Pojistná smlouva

Pojistná smlouva se řadí k těm smlouvám, které jsou velmi frekventované. Pojištění je závazkem pojistitele, zakotvený pojistnou smlouvou pojistitele s pojistníkem, který sjednává pojištění ve prospěch pojištěného. Jde o to tlumit dopad z určených negativních událostí. Pojistníci placením pojistného přispívají fakticky určitou částkou do pojistného fondu.¹⁾

Podle základního ustanovení (§ 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost). Pojistník se zavazuje poskytnout pojistiteli pojistné.²⁾

Je-li pojistné ujednáno na pojistnou dobu jednoho roku a delší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma za zachovanou.

Tato smlouva se sjednává pro zmírnění důsledků nahodilých událostí. Nahodilost se přitom chápe jako do určité míry nepředvídatelnost, kdy může jít o skutečnost, která může a nemusí nastat, nebo o nepředvídatelnost v její době, která nastane (například úmrtí člověka). Nahodilostí není taková událost, která již nastala nebo kterou příslušná osoba záměrně přivodí.

Pojistná událost je taková nahodilá událost, která je kryta pojištěním. Ve smlouvě nebo v pojistných podmínkách se předpokládá, že tato událost může nastat, event. že nastane. Neví se však, zda nastane a pokud nastane, kdy nastane.³⁾

Můžeme přitom odlišit pojistníka a třetí osobu, která bude beneficientem. Pojistnou smlouvu může uzavřít i třetí osoba, například i jiná osoba než vlastník.⁴⁾

Občanský zákoník upravuje (§ 2759 odst. 1 a 2), že neurčí-li se v nabídce smlouvy, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši v nabídce uvedené. Považuje-li se odpověď za nový návrh, platí, že takový návrh byl odmítnut, nepřijme-li jej druhá strana do jednoho měsíce ode dne doručení.

Navrhuje-li strana změnu smlouvy, postupuje se (§ 2759 odst. 1 a 2 ObčZ) obdobně.

Pojistitel jako podnikatel má vůči pojistníkovi jako spotřebiteli informační povinnost, kterou upravují příslušná ustanovení občanského zákoníku (§ 1811, § 1820, § 1821, § 1843). Kromě toho působí-li pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí, pak je povinen poskytnout údaje podle § 21 odst. 5 až 8 zákona č. 38/2004 Sb. Obecně tyto povinnosti „zastřešuje“ zákonná úprava (§ 2760 ObčZ), která určuje, že pojistitel sdělí před uzavřením smlouvy zájemci o pojištění údaje, jejichž rozsah a způsob předání stanoví zákon upravující pojišťovnictví. To platí i o skutečnostech, k jejichž změně dojde za trvání pojištění.⁵⁾

Občanský zákoník definuje pojem Pojistný zájem (§ 2761). Existence pojistného zájmu je podmínkou uzavření pojistné smlouvy. Pojistný zájem je oprávněnou potřebou ochrany před následky pojistné události. Zákon ho dále vymezuje (v § 2762 ObčZ).

Pojistník má pojistný zájem na vlastním životě a zdraví. Vyvratitelná domněnka určuje, že se má za to, že pojistník má zájem i na životě a zdraví jiné osoby, osvědčí-li zájem podmíněným vztahem k této osobě, ať již vyplývá z příbuzenství nebo je podmíněn prospěchem či výhodou z pokračování jejího života.

Pojistník má přitom pojistný zájem na vlastním majetku. U majetku určuje vyvratitelná domněnka, že se má za to, že pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta.

Další vyvratitelná domněnka zní: Dal-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán.

Co se týká pojištění majetku, je možno sjednat pojistnou smlouvu i tak, že pojištění vznikne až v budoucnu, teprve vznikne-li určitý pojistný zájem. Jde o případy, kdy byla smlouva uzavřena se zřetelem k budoucímu podnikání nebo jinému pojistnému zájmu. Pokud tento zájem nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné. Je však možné si ujednat přiměřenou odměnu, na kterou má pak pojistitel právo (§ 2763 ObčZ).

Občanský zákoník výslovně uvádí možnost budoucího pojistného zájmu jen pro pojištění majetku. Úprava je však . Je tedy možno dohodnout se i jinak a smluvně je možno dohodnout se i šířeji (§ 2763 ObčZ).

Existence pojistného zájmu je podstatná. Jestliže by neměl zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel, je smlouva neplatná. Smlouva je rovněž neplatná, pokud by pojistník pojistil vědomě neexistující pojistný zájem, ale pojistitel o tom nevěděl ani nemohl vědět. V posléze uvedeném případu však pojistiteli náleží odměna odpovídající pojistnému, a to až do doby, ve které se o neplatnosti dozvěděl (§ 2764 ObčZ).

Zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění. Pojistitel má však právo na pojistné až do doby, ve které se o zániku pojistného zájmu dozvěděl (§ 2768 ObčZ).

Jak jsme již uvedli, poskytuje pojistitel v případě pojistné události pojistné druhé smluvní straně nebo třetí osobě. Tato třetí osoba je pojištěným (§ 2766 ObčZ). Pojistník a pojištěný mohou být tedy různé osoby.⁶⁾

Občanský zákoník se věnuje i pojištění cizího pojistného nebezpečí (§ 2767).

Uzavře-li pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby, může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil, a že ta, vědoma si že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal. Má-li být pojištěným potomek pojistníka, který není plně svéprávný, nevyžaduje se zvláštní souhlas, pokud je pojistník zákonným zástupcem pojištěného a nejedná se o pojištění majetku (§ 2767 odst. 1 ObčZ).

Jestliže se však vyžaduje souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce, a neprokáže-li pojistník souhlas v ujednané době, jinak do tří měsíců ode dne uzavření smlouvy, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li v této době pojistná událost, aniž byl souhlas udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný. Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, nabývají toto právo osoby uvedené v zákonu (v § 2831 ObčZ).

Pokud by nastalo, že pojistník postoupí smlouvu bez souhlasu pojištěného, příp. jeho zákonného zástupce, k postoupení smlouvy se nepřihlíží. To však neplatí, je-li postupníkem osoba, u níž se souhlas k pojištění pojistného nebezpečí nevyžaduje (§ 2767 odst. 3 ObčZ).

Dnem pojistníkovy smrti nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce vstupuje do pojištění osoba pojištěného. Oznámí-li však do třiceti dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti nebo zániku pojistníka (§ 2767 odst. 4 ObčZ).

Účinky prodlení vůči pojištěnému nenastanou dříve než uplynutím patnácti dnů ode dne, kdy se pojištěný o svém vstupu do pojištění dozvěděl. K ujednání kratší doby se nepřihlíží (viz poslední věta § 2767 odst. 4 ObčZ).

Pojistnou smlouvu lze uzavřít ve prospěch třetího. Jestliže jde o tento případ, může tato třetí osoba projevit souhlas buď výslovně předem, nebo i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění. Třetí osoba má na pojistné plnění právo, dal-li pojištěný, případně jeho zákonný zástupce třetí osobě souhlas k přijetí pojistného plnění poté, co byl seznámen s obsahem smlouvy (§ 2768 ObčZ). Tento souhlas musí být udělen písemně (viz § 2773 odst. 1 ObčZ). Účinnost souhlasu je podmíněna tím, že pojištěný je seznámen s obsahem pojistné smlouvy, takže ví, že on pojistné plnění nedostane.

Je-li ve prospěch třetí osoby pojištěno cizí pojistné nebezpečí, použije se ustanovení o cizím pojistném nebezpečí (§ 2767 ObčZ) obdobně.

Pojistiteli je uložena povinnost rovného zacházení. Pokud by snad pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného použil národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného (zvláštního) zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek (§ 2769 ObčZ).

To platí i v tom případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství.

Diskriminovat nikoho tedy nelze. Pokud by šlo o tzv. pozitivní diskriminaci, musely by se posoudit okolnosti daného případu, zřejmě by však byla přípustná.

Osoba, které vzniklo právo na pojistné plnění a která ho může uplatnit, je v občanském zákoníku označena jako oprávněná osoba (§ 2770 ObčZ).

Podle občanského zákoníku si strany mohou sjednat obecně kratší nebo delší promlčecí dobu, než jaká je určena zákonem (§ 630 ObčZ). To je pro práva z pojištění výslovně zakázáno. K ujednání o zkrácení nebo prodloužení promlčecí doby u všech práv z pojištění se nepřihlíží (§ 2771 ObčZ).

Doba vzniku pojištění může být ujednána. Není-li však doba pojištění ujednána, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy.

Pokud bylo ujednáno, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavření smlouvy, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídky (návrhu smlouvy) věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídky věděl, že pojistná událost nastat nemůže (§ 2772 ObčZ).

Podle občanského zákoníku se vyžaduje pro všechna jednání týkající se pojištění písemná forma. Strany se přitom mohou výslovně dohodnout, že tomu tak být nemusí. Pro oznámení, které však není právním jednáním, není písemná forma předepsaná, ledaže by bylo dohodnuto jinak. Požádá-li však pojistník v písemné formě pojistitele o sdělení údajů významných pro plnění podle smlouvy, sdělí mu je pojistitel bez zbytečného odkladu, a to v písemné formě (§ 2773 ObčZ).

Jednotlivé otázky pojištění je možno provést v pojistných podmínkách (§ 2774 ObčZ). Pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy.

To neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. V tomto případě se použije obdobně ustanovení o prostředcích komunikace na dálku z občanskoprávních ustanovení o finančních službách (konkrétně § 1845 ObčZ).

Potvrzení o uzavření smlouvy se nazývá pojistka. Vystavuje se zejména tehdy (ale nejen), pokud jde o případy, ve kterých se nemusí smlouva uzavřít písemně. Pojistka dokumentuje uzavření smlouvy. Pojistku vydá pojistníkovi pojistitel (§ 2775 ObčZ). Při ztrátě, poškození nebo zničení pojistky vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Shodně se postupuje při vydávání kopie smlouvy.

Jestliže je však uplatnění práva na pojistné vázáno na předložení pojistky, může pojistitel nejprve požadovat její umoření. Řízení o umoření se provádí podle § 303 a násl. zákona č. 292/2013 Sb.

Nebyla-li smlouva uzavřena v písemné formě, uvede pojistitel o pojistce alespoň:

Je-li smlouva uzavřena v písemné formě, musí obsahovat údaje uvedené v § 2777 odst. 1 ObčZ a pojistitel uvede v pojistce alespoň:

Při určení osob podle § 2777 odst. 1 a odst. 2 ObčZ se uvede jejich jméno, adresa bydliště nebo sídla a identifikující údaj. To platí i tehdy, má-li být určen pojištěný.

K odchylnému ujednání od právní úpravy § 2775 a 2777 ObčZ se nepřihlíží. To platí i v případě, vzdá-li se pojistník práva na vydání pojistky.

Pojištění může být sjednáno z vůle subjektů, může však být i povinné. Široký okruh ustanovení právních předpisů ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu.

Ukládá-li jiný (zvláštní) zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení oddílu nazvaného Obecná ustanovení (o pojištění) v úpravě Závazků z odvážných smluv jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění určeného jiným zákonem. Tím je limitována dispozitivita dané právní úpravy.

Určuje-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.

Jako příklad úpravy jiného (zvláštního) zákona lze uvést například zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Pokud dojde k pojistné události, je pojistitel povinen poskytnout poškozenému pojistné plnění. To může odmítnout jen z výslovně uvedených důvodů na straně poškozeného nebo osoby jednající s jeho vědomím. Občanský zákoník (§ 2780) uvádí důvody, kdy se tak může stát. Může se tak stát, jen pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě nebo vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo i jiná osoba s vědomím poškozeného.

Právo odstoupit od smlouvy nebo povinné pojištění vypovědět má pojistitel, jen pokud to připouští jiný zákon. To však nebrání případným jiným ujednáním zakládajícím pojistiteli jiné právo postihu pojistníka nebo pojištěného pro případ porušení jejich povinnosti (viz § 2781 ObčZ).

Přitom má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Jestliže zanikne pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala. V takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé (§ 2782 ObčZ).

Občanský zákoník (v § 2783) určuje vznik práva pojistitele buď na den, který byl stranami sjednán, a pokud se tak nestalo, pak na den uzavření smlouvy. Není rozhodující den počátku pojištění. Dnem počátku pojištění je však splatné jednorázové pojistné. Pokud je však ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. A jestliže by nebylo ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

Vznik práva na pojistné tedy nespadá v jedno se splatností pojistného. Případným marným uplynutím dne splatnosti se pojistník dostává do prodlení, pojištění však vznikne.

Co se týká otázky určení pojistného, určuje občanský zákoník, že požádá-li o to pojistník, sdělí mu pojistitel zásady pro určení výše pojistného.

Pojistné kromě pojistníka mohou uhradit i další osoby. Pojistitel je povinen přijmout splatné pojistné a jiné splatné pohledávky z pojištění i od pojistníkova zástavního věřitele, od oprávněné osoby nebo od pojištěného. Mohl by přijmout toto plnění i od jiných osob, není však k tomu povinen.

Vyhradí-li si pojistitel právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro určení výše pojistného, nebo vyhradí-li si pojistitel u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu.

Nejsou-li ve smlouvě sjednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit (§ 2785 ObčZ).

Pokud pojistitel upraví výši pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného měnit (§ 2786 odst. 1 ObčZ). Pokud pojistník se změnou nesouhlasí, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, ve kterém se o ní dozvěděl. V tomto případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojištění zaplaceno. Jestliže však pojistitel na tento následek pojištěného neupozornil (ve sdělení podle § 2786 odst. 1 ObčZ), trvá pojištění nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění (viz § 2786 odst. 2 ObčZ).

Občanský zákoník přitom konstituuje určité další právo pro pojistitele. Ten má totiž právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. To však neplatí, jedná-li se o povinnost poskytnout pojistné plnění z povinného pojištění. Zákon zde stanoví, že se k opačným ujednáním nepřihlíží (§ 2787 ObčZ).

Občanský zákoník upravuje i povinnost k pravdivým sdělením (§ 2788). Dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. Toto platí shodně i pro pojištěného.

Musí-li si pojistitel být i při uzavírání smlouvy vědom nesrovnalostí mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, upozorní ho na ně. Přitom se vezme v úvahu, za jakých okolností a jakým způsobem se smlouva uzavírá, jakož i na to, je-li druhé straně při uzavírání smlouvy nápomocen zprostředkovatel nezávislý na pojistiteli. Přitom i pojistitel je povinen odpovídat pravdivě a úplně na dotazy zájemce při uzavírání smlouvy nebo pojistníka při jednání o její změně. Po našem soudu je třeba pravdivě a úplně odpovídat i případné dotazy pojištěného.

Otázkou je, jak postupovat při změně pojistného rizika. Pojistné riziko se zvýší, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal, a to tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí. Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí.

Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl (§ 2790 odst. 2 ObčZ). Je-li pojištěno cizí pojistné riziko, má tyto povinnosti (podle § 2790 odst. 2 ObčZ) pojištěný.

Zákonem je určeno, že pokud by pojistitel prokázal, že by uzavřel smlouvu za jiných podmínek, pokud by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu existovalo již při uzavírání smlouvy, má právo navrhnout novou výši pojistného. Pokud tak neučiní do jednoho měsíce ode dne, kdy mu změna byla oznámena, jeho právo zaniká (§ 2791 odst. 1 ObčZ). Pokud tento návrh není přijat nebo nové pojistné zaplaceno v ujednané době, jinak do jednoho měsíce ode dne doručení návrhu, má pojistitel právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou. Toto právo však pojistitel má, upozorní-li na možnost výpovědi již v návrhu. Nevypoví-li pojistitel pojištění do dvou měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas s návrhem, nebo kdy marně uplynula určená lhůta (viz § 2791 odst. 1 ObčZ), zanikne jeho právo vypovědět pojištění.

Prokáže-li pojistitel, že by vzhledem k podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel, existovalo-li by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu již při uzavírání smlouvy, má právo pojištění vypovědět. Výpovědní doba je osmidenní. Toto jeho právo vypovědět pojištění zanikne, nevypoví-li pojistitel pojištění do jednoho měsíce, kdy mu změna byla oznámena.

Pojistitel má i právo vypovědět pojištění bez výpovědní doby, a to tehdy, pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost oznámení pojistného rizika. Jestliže takovou výpověď podá, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo. Pokud by se jednalo o případ s jednorázovým pojistným, pak toto pojistné náleží pojistiteli celé. Toto právo vypovědět pojištění zaniká, nevypoví-li pojistitel pojištění do dvou měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděl. Pokud při tomto porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného nastala po této změně pojistná událost, má pojistitel právo snížit úměrně pojistné.

Sníží-li se pak pojistné riziko v pojistné době podstatně, má pojistitel povinnost snížit úměrně pojistné. Občanský zákoník přitom upravuje, kdy se právní regulace o zvýšení pojistného nepoužije (v § 2795).

Zákon upravuje i otázky šetření pojistné události, splatnost pojistného plnění a následky porušení povinností (v § 2796 a násl. ObčZ), jakož i přerušení pojištění a zánik pojištění (v § 2801 a násl. ObčZ).

Existují ovšem i případy, ve kterých může pojistitel pojistné plnění odmítnout. Je to tehdy, byla-li příčinou pojistné události skutečnost:

Obecně je určeno (v § 2810 ObčZ), že kromě dohody stran, uplynutí pojistné doby, neplacením pojistného ani po kvalifikované výzvě pojistitele, výpovědi a odstoupení od smlouvy zaniká pojištění:

Občanský zákoník návazně podrobně řeší Škodové pojištění (§ 2811 a násl.), Obnosové pojištění (§ 2821 a násl.), Pojištění osob (§ 2824 a násl.), Životní pojištění (§ 2833 a násl.), Úrazové pojištění (§ 2844 a násl.), Pojištění pro případ nemoci (§ 2847 a násl.), Pojištění majetku (§ 2849 a násl.), Pojištění právní ochrany (§ 2856 a násl.), Pojištění odpovědnosti (§ 2861 a násl.), Pojištění úvěru nebo záruky (§ 2868 a násl.) a Pojištění finančních ztrát (§ 2871 a násl.).⁷⁾

I při regulaci otázek pojištění přitom platí, že právní úprava občanského zákoníku je zásadně , je zde tedy prostor pro uplatnění smluvní volnosti s výjimkou kogentně chráněných zájmů a otázek, u nichž je výslovně uvedeno, že se k jiné úpravě nepřihlíží.

Pojišťovnictví přitom (tak jako jiné instituty práva) prošlo různými vývojovými stádii (s počátky v závěru 17. století) jak z pohledu smluvní volnosti, tak i z pohledu počtu oprávněných osob pojišťovnictví realizovat.⁸⁾

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.