přímého úmyslu zákonodárce se dovozuje zejména z důvodu ochrany legitimního očekávání a právní jistoty. V posuzovaném případě však po změně právní úpravy došlo ke zlepšení postavení daňových subjektů. Od 1. 1. 2011 totiž zákonodárce přistoupil ke zmírnění účinků úkonu mezinárodního dožádání, které nově lhůtu pouze staví, zatímco dříve ji přerušoval (počala běžet lhůta nová). Daňový subjekt se proto nemůže úspěšně dovolávat ochrany legitimního očekávání při změně k lepšímu.
Na tomto místě Nejvyšší správní soud pojednal o nepravé retroaktivitě, jakož i o důvodech a způsobech, jak ji posuzovat. Pokud tak dochází ke změně ku prospěchu daňových subjektů, nedává smysl dovolávat se původního stavu a s tím spojené ochrany legitimního očekávání. Na druhou stranu „zkracování“ lhůty pro stanovení daně nemusí být vždy jen ku prospěchu daňového subjektu. Mohou existovat i případy, kdy naopak delší lhůta může být v jeho zájmu, např. objeví-li se s delším odstupem času skutečnosti svědčící ke snížení daňové povinnosti. Hovořit tak za všech okolností o změnách k lepšímu nelze.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 02/2020.