Otázky a odpovědi: Přechod OSVČ na s. r. o.

Vydáno: 6 minut čtení

Lékař je po léta činný jako OSVČ. Jako nastávající důchodce zvažuje v budoucnu předání ordinace mladší generaci. Proto připravuje založení s. r. o. 1. Ordinace je v nájmu. Řešením bude převod nájemní smlouvy, bez dopadu do účetnictví. Je to tak? 2. Majetek – stůl, židle, kartotéka, sedačky v čekárně, několik drobných lékařských přístrojů... – sami oceníme a prodáme do založeného s. r. o. Znalecký posudek bychom předpokládali při vkladu do základního kapitálu nebo u majetku významné hodnoty, je to tak? 3. Změny smluv se zdravotní pojišťovnou jsou mimo účtování? 4. Kartotéka, listy pacientů nemohou být předmětem prodeje mezi OSVČ a s. r. o. Přestože mají hodnotu goodwillu, nebudou nijak oceněny. Přejdou v kartotéce jako takové z OSVČ do s. r. o.? Případný další prodej s. r. o., prodej obchodního podílu, již může tento nehmotný majetek zhodnotit. Otázka ceny obchodního podílu není vázána na položky majetku firmy?

Otázky a odpovědi: Přechod OSVČ na s. r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
Odpověď
Po zkušenostech bych tazateli doporučil ještě zvážit, zda si chce takto vcelku zbytečně před důchodem komplikovat život. Sice neupřesňuje, kdo má být pokračující mladší generací, která převezme provoz zavedené ordinace, ale... Jestliže půjde o potomka nebo někoho jiného z blízké rodiny, pak nejspíše dojde k bezúplatnému převodu (darování), takže je zbytečné právně, účetně a daňově komplikovat převod vkládáním inventáře do s. r. o. a posléze darovat její obchodní podíl. Případný prodej obchodního majetku OSVČ osobě blízké (tzv. spojené) je obecně vždy daňově problematický, protože správce daně může zpochybnit sjednanou cenu a při nedostatečné procesní a důkazní péči případně doměří fiktivní, leč zdanitelné rozdíly do vyšší tržně obvyklé ceny, která by asi byla dohodnuta mezi nespojenými osobami (známe hodně smutných judikátů...). A pokud bude pokračovatelem „cizí“ mladší osoba, je možno se dohodnout na úplatě (ceně) např. za přenechání práv nájemce, předání znalostí (know-how) a odprodeji drobného vybavení ordinace – bez administrativních komplikací spojených se s. r. o.
Ale budiž, jak je libo, tazatel může postupovat i složitější cestou s. r. o. Fyzická osoba podnikající jako OSVČ nemůže jednoduše změnit právní formu na s. r. o. a bez dalšího pokračovat v činnosti dále, jako je tomu u přeměn obchodních korporací (možná je ale opačná změna – převod jmění s. r. o. na majoritního společníka, který může být i fyzickou osobou). Nově založená s. r. o. nebude právním ani daňovým nástupcem končící OSVČ, i když jde o společníka firmy a podnikatelská činnost „pokračovatelské“ s. r. o. bude totožná. Obchodní společnost bude i v těchto případech založena jako zcela nový samostatný právní subjekt bez minulosti, což tazatel ví.
Přímý přechod z podnikání formou fyzické osoby na s. r. o. tedy není možný, začlenění obchodního majetku, resp. jmění OSVČ, do jejího s. r. o. lze realizovat zejména následujícími čtyřmi základními možnostmi:
1) Prodej jednotlivých (vybraných) složek majetku
, jde o jednoduchou, běžnou záležitost, která je pro OSVČ daňově výhodná, jelikož při prodeji lze až na určité výjimky (pozemky, pohledávky, cenné papíry...) uplatnit pořizovací, resp. zůstatkovou cenu plně jako daňový výdaj, je pouze třeba uhlídat, aby převodní cena – kvůli tomu, že prodávající a kupující jsou „spojené osoby“ – odpovídala aktuální „ceně obvyklé“, proto by alespoň u hodnotnějších položek majetku bylo bezpečnější vycházet z ocenění znalcem.
2) Prodej celého nebo části obchodního závodu
(před rokem 2014 se jednalo o „podnik“, resp. o část podniku) jednou smlouvou, je sice právně a administrativně náročnější, výhodou je ale možnost převodu obchodních závazků (dluhů), jakož i smluv pracovních, nájemních a úvěrových, a za určitých podmínek má rovněž jisté daňové výhody, převodní cena by opět měla být „obvyklá“, optimálně tedy určená znalcem.
3) Vklad jednotlivých složek majetku do základního kapitálu
, výhodou je, že s. r. o. nemusí společníkovi za poskytnutý majetek nic platit, v daňových odpisech bude nabyvatel (s. r. o.) pokračovat po vkladateli. Prvotní nepeněžité vklady do s. r. o. musí vždy ocenit profesionální znalec, naproti tomu při následném zvýšení kapitálu postačí volnější ocenění „uznávaným nezávislým odborníkem“, což může být prodejce použitých věcí (vetešník) apod. Takže může být výhodnější nejprve jednoduše založit s. r. o. pouze peněžitým vkladem (stačí třeba jen symbolický 1 000 Kč) a posléze základní
kapitál
navýšit nepeněžitými vklady inventáře atp.
4) Vklad celého nebo části obchodního závodu do základního kapitálu s. r. o.
, jde o složitější variantu ad 3), kdy se do obchodní společnosti dostává veškerý podnikatelský majetek vkladatele, spolu s jeho zaměstnanci a souvisejícími závazky, jde o věcně nejvěrnější řešení převodu podnikání OSVČ na s. r. o. Výhodou je kompletní převedení jmění OSVČ do s. r. o., a to včetně obchodních, úvěrových i pracovněprávních smluv – proto odpadá nutnost tyto smluvní vztahy individuálně řešit, s. r. o. automaticky nastupuje namísto OSVČ.
Bude-li zvolena varianta prodeje nebo vkladu závodu – nebo jeho funkčně samostatné části – OSVČ, je výhodou, že tato transakce vůbec nepodléhá DPH. Ovšem aby se takto nedostal majetek bez DPH k neplátci, tak se takovým nabytím majetku stává nabyvatel (s. r. o.) ze zákona plátcem DPH, pakliže jím byl převodce (OSVČ).
Každá z výše uvedených variant převodu podnikání OSVČ na s. r. o. má své výhody i nevýhody. Prodej majetku vyžaduje nemalé částky od nové obchodní společnosti, což omezí její provoz a investice, navíc je kvůli statutu „spojených osob“ dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nutno složitě sjednávat kupní ceny prokazatelně v tržně obvyklé výši. V případě vkladů do základního kapitálu sice není s. r. o. zatěžována finančně, ale bariérou je právní regulace vyžadující jednak znalecké ocenění hodnoty nepeněžitého vkladu a jednak zvýšenou administrativu se zápisy do obchodního rejstříku a společenskou smlouvou apod.
OSVČ proto často volí pátou cestu a ponechává „velký“ (dlouhodobý) majetek ve svém vlastnictví a své obchodní společnosti jej pouze pronajímá. Toto jednoduché, rychlé a levné řešení navíc může být daňově výhodné – příjem z nájemného nepodléhá pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Nicméně bohužel rovněž není zcela bez komplikací, a to nejen ohledně „obvyklé“ výše nájemného mezi tzv. spojenými osobami. Soustavný nájem movitých věcí (byť jedinému nájemci – s. r. o.) totiž obvykle naplní znaky volné živnosti – „Pronájem a půjčování movitých věcí“ – takže jde o příjem z podnikání, který tak podléhá pojistnému OSVČ.
Zpravidla klientům doporučuji založit v klidu s. r. o. tou nejsnazší cestou peněžitého vkladu, provozní materiál odprodat, nemovité věcí a případně velkou techniku (dlouhodobý hmotný majetek) pronajmout, a ohledně pohledávek a závazků (dluhů) dokončit jejich osud u OSVČ, ať s. r. o. začne jednoduše s čistým stolem.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.