V roce 2019 mají plátci daně z přidané hodnoty (DPH) nadále za stanovených podmínek povinnost podávat daňové přiznání a kontrolní hlášení. Povinnost podávat kontrolní hlášení byla zavedena s účinností od 1. 1. 2016, a to novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 360/2014 Sb. Dílčí změny v pravidlech pro podávání kontrolních hlášení byly provedeny již v roce 2016 a také v roce 2017 a 2018. Poslední dílčí změny v pravidlech pro podávání kontrolního hlášení byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , která nabyla účinnosti od 1. 4. 2019. Na legislativní úpravu podávání kontrolních hlášení navazuje metodika Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která je zveřejněna na webových stránkách Finanční správy a je průběžně doplňována a aktualizována. Plátci si již pravidla a postupy při podávání kontrolních hlášení v návaznosti na aktuálně platnou legislativní úpravu a navazující metodiku GFŘ osvojili, ale přesto se občas dopouštějí porušení některých pravidel či chyb při podávání kontrolních hlášení, které potom mohou být správci daně sankcionovány. V článku jsou shrnuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení a upozorněno na nejčastější chyby či porušení zákona o DPH , kterých se plátci při podávání kontrolních hlášení dopouštějí.
Nejčastější chyby v kontrolním hlášení
Vydáno:
20 minut čtení
Nejčastější chyby v kontrolním hlášení
Ing.
Václav
Benda
Kdo je povinen podat kontrolní hlášení
Kdo je povinen podat kontrolní hlášení vyplývá z § 101c zákona o DPH, který byl novelizován s účinností od 1. 4. 2019. Podle tohoto ustanovení má povinnost podat kontrolní hlášení za stanovených podmínek plátce daně, tj. tato povinnost neplatí pro identifikované osoby ani pro osoby povinné k dani, které dosud plátci daně nejsou. Metodická informace GFŘ potvrzuje, že tato povinnost se vztahuje jak na plátce se sídlem v tuzemsku, tak i na plátce, kteří mají sídlo v jiném členském státě či ve třetí zemi.
Podat kontrolní hlášení musí plátce zejména, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Z hlediska návaznosti na daňové přiznání to znamená, že se jedná o plátce, kterému vznikla za příslušné zdaňovací období povinnost přiznat daň na výstupu v ř. 1 nebo 2 přiznání k DPH, nebo mu vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 nebo odst. 4 písm. a) zákona o DPH. Plátce má povinnost podat kontrolní hlášení také, pokud uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce. Z hlediska návaznosti na přiznání k DPH to znamená, že se jedná o plátce, který přijal zdanitelné plnění od jiného plátce ve standardním režimu zdanění, z něhož uplatňuje nárok na odpočet daně v ř. 40 nebo 41 daňového přiznání.
Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který přijal ve zvláštním režimu pro investiční zlato zprostředkovatelskou službu, u níž byla uplatněna daň volitelným způsobem podle § 92 odst. 5 zákona o DPH. Dále také plátce, který uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u něhož má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo plátce, který investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7 zákona o DPH.
Kontrolní hlášení nemusí podávat za sledované období plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za toto období žádné plnění, popřípadě neu