Některé výhody kmenového listu ve společnosti s ručením omezeným

Vydáno: 12 minut čtení

Případné vydání kmenového listu jakožto podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným musí splňovat nejen určité výchozí zákonné předpoklady, ale i následné povinné obsahové náležitosti – o tomto všem pojednává následující příspěvek. Shrnuje zároveň i zcela konkrétní výhody tohoto cenného papíru.

Některé výhody kmenového listu ve společnosti s ručením omezeným
JUDr.
Lukáš
Sadecký,
advokát
 
Obecná východiska
Zákonodárce splněním určitých zákonných předpokladů připouští, aby byl podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným případně představován kmenovým listem.
Kmenový list je
ex lege
výslovně označován jako
cenný papír
na řad1). Vzhledem k legislativní definici cenného papíru2) je tak možno vydat kmenový list výlučně jako listinu. Ostatně právní úprava ohledně kmenového listu zapovídá možnost vydat kmenový list jako zaknihovaný cenný papír3) a rovněž není přípustné, aby byl kmenový list veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu4).
S cenným papírem ve formě na řad, kterým je právě kmenový list, se pro jeho převod, a to vedle smlouvy a předání, pojí nutnost učinit i rubopis5).
Kmenové listy se musí vztahovat pouze k takovým podílům, jejichž převoditelnost není omezena nebo podmíněna6). Pouze u takového „zcela dispozičně volného“ podílu může, resp. musí, navíc společenská smlouva explicitně určit (připustit), že takový podíl může být představován kmenovým listem.
Pokud společenská smlouva připouští vznik různých druhů podílů, musí být pro případné připuštění kmenového listu i zde důsledně dodržen aspekt „dispoziční volnosti“ dotčeného podílu, a navíc i výslovné připuštění vydání kmenového listu (pro ten který druh podílu) ve společenské smlouvě.
Tím, že kmenový list představuje podíl společníka na společnosti, můžeme kmenový list toliko nadneseně označit za něco jako „účastnický cenný papír“7) s tím, že tento termín je samozřejmě jinak bližší terminologii akciové společnosti, než společnosti s ručením omezeným.
Pro otázku existence kmenového listu je vždy zcela určující a rozhodující vlastní úprava společenské smlouvy a její nastavení. Pouze dostatečné a vhodné nastavení společenské smlouvy úspěšně otevírá případný prostor pro kmenové listy.
 
Náležitosti kmenového listu
Proto, aby kmenový list obstál jako dokonalý (platný) cenný papír, musí odpovídat veškerým povinným obsahovým náležitostem. Jako minimální, ale přesto
obligatorní
náležitosti
kmenového listu, lze označit následující8):
a)
cenný papír musí obsahovat
označení,
že jde o
kmenový list.
Mělo by být dostačující, pokud cenný papír ponese alespoň nadpis „kmenový list“; toto označení tak nemusí být vyjádřeno přímo ve vlastním textu kmenového listu;
b)
jednoznačnou identifikaci společnosti,
o jejíž kmenový list se jedná. Z kmenového listu by tak z jeho celkového kontextu mělo nepochybně vyplynout nejen to, že se vztahuje ke zcela konkrétní společnosti s ručením omezeným, ale tato společnost by měla být v kmenovém listu identifikována skutečně jednoznačně, tj. obchodní firmou a sídlem, ale raději i identifikačním číslem a spisovou značkou;
c)
výši vkladu připadající na podíl,
který představuje kmenový list. Vkladová povinnost je imanentním znakem každého společníka společnosti s ručením omezeným; společník se tak neobejde bez převzetí vkladové povinnosti, aby se následně vůbec mohl stát společníkem. Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace;
d)
jednoznačnou identifikaci společníka,
kterému kmenový list náleží, resp. v jehož prospěch zní. I zde vystupuje do popředí opětovně aspekt „jednoznačnosti“. U fyzických osob se kromě jména, příjmení a bydliště raději doporučuje připojit i datum narození. U právnické osoby se doporučuje uvádět název (obchodní firmu) a sídlo a raději i její identifikační číslo a je-li právnická osoba zapsána do některého z veřejných rejstříků, tak raději i spisovou značku;
e)
označení podílu, k němuž je kmenový list vydán.
V případě, že se jedná o skutečně základní podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, a navíc je tento podíl tzv. zcela dispozičně volný, neměla by chybět zmínka o základním podílu a raději i výši (velikosti) podílu k základnímu kapitálu společnosti vyjádřená nejčastěji v procentní podobě. Pokud společenská smlouva připouští existenci různých druhů podílů, s nimiž mohou být spojena odlišná práva a povinnosti, doporučuje se vedle výše (velikosti) podílu k základnímu kapitálu společnosti vyjádřené nejčastěji v procentní podobě, uvádět i přesný a doslovný název (označení) podílu v souladu se společenskou smlouvou spolu s přesným odkazem na příslušnou část (ustanovení) společenské smlouvy blíže upravující tento různý (resp. zvláštní) podíl;
f)
označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele nebo jednatelů
.
Označením kmenového listu by se kromě slovního spojení „kmenový list“ mělo zásadně rozumět i číslo kmenového listu. Doporučuje se, aby čísla všech kmenových listů společnosti byla řazena chronologicky a raději tak společnost neměla některá shodná čísla kmenových listů, třebaže by jinak bylo zřejmé, že se každý z kmenových listů (s jinak shodným číslem) vztahuje ke zcela různému (resp. zvláštnímu) druhu podílu. Tím, že zákonodárce nijak neřeší, zda ohledně podpisu na kmenovém listu zastupují jednatelé společnost pouze podle „způsobu jednání“ zapsaného ve výpisu z obchodního rejstříku, tj. že v konečném důsledku může „zavázat“ společnost na kmenovém listu podpis pouze jednoho jednatele, tak pokud má společnost více jednatelů, doporučuje se rozhodně připojení podpisů všech jednatelů společnosti. Podpis(y) jednatele(ů) může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na kmenovém listu současně použity ochranné prvky proti jeho padělání nebo pozměnění.
Byl-li vydán hromadný kmenový list, obsahuje také údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje. Zde je předně všeho za potřebí podotknout, že z důvodu vyloučení jakýchkoliv právních pochybností se doporučuje, aby společenská smlouva výslovně připouštěla možnost vydání tzv. hromadné listiny9), potažmo hromadného kmenového listu. Třebaže zákonodárce výslovně neřeší to, zda má či nemá mít hromadný kmenový list číselné označení, lze rozhodně doporučit, aby tak bylo vždy důsledně dodržováno a číselné označení na hromadném kmenovém listu nikdy nechybělo. Lze mít důvodně za to, že v rámci údaje „kolik kmenových listů nahrazuje“ by rovněž nemělo chybět i číselné označení kmenových listů, které hromadný kmenový list nahrazuje.
Jako
fakultativní
(nepovinné) náležitosti
kmenového listu lze označit následující:
a)
výši základního kapitálu společnosti
k datu
emise
kmenového listu. Třebaže se jedná o toliko podpůrný údaj, není jeho uvedení rozhodně na škodu a lze jej pouze doporučit;
b)
datum
emise
kmenového listu.
I zde se jedná o toliko podpůrný údaj, přesto není jeho uvedení rozhodně na škodu a lze jej pouze doporučit, jelikož společnosti napomáhá nejen v administrativní oblasti.
 
Kmenový list a seznam společníků
V případě, že společnost vydala kmenové listy, zapisuje se o tom poznámka u podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu10). Tímto je zajištěno, aby vždy i ze seznamu společníků bylo dostatečně zřejmé, k jakému zcela konkrétnímu podílu společnost vydala kmenový list a jaké je jeho číslo, což pouze potvrzuje provázanost mezi podílem a kmenovým listem. Nejen pro společnost by bylo zajisté vhodné, aby v seznamu společníků byl u kmenového listu rovněž uveden údaj o datu
emise
kmenového listu, třebaže se jinak jedná o
fakultativní
náležitost nejen kmenového listu, ale i seznamu společníků.
V případě, že by došlo k převodu kmenového listu, je zapotřebí takovou skutečnost, tedy změnu v osobě společníka, prokázat společnosti, aby tato mohla bez zbytečného odkladu provést tomu odpovídajíc zápis, resp. změnu v seznamu společníků11).
Vůči společnosti se změna v osobě společníka (potažmo vlastníka kmenového listu) stává účinnou až okamžikem, kdy je společnosti změna v osobě vlastníka kmenového listu oznámena a předložen kmenový list s příslušným rubopisem12). Lze mít důvodně za to, že oznámení změny v osobě společníka, které nemá předepsánu povinnou písemnou formu, by mělo být samo o sobě splněno již tím, že společnosti bude předložen originál kmenového listu s dostatečným a právně bezvadným rubopisem znějícím ve prospěch nového společníka.
Bude-li společnosti tímto způsobem prokázána změna v osobě společníka, vzniká statutárnímu orgánu povinnost učinit změnu v seznamu společníků, podat návrh na zápis změny osob společníků v obchodním rejstříku a vyhotovit nové aktuální znění společenské smlouvy, která bude založena do Sbírky listin.
 
Některé výhody kmenového listu
Jednou z předních výhod kmenového listu je neexistence žádného omezení nebo podmínění jeho převoditelnosti; u podílů, ke kterým společnost vydala kmenové listy se díky jejich „dispoziční volnosti“
a priori
počítá s tím, že budou častěji měnit vlastníka.
Podíly doprovázené kmenovými listy spíše vyjadřují investorská očekávání možných výnosů a představují něco jako určité „investiční portfolio“, které je možno lépe měnit tím, že se lze lehce zbavit kmenového listu převodem na jiného vlastníka. Naopak podíly významné pro rozhodovací procesy ve společnosti by neměly obíhat nekontrolovaně, lze u nich očekávat omezení převoditelnosti, a tudíž nebudou do kmenových listů vtělovány.
Třebaže se pro změnu vlastnického práva k cennému papíru na řad dle § 1103 odst. 2 občanského zákoníku vedle rubopisu přepokládá i smlouva a předání, nemusí být smlouva nutně písemná. Existence smlouvy, třebaže jen ústní, se předpokládá učiněním rubopisu a následným předáním rubopisem opatřeného kmenového listu nabyvateli.
U kmenových listů tak spolehlivě odpadá formalizovaný postup představovaný písemnou smlouvou. Vzhledem k tomu, že nabyvatel kmenového listu přistupuje ke společenské smlouvě nabytím podílu, potažmo kmenového listu13), není zapotřebí ani dokládat nějaký písemný záznam nabyvatele o takovém přistoupení.
Naopak v případě převodu podílu, ke kterému nelze vydat kmenový list, mezi společníky nebo na třetí osobu, která není společníkem, hrozí zákonné nebo společenskou smlouvou nastavené omezení nebo podmínění převoditelnosti podílu14); a navíc smlouva o převodu podílu musí být písemná z důvodu úředního ověření podpisů15). Určitá výhoda kmenových listů je tak zcela zjevná.
Připuštění možnosti vyjádřit podíly společnosti s ručením omezeným cennými papíry (právě kmenovými listy) do jisté míry přibližuje tuto formu společnosti akciovým společnostem a výrazně se tím zjednodušují převody podílů.
 
Závěry
Kmenové listy vykazují znaky určitého „investičního portfolia“, které je možné poměrně snadno, a to bez příliš velkých formalit, až na nutnost rubopisu a následné prezentace originálu rubopisem opatřeného kmenového listu společnosti, převádět na nové nabyvatele, to vše bez konfrontování se zásadními právními překážkami ze strany společnosti. U kmenových listů se rovněž
a priori
předpokládá častější změna vlastníků.
Některé výhody kmenového listu lze čerpat teprve na základě vhodně a správně nastavené společenské smlouvy. Při vydání kmenového listu je nutné dbát na to, aby v něm skutečně byly obsaženy veškeré
obligatorní
náležitosti požadované zákonodárcem.
Převod kmenového listu nevyžaduje písemnou smlouvu, a není tak ani zapotřebí úředního ověření podpisů.
Kmenový list jako „účastnický cenný papír“ přibližuje společnost s ručením omezeným k akciové společnosti.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.
1) Viz § 137 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „zákon o obchodních korporacích“).
2) Legislativní definice cenného papíru je obsažena v § 514 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), s výlučnou vazbou na „listinu“.
3) Srov. větu druhou § 137 odst. 3 zákona o obchodních korporacích. K legislativní definici zaknihovaného cenného papíru viz § 525 občanského zákoníku.
5) K převodu vlastnického práva k cennému papíru na řad srov. § 1103 odst. 2 občanského zákoníku.
7) K termínu „účastnický cenný papír“ a jeho vazbě na akciovou společnost viz § 245 zákona o obchodních korporacích.
9) K hromadné listině viz § 524 občanského zákoníku.