Daňové řešení podpory výzkumu a vývoje

Vydáno: 17 minut čtení

Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může uplatnit jak nezdanitelné části základu daně vymezené v § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), tak položky odčitatelné od základu daně, které jsou obsahem § 34 ZDP . Podle § 34 ZDP může postupovat i poplatník daně z příjmů právnických osob.

Daňové řešení podpory výzkumu a vývoje
Ing.
Ivan
Macháček
1. Vymezení položek odčitatelných od základu daně v § 34 ZDP
Na rozdíl od položek nezdanitelných částí základu daně dle § 15 ZDP lze položky odčitatelné od základu daně, vymezené v § 34 ZDP, uplatnit i v následujících zdaňovacích obdobích za zákonem stanovených podmínek. Jedná se o následující odpočty:
-
odpočet daňové ztráty
, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, kterou lze uplatnit nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje;
-
odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání,
přičemž pokud není možné tyto odpočty odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo z důvodu daňové ztráty v období, kdy nárok na odpočet vznikl, pak je možné odpočty odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly.
 
2. Uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje
Zákon o daních z příjmů umožňuje v rámci podpory výzkumu a vývoje poplatníkům daně
z příjmů fyzických a právnických osob uplatnit:
-
výdaje na výzkum a vývoj jako daňově uznatelné výdaje
(náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů při dodržení podmínek pro uznání daňových výdajů uvedených v § 24 ZDP,
-
odpočet výdajů vynaložených na výzkum a vývoj od základu daně
z příjmů v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, a to ve výši 100 %, resp. 110 %, vynaložených výdajů na realizaci projektu výzkumu a vývoje.
Podpora výzkumu a vývoje spočívá tedy v tom, že kromě odpočtu těchto výdajů od základu daně z příjmů jsou tyto výdaje uplatněny rovněž v základu daně z příjmů jako daňově uznatelné výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Daňové řešení odpočtu na podporu výzkumu a vývoje je obsaženo v § 34 odst. 4 a 5 a dále v § 34a až 34e ZDP, přičemž zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k určitým změnám v ustanoveních ZDP, která se týkají odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.
Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je považována přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty.
Základní vymezení výzkumu a vývoje pro účely zákona o daních z příjmů vychází z § 2 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, ve znění pozdějších předpisů.
K jednotnému postupu při uplatňování § 34 odst. 4 a 5 ZDP byl vydán metodický pokyn MF ČR č. D-288, který byl zpřesněn sdělením MF ČR ze dne 1. 4. 2010 a sdělením MF ČR ze dne 3. 10. 2014 (viz Finanční zpravodaj č. 4/2014). Z pokynu vyplývá následující vymezení pojmů pro účely uplatnění odpočtu výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu a vývoje od základu daně z příjmů:
-
výzkumem
se rozumí základní výzkum nebo aplikovaný výzkum a
vývojem
se rozumí experimentální vývoj;
-
základní výzkum
je teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi;
-
aplikovaný výzkum
je teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb;
-
experimentální vývoj
je získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.
Zákon č. 130/2002 v § 2 odst. 1 pod písm. d) ještě definuje pojem
inovace
. I když výdaje na inovace jsou daňově uznatelnými výdaji, odpočet od základu daně dle § 34 odst. 4 ZDP se na ně nevztahuje (nejde o výzkum a vývoj).
Výše odpočtu výdajů na podporu výzkumu a vývoje od základu daně z příjmů je stanovena v § 34a odst. 1 ZDP.
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet:
a)
100 % výdajů
vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, a
b)
110 % výdajů
vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu.
Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu rozumí doba, která končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a je stejně dlouhá jako období.
Obdobím se pro účely odpočtu rozumí zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání
.
Z důvodu porovnatelnosti je nutné srovnávat stejně dlouhá období. Pokud je obdobím, za které poplatník uplatňuje odpočet od základu daně z příjmů, zdaňovací období v délce 12 měsíců (např. od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020), bude rozhodnou dobou období 12 měsíců (od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019), i kdyby bylo zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období roku 2020 delší než 12 měsíců (např. od 1. 11. 2018 do 31. 12. 2019) nebo kratší (např. v souvislosti s přeměnou apod.).
Blíže se v bodu 14 pokynu D-288 (doplněný do pokynu sdělením MF ČR ze dne 4. 10. 2014) uvádí, že podle § 34a odst. 1 písm. a) a b) ZDP může poplatník uplatnit odpočet ve výši 100 nebo 110 % výdajů (nákladů) vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje a zahrnovaných do odpočtu:
a)
100 % výdajů (nákladů)
může poplatník do odpočtu zahrnout v případě, kdy celkové výdaje (náklady) vynaložené na výzkum a vývoj a zahrnované do odpočtu v období, za které je uplatňován odpočet, nepřevýší celkové výdaje (náklady) zahrnované do odpočtu, které poplatník vynaložil na výzkum a vývoj v minulém období (v rozhodné době),
b)
110 % výdajů (nákladů)
může poplatník do odpočtu zahrnout k přírůstku výdajů (nákladů) vynaložených na realizaci výzkumu a vývoje v období, za které je uplatňován odpočet, ve srovnání s celkovými výdaji (náklady) zahrnovanými do odpočtu vynaloženými v předcházejícím srovnatelném období (v rozhodné době).
Příklad 1
Podnikatel podnikající ve stavebnictví, který vede daňovou evidenci, vynaloží ve zdaňovacím období roku 2019 výdaje na výzkum a vývoj splňující podmínky pro uplatnění těchto výdajů jako odpočet od základu daně ve výši 65 000 Kč. Ve zdaňovacím období roku 2018 vynaložil výdaje na výzkum a vývoj splňující podmínky pro uplatnění těchto výdajů jako odpočet od základu daně pouze ve výši 39 000 Kč.
Poplatník si může v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 uplatnit následující odpočet od základu daně:
-
100 % výdajů vynaložených v roce 2019 na výzkum a vývoj odpovídající výdajům vynaložených v roce 2018, tj. částku 39 000 Kč,
-
110 % výdajů vynaložených v roce 2019 na výzkum a vývoj převyšující vynaložené výdaje v roce 2018, tj. částku 110 % z (65 000 Kč – 39 000 Kč) = 28 600 Kč
Celkem si může poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 odpočet od základu daně na podporu výzkumu a vývoje ve výši 67 600 Kč.
Specifikaci výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, které lze zahrnout do odpočtu od základu daně, nalezneme v § 34b odst. 1 ZDP a v pokynu MF ČR D-288, doplněném sdělením MF ČR ze dne 4. 10. 2014. Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu jsou:
a)
výdaje (náklady), které poplatník vynaložil ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje při realizaci projektu výzkumu a vývoje
na experimentální či teoretické práce, projekční a konstrukční práce, výpočty, návrhy technologií, výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části, související s realizací projektu výzkumu a vývoje;
b)
výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů;
c)
a tyto výdaje (náklady) jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).
Pokud tyto výdaje (náklady) souvisejí s výzkumem a vývojem pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pouze jejich poměrné části.
Ustanovení § 34b odst. 2 ZDP pak uvádí výčet výdajů, které nejsou považovány za výdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu.
V § 34ba ZDP (vloženém do zákona o daních z příjmů zákonem č. 80/2019 Sb.) je uložena povinnost poplatníkovi, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje,
oznámit tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje.
V § 34ba odst. 2 ZDP je uvedena náplň tohoto oznámení poplatníka správci daně. Pokud poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, pak se podle § 34ba odst. 3 ZDP neuplatní pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.
Základním dokumentem, kterým poplatník daně z příjmů prokazuje nárok na zahrnutí výdajů vynaložených na výzkum a vývoj do odpočtu od základu daně, je zpracovaný projekt výzkumu a vývoje
. Jeho obsahem se zabývá § 34c ZDP. V § 34c ZDP nazvaném „Projektová dokumentace“ je stanoveno, že k projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, v níž uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Nalezneme zde rovněž obsah této projektové dokumentace. V § 34c odst. 2 ZDP se uvádí, že
odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace
. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty.
V § 34c odst. 3 ZDP se uvádí, že
osobou schvalující projektovou dokumentaci
je u poplatníka daně z příjmů fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka, a u právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.
Pokud poplatník vynaloží výdaje související s realizací projektu výzkumu a vývoje před dnem podání Oznámení, nemůže je bohužel uplatnit v rámci odpočtu. Ve vazbě na znění § 34c odst. 1 ZDP tedy
pro uplatnění odpočtu výdajů vynaložených na konkrétní projekt výzkumu a vývoje je nutné:
-
zpracovat a podat Oznámení správci daně,
-
mít zpracovanou a schválenou projektovou dokumentaci k příslušnému konkrétnímu projektu výzkumu a vývoje.
V přechodném ustanovení bodu 14 novely zákona o daních z příjmů (zákon č. 80/2019 Sb.) se uvádí, že ustanovení § 34a až 34c a § 34e ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy od 1. 4. 2019). Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení § 34a až 34c a § 34e ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skončena, lze použít ustanovení § 34a až 34c a § 34e ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, tato ustanovení se použijí ve všech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které se podává daňové přiznání, v nichž je projekt výzkumu a vývoje řešen.
Poplatník, který hodlá uplatnit v odpočtu od základu daně výdaje vynaložené na výzkum a vývoj, může dle § 34e ZDP požádat správce daně o vydání
rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj
zahrnovaných do odpočtu.
Odpočet od základu daně na podporu výzkumu a vývoje se uplatní ve zdaňovacím období, kdy nárok na odpočet poplatníkovi daně z příjmů fyzických a právnických osob vznikl.
Pokud není možno odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty v příslušném zdaňovacím období,
pak podle znění § 34 odst. 5 ZDP
lze odpočet odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.
V zákoně o daních z příjmů není určeno v § 34 pořadí položek odčitatelných od základu daně. V bodu 9 pokynu D-288 se uvádí, že je proto na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní jako první odpočet dle § 34 odst. 1 (odpočet daňové ztráty), nebo odpočet na podporu výzkumu a vývoje anebo odpočet na podporu odborného vzdělávání. Poplatník však musí respektovat pro uplatnění položek odčitatelných od základu daně lhůty uvedené v § 34 ZDP, tj.:
-
daňovou ztrátu lze odečíst nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje;
-
odpočet na podporu výzkumu a vývoje lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl;
-
odpočet na podporu odborného vzdělávání lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
Příklad 2
Poplatník daně z příjmů právnických osob vynaloží ve zdaňovacím období roku 2019 výdaje na výzkum a vývoj splňující podmínky pro uplatnění těchto výdajů jako odpočet od základu daně ve výši 120 500 Kč, což je méně, než tomu bylo ve zdaňovacím období roku 2018. Základ daně z příjmů před uplatněním odpočtů v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019 činí 190 500 Kč. Poplatník má ještě neuplatněný zbytek daňové ztráty ze zdaňovacího období roku 2014 ve výši 180 000 Kč.
Poplatník má poslední možnost uplatnit zůstatek neuplatněné daňové ztráty z roku 2014 v daňovém přiznání za rok 2019, protože ve zdaňovacím období roku 2020 s ohledem na znění § 34 odst. 1 ZDP již tuto ztrátu nejde uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
Proto poplatník v daňovém přiznání za rok 2019 sníží základ daně o zbývající část neuplatněné daňové ztráty z roku 2014, takže jeho základ daně bude činit 10 500 Kč a z výdajů vynaložených na výzkum a vývoj (tyto jsou v plné výši uplatněny jako daňově uznatelné výdaje v souladu s § 24 ZDP) uplatní jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje pouze částku 10 500 Kč, takže výsledná daň po uplatnění obou odpočtů je nulová. Výdaje na výzkum a vývoj vynaložené v roce 2019 a zahrnuté v daňových výdajích roku 2019 splňující podmínku pro uplatnění odpočtu od základu daně uplatní poplatník ve výši 110 000 Kč spolu s výdaji na výzkum a vývoj vynaloženými v roce 2020 v daňovém přiznání za rok 2020.
V bodu 10 pokynu MF ČR D-288, se uvádí, že pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích (§ 34 odst. 5 ZDP) se pro účely lhůty počítají i období, za která se podává daňové přiznání, ale která nejsou obdobími zdaňovacími.
Pokud poplatník v období, kdy vznikl nárok na odpočet, tj. v období, kdy byly výdaje (náklady) na realizaci projektu výzkumu a vývoje vynaloženy, vykáže základ daně z příjmů dostatečně vysoký a odpočet na podporu výzkumu a vývoje neuplatní nebo ho neuplatní v celkové možné výši, nelze tento odpočet nebo jeho část přenášet do dalších období.
Z bodu 11 pokynu D-288 vyplývá, že v případě, kdy poplatník uplatní odpočet na podporu výzkumu a vývoje v řádném daňovém přiznání a z důvodu
následně podaného dodatečného daňového přiznání
na nižší daňovou povinnost je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího období, pokud neuplynula lhůta tří zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, v němž nárok na odpočet vznikl.
Ze změn provedených zákonem č. 80/2019 Sb. vyplývá, že
již není uložena povinnost poplatníkovi vypracovat a schválit projektovou dokumentaci (projekt výzkumu a vývoje) před zahájením řešení projektu,
jak tomu bylo před novelou ZDP. Nově je
stanovena povinnost schválení projektové dokumentace až po podání tzv. Oznámení
dle § 34ba ZDP.
K drobným změnám došlo zákonem č. 80/2019 Sb. v § 34e
Závazné posouzení výdajů
vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. I když v § 34e odst. 3 ZDP bylo pouze namísto označení „projektů“ použito nově označení „projektu“, má tato drobná změna vliv na výši správního poplatku za podání žádosti poplatníka. Správní poplatek se nově uplatní za každý posuzovaný projekt výzkumu a vývoje, a to i v případě, že v jedné žádosti o závazné posouzení bude obsaženo více projektů výzkumu a vývoje.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 01/2020.