Společnost s r. o. požádala o udělení patentu pro svůj vynález. Přihlášku podala v listopadu 2018. V souvislosti s tímto zaplatila například náklady na patentové rešerše, poplatky patentovému úřadu za úplný průzkum, náklady na zastoupení, poplatek za podání přihlášky. Všechny tyto náklady eviduje účetní jednotka na účtu 041. Ze zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (č. 527/1990 Sb. ) vyplývá, že patent platí 20 let od podání přihlášky vynálezu a že účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Celkové náklady v patentovém řízení přesáhnou 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Hranici 60 000 Kč stanovila účetní jednotka rovněž jako hranici pro účtování o dlouhodobém majetku v účtové třídě 0. 1. Půjde automaticky o nehmotný majetek ve smyslu § 32a zákona o daních z příjmů ? Nebo jde o majetek vytvořený vlastní činností a je nutné si odpovědět na otázku dle § 32a odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o daních z příjmů , zda bude použit za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování? 2. Pokud půjde o nehmotný majetek ve smyslu uvedeného § 32a zákona o daních z příjmů , ke kterému dni se provede zařazení do užívání? Ke dni podání přihlášky nebo až dnem oznámení ve Věstníku? 3. Doba odepisování bude činit tolik měsíců, kolik bude zbývat do konce doby platnosti patentu (20 let od podání přihlášky) počínaje měsícem následujícím po měsíci uvedení do užívání? Nebo se doba odepisování zákonnou dobou platnosti patentu neřídí a bude činit 72 měsíců jako u ostatního nehmotného majetku dle § 32a odst. 4 zákona o daních z příjmů ?
Otázky a odpovědi: Patent
Vydáno:
3 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Patent
Ing.
Martin
Děrgel
Aby se určité účelově vynaložené náklady staly dlouhodobým hmotným nebo nehmotným majetkem (stálým aktivem) – a to jak z hlediska účetního, tak i pro účely daní z příjmů – musejí splnit současně několik definičních podmínek. V případě tzv. ocenitelných práv – např. patentové ochrany vynálezu – jde kromě výše jejich ocenění a doby použitelnosti dále také právě o dotazovaný způsob nabytí v kombinaci s jejich plánovaným využitím.
Jelikož předmětný nehmotný majetek – patent – nebyl nabyt od jiné osoby, ale byl vytvořen vlastní činností účetní jednotky (poplatníka daně z příjmů), je v souladu s tazatelem uváděnými ustanoveními dodatečnou podmínkou pro jeho začlenění mezi (dlouhodobý) nehmotný majetek, že byl vytvořen:
a)
za účelem obchodování s ním, nebo
b)
k jeho opakovanému poskytování.
Jestliže půjde o tzv. pasivní patent, který si firma zaregistrovala „pouze“ pro ochranu svého jedinečného vynálezu a nehodlá poskytovat souhlas k využívání tohoto svého vynálezu jiným osobám (poskytnutím licence), nebo na ně případně patent převést, pak podle mne tyto dodatečné podmínky nesplňuje a nejedná se o (dlouhodobý) nehmotný majetek. Nedomnívám se, že by onu podmínku „k obchodování s ním“ bylo možno rozšiřovat a rozvolňovat na „využívání patentem chráněného vynálezu v rámci svého podnikání“, to by již nešlo o obchodování s patentem, ale s předmětem jeho ochrany...
Na druhé straně se ale nedomnívám, že by takto vynaložené náklady mohla účetní jednotka (poplatník) uplatnit účetně a daňově jednorázově při jejich vynaložení, resp. při naplnění cíle – k datu nabytí účinků patentu dnem oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Podle mne se v tomto případě uplatní účetní akruální princip a předmětné náklady se budou adekvátně časově rozlišovat právě po dobu účinku zmíněné právní ochrany vynálezu, tedy rovnoměrně po 20 let od podání přihlášky, resp. o něco kratší dobu, která uplynula do nabytí účinků patentu dnem oznámení o jeho udělení ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Účetní časové rozlišování nákladů vynaložených na registraci patentu vynálezu se návazně v souladu s § 23 odst. 1, 2 a 10 zákona o daních z příjmů uplatní jako daňový výdaj (náklad) poplatníka. Hlediskem pro účtování a vykazování časového rozlišení je totiž obecně skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají – což je zde naplněno. V podstatě jde o to, že takto vynaložené výdaje bude firma využívat pro své výnosy po dobu těchto cca 20 let.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.