Zákon č.
262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
ZP“), se řešením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v § 74 až 77, přičemž řešení dohody o provedení práce nalezneme v
§ 75 ZP, řešení dohody o pracovní činnosti vyplývá z
§ 76 ZP a v
§ 77 ZP pak jsou uvedeny společné zásady platné pro oba druhy dohod. Z
§ 74 odst. 2 ZP přitom vyplývá, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.
Dohoda o provedení práce
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin
v kalendářním roce,
přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, přičemž dohoda může být uzavřena jak na jednorázovou činnost, tak na déletrvající pracovní činnost zaměstnance s tím, že jediným omezením je časový limit 300 hodin v kalendářním roce.
Dohoda o pracovní činnosti
Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím
v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby,
přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby, a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Společné zásady pro obě dohody
Dohoda o provedení práce musí být stejně jako dohoda o pracovní činnosti
uzavřena písemně
. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:
a)
dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b)
výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c)
okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Výše odměny
u obou dohod a podmínky pro její poskytování se dle znění
§ 138 ZP sjednávají v příslušné dohodě
. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle
§ 16 odst. 1 ZP. V souladu se zněním
§ 111 odst. 1 ZP je nutno i u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti respektovat skutečnost, že
odměna nesmí být nižší než minimální mzda (pro rok 2019 vyplývající z nařízení vlády č.
273/2018 Sb.)
.
Cestovní náhrady
je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout dle
§ 155 ZP pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní cestu v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.
2. Zdanění dohod, pokud poplatník učiní prohlášení k dani
Pokud poplatník učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani
podle
§ 38k odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
ZDP“),
a to bez ohledu na výši odměny z dohody.
Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Základem pro výpočet měsíční zálohy na daň zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle
§ 36 ZDP a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a zvýšený o povinné pojistné (pojistné, které je podle příslušných zákonů povinen hradit zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců). Do 30. 6. 2019 se jedná o 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění, tedy celkem 34 % z vyměřovacího základu zaměstnance; s účinností od 1. 7. 2019 je na základě zákona č.
32/2019 Sb. snížena v
§ 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení sazba pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem z 25 na 24,8 %, takže včetně pojistného na zdravotní pojištění činí pojistné hrazené zaměstnavatelem 33,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance.
Vypočtenou měsíční zálohu na daň plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. a),
c) až f) ZDP (měsíční základní sleva na poplatníka, sleva na invaliditu a sleva na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Příklad 1
Zaměstnanec má uzavřeny v roce 2019 u téhož zaměstnavatele souběžně tři pracovněprávní vztahy – pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele učinil prokazatelně prohlášení k dani. Za měsíc září 2019 má zúčtovány následující příjmy:
–
příjem na základě pracovní smlouvy
33 000 Kč,
–
odměna z dohody o provedení práce
9 500 Kč,
–
odměna z dohody o pracovní činnosti
2 800 Kč.
Z odměny z dohody o provedení práce se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění (příjem je nižší než 10 000 Kč), rovněž tak z odměny z dohody o pracovní činnosti se neodvádí pojistné (příjem je nižší než 3 000 Kč).
Zdanění proběhne ze součtu příjmů 45 300 Kč následovně:
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč | |
Příjem na základě pracovní smlouvy | 33 000 |
Odměna z dohody o provedení práce | 9 500 |
Odměna z dohody o pracovní činnosti | 2 800 |
Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (33,8 % z částky 33 000 Kč) | +11 154 |
Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) | 56 500 |
Záloha na daň (sazba daně 15 %) | 8 475 |
Základní sleva na poplatníka | –2 070 |
Záloha na daň po slevě | 6 405 |
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 % z částky 33 000 Kč) | 3 630 |
Čistý příjem | 35 265 |
Příklad 2
Starobní důchodce uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 15. 5. 2019 do 25. 7. 2019, přičemž je mu zúčtována odměna za květen ve výši 7 500 Kč, za červen ve výši 12 000 Kč a za červenec ve výši 9 990 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze v červnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla hranici 10 000 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za zbývající měsíce se z odměny neodvádí pojistné, protože odměna z dohody nepřekročila částku 10 000 Kč.
Vzhledem k tomu, zaměstnanec učinil prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne podle
§ 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.
Výpočet měsíční zálohy v Kč | | | |
Zúčtovaná odměna | 7 500 | 12 000 | 9 990 |
Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) | 0 | +4 080 | 0 |
Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) | 7 500 | 16 100 | 9 990 |
Záloha na daň (sazba daně 15 %) | 1 125 | 2 415 | 1 500 |
Základní sleva na dani na poplatníka | –2 070 | –2 070 | –2 070 |
Záloha na daň po slevě | 0 | 345 | 0 |
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 0 | 1 320 | 0 |
Čistá odměna | 7 500 | 10 335 | 9 990 |
Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh na daň podle
§ 38ch ZDP.
3. Zdanění dohod, pokud poplatník neučiní prohlášení k dani
Pokud poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na něho vztahovat zdanění získaných příjmů z dohod dle
§ 6 odst. 4 ZDP, tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně. Toto
ustanovení
§ 6 odst. 4 ZDP se vztahuje na dva druhy vymezených příjmů poplatníka, který neučiní prohlášení k dani u zaměstnavatele
podle
§ 38k odst. 4,
5 nebo
7 ZDP:
–
pod písmenem a) je obsaženo zdanění příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce
a
–
pod písmenem b) je obsaženo zdanění příjmů malého rozsahu,
tj. příjmů nepřesahujících určitou částku za kalendářní měsíc u téhož plátce daně. Ve znění pod písmenem b) došlo k úpravě zákonem č.
80/2019 Sb. Přitom v roce 2019 musíme při zdanění příjmů dle
§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP vycházet ze znění
zákona o daních z příjmů před novelou provedenou zákonem č.
80/2019 Sb., a to v kalendářních měsících leden až duben 2019, a ze znění úpravy obsažené v zákoně č.
80/2019 Sb. v kalendářních měsících počínaje květnem 2019.
Z
. vyplývá, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud
zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti:
a)
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b)
v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Výše limitu pro uplatnění srážkové daně se odvíjí od výše zúčtovaného tzv. hrubého příjmu, ale vlastní výpočet srážkové daně se provede ze samostatného základu daně, kterým jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně po jejich zvýšení podle
§ 6 odst. 12 ZDP (tj. ze superhrubé mzdy).
ZDP nahrazuje pro uplatnění srážkové daně konkrétní částka 2 500 Kč částkou rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
(zákon č.
187/2006 Sb.). Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č.
236/2018 Sb. činí od 1. 1. 2019 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 3 000 Kč. Na základě bodu 2 přechodného ustanovení k novele
ZDP zákonem č.
80/2019 Sb. se
§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, tedy poprvé při zúčtování mzdy za květen 2019.
Poplatník v těchto případech zdanění svých příjmů dle
§ 6 odst. 4 ZDP nemusí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Pokud se však zaměstnanec rozhodne, může příjmy zdaněné srážkou daně uvést do daňového přiznání jako příjem podle
§ 6 ZDP a uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně dle
§ 15 ZDP, slevy na dani podle
§ 35ba ZDP, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V tomto případě se dle
§ 36 odst. 7 ZDP daň sražená z těchto příjmů srážkou započte na jeho výslednou daň s tím, že přeplatek na dani mu správce daně vrátí. K daňovému přiznání doloží poplatník potvrzení od zaměstnavatele (plátce daně) ve smyslu
§ 38j odst. 3 ZDP.
Pozor na odlišné chápání částky 3 000 Kč!
Zatímco dle
§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP platí, že srážková daň se použije pro příjmy v úhrnné výši
nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 3 000 Kč
(od května 2019), z
§ 6 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže
sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí alespoň částku 3 000 Kč
(od 1. 1. 2019).
Příklad 3
Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, uzavřel dohodu o pracovní činnosti s druhým zaměstnavatelem na dobu tří měsíců od dubna do června 2019, přičemž obdržel odměnu: 3 000 Kč v dubnu, 3 000 Kč v květnu a 2 990 Kč v červnu 2019.
U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel musí za duben 2019 vycházet ze znění
§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP před účinností zákona č.
80/2019 Sb., a protože odměna z dohody o pracovní činnosti přesahuje částku 2 500 Kč, proběhne zdanění této odměny dle
§ 38h odst. 5 ZDP formou zálohy na daň. Za měsíce květen a červen již bude zaměstnavatel postupovat dle
§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP ve znění zákona č.
80/2019 Sb. Pojistné bude uplatněno v měsících dubnu a květnu, ale nebude uplatněno v měsíci červnu.
| | | |
Odměna | 3 000 | 3 000 | 2 999 |
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) | 1 020 | 1 020 | 0 |
Základ daně pro výpočet zálohy (zaokrouhlený na stovky nahoru) | 4 100 | 0 | 0 |
Záloha na daň | 615 | 0 | 0 |
Samostatný základ daně | 0 | 4 020 | 2 999 |
Daň zvláštní sazbou daně | 0 | 603 | 449 |
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 330 | 330 | 0 |
Čistá odměna | 2 055 | 2 067 | 2 550 |
Zatímco pro výpočet měsíční zálohy se základ daně nad 100 Kč zaokrouhluje dle
§ 38h odst. 2 ZDP na celé stokoruny nahoru a záloha na daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, pro výpočet srážkové daně se zaokrouhluje základ daně dle
§ 36 odst. 3 ZDP na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
Z příkladu je patrno, jak nepatrný rozdíl v odměně (1 Kč) ovlivní výši čisté odměny až o 495 Kč ve třech za sebou jdoucích měsících.
Příklad 4
Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, uzavřel ještě dohodu o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele na dobu dvou měsíců od července do srpna 2019. Za červenec je mu zúčtována odměna ve výši 2 999 Kč a za srpen 3 000 Kč.
U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel postupuje za oba měsíce dle
§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP ve znění zákona č.
80/2019 Sb. Pojistné bude uplatněno v srpnu, ale nebude uplatněno za měsíc červenec.
| | |
Odměna | 2 999 | 3 000 |
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 0 | 1 014 |
Samostatný základ daně | 2 999 | 4 014 |
Daň zvláštní sazbou daně | 449 | 602 |
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 0 | 330 |
Čistá odměna | 2 550 | 2 068 |
Absurdní
je v tomto případě skutečnost, že v srpnu je čistá odměna z dohody o 482 Kč nižší oproti měsíci červenci, přestože došlo ke zvýšení měsíční odměny o pouhou 1 Kč.
Je to způsobeno odlišnými podmínkami pro uplatnění srážkové daně (uplatní se, pokud příjem nepřesáhne 3 000 Kč) a pro uplatnění pojistného (uplatní se, pokud příjem dosáhne alespoň částky 3 000 Kč).
Příklad 5
Podnikatelka podnikající na základě živnostenského oprávnění uzavřela s obchodní společností dohodu o provedení práce (zajištění školení jógy pro zaměstnance) a současně na jinou činnost dohodu o pracovní činnosti (zajištění úklidových prací). U tohoto zaměstnavatele neučinila prohlášení k dani. Za měsíc září 2019 je jí zúčtována odměna z dohody o provedení práce ve výši 7 500 Kč a odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 990 Kč. Podnikatelka platí zálohy na pojistné na sociální i zdravotní pojištění v zákonné minimální výši.
Ze žádné z dohod nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění, protože u dohody o provedení práce nedosáhne odměna výše 10 000 Kč a u dohody o pracovní činnosti nedosáhne odměna výše 3 000 Kč. Odměnu z dohody o provedení práce i z dohody o pracovní činnosti zdaní zaměstnavatel podle
§ 6 odst. 4 ZDP formou srážkové daně.
| |
Odměna z dohody o provedení práce | 7 500 |
Samostatný základ daně | 7 500 |
Daň zvláštní sazbou daně | 1 125 |
Čistá odměna z dohody o provedení práce | 6 375 |
Odměna z dohody o pracovní činnosti | 2 990 |
Samostatný základ daně | 2 990 |
Daň zvláštní sazbou daně | 448 |
Čistá odměna z dohody o pracovní činnosti | 2 542 |
Příklad 6
Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti od hlavního zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani. Současně u druhého zaměstnavatele uzavřel dohodu o provedení práce a na jinou činnost dohodu o pracovní činnosti. U druhého zaměstnavatele nemohl učinit prohlášení k dani. Za měsíc září 2019 je mu zúčtována odměna z dohody o provedení práce ve výši 9 000 Kč a odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 3 000 Kč.
U druhého zaměstnavatele nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění z dohody o provedení práce, ale bude odváděno pojistné z dohody o pracovní činnosti, protože odměna z této dohody dosáhla částky 3 000 Kč. Protože zaměstnanec neučinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, bude u dohody o provedení práce i u dohody o pracovní činnosti použito zdanění dle
§ 6 odst. 4 ZDP formou srážkové daně.
| |
Odměna z dohody o provedení práce | 9 000 |
Samostatný základ daně | 9 000 |
Daň zvláštní sazbou daně | 1 350 |
Odměna z dohody o pracovní činnosti | 3 000 |
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 1 014 |
Samostatný základ daně | 4 014 |
Daň zvláštní sazbou daně | 602 |
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 330 |
Poplatník může požádat hlavního zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani, o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2019, ve kterém se nepromítnou příjmy z obou dohod od druhého zaměstnavatele, které podléhají srážkové dani. Pokud to bude pro poplatníka výhodnější, může postupovat dle znění
§ 36 odst. 7 ZDP a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019. Do daňového přiznání pak zahrne jak příjmy včetně pojistného na základě potvrzení hlavního zaměstnavatele, tak příjmy z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti, ze kterých byla plátcem sražena a odvedena srážková daň, a zálohy na daň sražené hlavním zaměstnavatelem i sraženou daň z dohod poplatník započte na vypočtenou výslednou daň.
Příklad 7
Student lékařské fakulty uzavřel dohodu o provedení práce na brigádnickou činnost ve fakultní nemocnici v období tří letních měsíců roku 2019. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 9 500 Kč. U zaměstnavatele neučiní prohlášení k dani. Žádné jiné příjmy student za rok 2019 nemá.
S ohledem na výši odměny z dohody o provedení práce tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože student neučinil prohlášení k dani, bude zaměstnavatel postupovat podle znění
§ 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.
| |
Odměna z dohody o provedení práce | 9 500 |
Samostatný základ daně | 9 500 |
Daň zvláštní sazbou daně | 1 425 |
Čistá odměna z dohody | 8 075 |
Po skončení roku 2019 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod o provedení práce zpět:
a)
Student bude postupovat podle
§ 36 odst. 7 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, ke kterému doloží potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta), takže jeho daňová povinnost bude nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 4 275 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně za tři měsíce).
b)
Sročního zúčtování záloh na daň z příjmů a podepíše prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba. V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta) a vrátí studentovi přeplatek na dani ve výši 4 275 Kč.
Příklad 8
Externí školitel provádí pro zaměstnavatele v říjnu 2019 dvě školení BOZP pro dva týmy zaměstnanců, přičemž na každé školení je uzavřena samostatná dohoda o provedení práce s odměnou ve výši 6 500 Kč a 7 000 Kč. Souhrnně je školiteli za říjen zúčtována částka 13 500 Kč. U tohoto zaměstnavatele neučinil školitel prohlášení k dani.
Z vyplacené částky odměny 13 500 Kč se odvede jak sociální, tak zdravotní pojištění. Zdanění z celkové odměny proběhne formou měsíční zálohy na daň.
| |
Zúčtovaná odměna ze dvou dohod | 13 500 |
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 4 563 |
Základ daně po zaokrouhlení pro výpočet zálohy na daň | 18 100 |
Záloha na daň | 2 715 |
Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 1 485 |
Čistá odměna z obou dohod | 9 300 |
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.