Zdanění při odchodu ("exit tax") aneb Jak to může dopadnout, když Evropská unie poslouchá Francii

Vydáno: 21 minut čtení

Chystáte se přesouvat majetek beze změny vlastnictví do zahraničí? V dnešním článku si představíme, za jakých okolností by mohlo dojít v těchto případech ke zdanění. Po představení omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů z minulého článku navážeme na další dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti zdanění při odchodu.

Zdanění při odchodu („exit tax“) aneb Jak to může dopadnout, když Evropská unie poslouchá Francii
Ing.
Martin
Bureš,
daňový poradce č. 4964, J&Consulting
Nejprve se pojďme zaměřit na tu méně příjemnou část – legislativní proces. Směrnice Rady EU 2016/1164 ze dne 12. 6. 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (
„Směrnice ATAD“
), vznikla na základě současných postojů Evropské unie (EU) s cílem zajistit, aby byly daně placeny tam, kde se tvoří zisky a hodnota, čímž chce EU dosáhnout větší spravedlnosti. Směrnice ATAD obsahuje pět oblastí boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem:
omezení odpočitatelnosti úroků (
„Interest limitation rule“
– čl. 4 směrnice ATAD);
zdanění při odchodu (
„Exit taxation“
– čl. 5 směrnice ATAD);
obecné pravidlo proti zneužívání GAAR (
„General
anti
-abuse rule“
– čl. 6 směrnice ATAD);
pravidla pro ovládané zahraniční společnosti (
„Controlled foreign company rule“
– čl. 7 a 8 směrnice ATAD);
hybridní nesoulady (
„Hybrid mismatches“
– čl. 9 směrnice ATAD).
Vedle Směrnice ATAD máme také směrnici EU č. 2017/952 ze dne 29. 5. 2017, kterou se mění směrnice 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady se třetími zeměmi („Směrnice ATAD 2“), jejímž cílem bylo aktualizovat a opravit Směrnici ATAD v oblasti hybridních nesouladů.
Česká republika (ČR) měla povinnost obecně implementovat Směrnici ATAD do 31. 12. 2018 s účinností od 1. 1. 2019. Z obecného pravidla existují pouze dvě výjimky:
zdanění při odchodu (tzv. exit tax) s implementační lhůtou do 31. 12. 2019 a účinností od 1. 1. 2020;
pravidla proti hybridním reverzním nesouladům s implementační lhůtou do 31. 12. 2021 a účinností 1. 1. 2022.
Česká republika nestihla implementovat Směrnici ATAD s účinností od 1. 1. 2019, přičemž většina ustanovení nabydou účinnosti pro zdaňovací období (nebo období, za které se podává daňové přiznání) započaté po 1. 4. 2019.
Směrnice ATAD stanovuje minimální standard, který musí každý členský stát EU (
„ČS EU“
) implementovat, přičemž členské státy si mohou stanovit tvrdší podmínky jednotlivých opatření, než která najdeme ve Směrnici ATAD (čl. 3 Směrnice ATAD). ČR toho např. využila v případě pravidla proti zneužívání GAAR. (Poznámka autora: Více informací v dalších článcích
.
)
Směrnice ATAD se týká veškerých daňových poplatníků, kteří podléhají v jednom nebo více členských státech EU
dani z příjmů právnických osob
(„poplatník DPPO“). Do tohoto výčtu zahrnujeme také stálé provozovny poplatníků DPPO, kteří jsou daňovými rezidenty třetí země, pokud se jejich stálé provozovny nacházejí v jednom nebo více ČS EU (čl. 1 Směrnice ATAD).
 
Co je to tzv. zdanění při odchodu?
V minulém článku jsme se zaměřili na omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů, přičemž v dnešním článku nás čeká druhá z oblastí ze Směrnice ATAD (čl. 5 Směrnice ATAD) – česky trochu kostrbatě přeloženo tzv.
zdanění při odchodu.
Pro účely tohoto článku budeme používat pojem
„exit tax“
.
Nad rámec výše uvedeného dodejme, že exit tax jako jedno z mála opatření nenavazuje na projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Base erosion and profit shifting (BEPS). A podle dostupných informací autora článku toto pravidlo prosadili do Směrnice ATAD představitelé Francie.
Podle odůvodnění Směrnice ATAD je cílem exit tax dosáhnout přiznání a zaplacení daně z příjmů v ČS EU z případné prodejní ceny aktiva, pokud by prodej podléhal dani z příjmů v ČS EU a ČS EU neztratil právo zdanit prodej takového aktiva díky transakci, která nemá charakter převodu nebo přechodu vlastnického práva. Jako příklad si můžeme uvést:
přesun majetku do stálé provozovny; nebo
přesun majetku z jedné stálé provozovny do stálé provozovny v jiném ČS EU.
Pojďme si situaci ukázat na praktickém příkladu.
Příklad 1
V současné době společnost Tradice z krabice, s. r. o. („TK“), v ČR vlastní speciální francouzské červené víno, burgundské Romanée-Conti ročník 1945 („Víno“), které každoročně získává na hodnotě. Společnost TK se rozhodne vyčlenit Víno do stálé provozovny umístěné v Řecku. Stálá provozovna společnosti TK umístěná v Řecku Víno prodá. ČR by v tomto případě mohla přijít o daň z příjmů z takového převodu, resp. o daň z příjmů z naběhlé hodnoty Vína, za dobu, kdy ho společnost TK vlastnila na území ČR, přičemž příjem z prodeje Vína by podléhal dani z příjmů pouze v Řecku (tj. ČR neuplatňuje s Řeckem pro vyloučení dvojího zdanění příjmů metodu zápočtu, nýbrž metodu vynětí).
Nicméně na zdanění těchto případů často pamatují smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Pokud je v SZDZ jako metoda vyloučení dvojího zdanění tohoto příjmu uvedena metoda zápočtu, ČR může tento příjem zdanit a v rámci daňového přiznání se započítá daň zaplacená v jiném ČS EU (často s určitým omezením výše).
Nicméně tento závěr neplatí v případě, kdy má ČR uzavřenou platnou a účinnou SZDZ, podle které se na tento typ příjmu uplatňuje jako metoda vyloučení dvojího zdanění metoda vynětí. Při aplikaci metody vynětí by ČR ztratila možnost tento příjem zdanit. Mezi názory odborné veřejnosti se můžeme také setkat s názory, že by se exit tax měl vztahovat pouze na situace, kde není uzavřená platná a účinná SZDZ (tj. nikoli u metody vynětí).
V našem praktickém příkladu by tedy ČR ztratila možnost zdanit příjem z převodu Vína (tj. v tomto případě by zdanila prodej Vína stálá provozovna společnosti TK v Řecku).
Jelikož v případě exit tax nedochází ke změně vlastnického práva, můžeme si zjednodušeně představit toto pravidlo, jako kdyby poplatník DPPO prodával dané aktivum sám sobě, tedy jako kdyby ho prodával mezi tzv. spojenými osobami (§ 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – „ZDP“).
 
Při jakých situacích exit tax použijeme?
Než se dostaneme ke konkrétním situacím, pojďme si nejprve představit klíčové pojmy, které Směrnice ATAD používá:
přesunem aktiv
rozumíme takové operace, při kterých stát daňové rezidence poplatníka DPPO ztrácí právo na zdanění aktiva, přestože zůstává v právním nebo ekonomickém vlastnictví poplatníka DPPO (čl. 2 bod 6 Směrnice ATAD):
nejčastěji půjde o situace, kdy poplatník DPPO přesouvá aktiva z ústředí do jeho stálé provozovny nebo z jeho stálé provozovny do zahraničí (do ústředí nebo do jiné stálé provozovny);
přesunem rezidentství
rozumíme takové operace (nikoli překvapivě), při nichž poplatník DPPO přestává být v jednom ČS EU daňovým rezidentem a stává se daňovým rezidentem jiného ČS EU nebo třetí země (čl. 2 bod 7 Směrnice ATAD);
přesunem obchodních činností vykonávaných stálou provozovnou
(„přesun činnosti SP“) rozumíme takové operace, při nichž poplatník DPPO přestane mít v ČS EU daňovou přítomnost a získá takovou přítomnost v jiném ČS EU (nebo ve třetí zemi), přestože v jiném ČS EU (nebo třetí zemi) není daňovým rezidentem (čl. 2 bod 8 Směrnice ATAD).
Podle Směrnice ATAD (čl. 5 bod 1 Směrnice ATAD) se exit tax týká situací, kdy poplatník DPPO přesouvá:
aktiva ze svého ústředí do své stálé provozovny v jiném ČS EU (nebo ve třetí zemi), pokud ČS EU přestává mít právo zdanit v důsledku přesunu přesunutá aktiva;
aktiva ze své stálé provozovny v některém ČS EU do svého ústředí nebo jiné stálé provozovny v jiném ČS EU (nebo ve třetí zemi), pokud ČS EU přestává mít právo zdanit v důsledku přesunu přesunutá aktiva;
své daňové rezidentství do jiného ČS EU (nebo do třetí země) kromě aktiv, která zůstávají fakticky spojena s jeho stálou provozovnou v prvním členském státě;
přesouvá činnost SP z jednoho ČS EU do jiného ČS EU (nebo do třetí země), pokud ČS EU přestává mít právo zdanit v důsledku přesunu přesunutá aktiva.
Ve Směrnici ATAD nenalezneme bližší vymezení pojmu aktivum. Podle mého názoru tedy záleží na implementaci tohoto pojmu každým jednotlivým ČS EU.
Podle Směrnice ATAD si princip exit tax zjednodušeně představme, jako kdybychom prodávali aktiva sami sobě, přičemž „příjem z prodeje aktiva“ by měl odpovídat tržní hodnotě přesouvaných aktiv (čl. 5 bod 6 Směrnice ATAD). Směrnice ATAD v této souvislosti přesně uvádí:
„... částka, za kterou mohou v rámci přímé transakce dobrovolně jednající nespříznění kupující a prodávající směnit aktivum nebo vypořádat vzájemné závazky.“
Co na to čeští zákonodárci? Zákonodárci se rozhodli implementovat do ZDP následující situace:
přesun majetku poplatníka DPPO do jeho stálé provozovny v zahraničí;
přesun majetku daňového nerezidenta ČR z jeho stálé provozovny v ČR do zahraničí;
přesun daňového rezidenství poplatníka DPPO z ČR do zahraničí.
A kde je přesun činnosti SP? Z výše uvedeného vyplývá, že zákonodárci neimplementovali do ZDP pravidlo exit tax pro přesouvání činnosti SP do zahraničí.
Zákonodárci se dále rozhodli, že pojem „aktivum“ ze Směrnice ATAD vztáhnou na veškerý majetek poplatníka DPPO bez limitace.
Pravidlo o exit tax
nepoužijeme
, pokud pro následné zdanění příjmů z úplatného převodu přesouvaného majetku použijeme metodu zápočtu daně (tj. v tomto případě dochází fakticky ke zdanění příjmů z následného úplatného převodu majetku v ČR). Z toho vyplývá, že pravidlo o exit tax použijeme, pokud:
ve SZDZ používáme na následné zdanění příjmů z úplatného převodu přesouvaného majetku jako metodu vyloučení dvojího zdanění metodu vynětí; nebo
ČR nemá uzavřenou s daným státem SZDZ.
V tabulce níže nalezneme, jakou metodu vyloučení dvojího zdanění by poplatník DPPO, český daňový rezident, použil na příjmy jeho stálé provozovny umístěné v jiném ČS EU podle uzavřené platné a účinné SZDZ mezi oběma státy:
Stát, se kterým má ČR (Československo) uzavřenou platnou a účinnou SZDZ
Metoda vyloučení dvojího zdanění příjmu stálé provozovny v ČR
Belgie
Zápočet prostý
Bulharsko
Zápočet prostý
Dánsko
Zápočet prostý
Estonsko
Zápočet prostý
Finsko
Zápočet prostý
Francie
Zápočet prostý
Chorvatsko
Zápočet prostý
Irsko
Zápočet prostý
Itálie
Vynětí s výhradou progrese
Kypr
Zápočet prostý
Litva
Zápočet prostý
Lotyšsko
Zápočet prostý
Lucembursko
Zápočet prostý
Maďarsko
Zápočet prostý
Malta
Zápočet prostý
Německo
Vynětí s výhradou progrese
Nizozemí
Zápočet prostý
Polsko
Zápočet prostý
Portugalsko
Zápočet prostý
Rakousko
Zápočet prostý
Rumunsko
Zápočet prostý
Řecko
Vynětí s výhradou progrese
Slovensko
Zápočet prostý
Slovinsko
Zápočet prostý
Španělsko
Vynětí s výhradou progrese
Švédsko
Vynětí s výhradou progrese
Velká Británie
Vynětí s výhradou progrese
Z výše uvedeného je patrné, že pokud by poplatník DPPO, český daňový rezident, přesouval majetek do jeho stálé provozovny umístěné v jiném ČS EU, použil by exit tax u stálých provozoven umístěných v těchto státech (tj. s těmito státy ČR nepoužije k vyloučení dvojího zdanění příjmů stálé provozovny metodu zápočtu):
Itálie;
Německo;
Řecko;
Španělsko;
Švédsko;
Velká Británie.
Zákonodárci se rozhodli pro implementaci do ZDP ustanovení o exit tax s fikcí prodeje sám sobě za cenu v místě a čase obvyklou (resp. za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek), přičemž oproti takovému výnosu může poplatník DPPO uplatnit odpovídající daňově účinný náklad (§ 23g odst. 1 ZDP).
Příklad 2
Výpočet exit tax
Společnost Ty Deet, s. r. o. („TD“), zabývající se zprostředkováním široké škály pojistných produktů, s kalendářním rokem jako zdaňovacím obdobím má stálé provozovny v několika ČS EU, přičemž plánuje v průběhu roku 2020 uskutečnit následující operace:
přesunout svému pracovníkovi osobní automobil Volvo XC90 v hodnotě 1 500 tis. Kč do stálé provozovny ve Švédsku, přičemž si nechala zpracovat znalecký posudek na tento automobil a jeho daňová zůstatková cena je 1 450 tis. Kč;
přesunout svému pracovníkovi osobní automobil Trabant 601 v hodnotě 15 tis. Kč do stálé provozovny v Německu, přičemž si nechala zpracovat znalecký posudek na tento automobil a jeho daňová zůstatková cena je 25 tis. Kč;
přesunout svému pracovníkovi osobní automobil Citroen C4 Cactus v hodnotě 250 tis. Kč do stálé provozovny ve Francii, přičemž si nechala zpracovat znalecký posudek na tento automobil a daňová zůstatková cena je 220 tis. Kč.
Vztahuje se na společnost TD při přesunu automobilů do jejích stálých provozoven v jednotlivých případech exit tax?
Řešení
Automobil Volvo – stálá provozovna ve Švédsku
Podle SZDZ mezi ČR a Švédskem by se případný výnos z prodeje automobilu Volvo společnosti TD vyjímal v ČR ze zdanění. Z tohoto důvodu v tomto případě společnost TD při přesunu automobilu Volvo do její stálé provozovny ve Švédsku uplatní exit tax.
Základ daně vypočítáme obdobně, jako kdyby společnost TD prodávala automobil Volvo sama sobě. Tedy cena automobilu Volvo v místě a čase obvyklá (tj. 1 500 tis. Kč) ponížená o jeho daňovou zůstatkovou cenu (tj. 1 450 tis. Kč). Celkový základ daně pro exit tax v tomto případě vyjde 50 tis. Kč.
Automobil Trabant – stálá provozovna v Německu
Podle SZDZ mezi ČR a Německem by se případný výnos z prodeje automobilu Trabant společnosti TD vyjímal v ČR ze zdanění. Z tohoto důvodu v tomto případě společnost TD při přesunu automobilu Trabant do její stálé provozovny v Německu uplatní exit tax.
Základ daně vypočítáme obdobně, jako kdyby společnost TD prodávala automobil Trabant sama sobě. Tedy cena automobilu Trabant v místě a čase obvyklá (tj. 15 tis. Kč) ponížená o jeho daňovou zůstatkovou cenu (tj. 25 tis. Kč). Jako celkový základ daně pro exit tax v tomto případě vyjde ztráta 10 tis. Kč (v případě exit tax může vzniknout také daňová ztráta).
(Poznámka autora: Podle mého názoru toto ještě není nejabsurdnější použití exit tax na veškeré přesuny majetků beze změny vlastníka, přičemž praxe bude mnohem bohatší na další zajímavé případy. Pozorný čtenář si zajisté dokáže představit, jakou národohospodářskou škodu by způsobilo, kdyby společnost TD nezdanila výnos z prodeje obdobných majetků v ČR.)
Automobil Citroen – stálá provozovna ve Francii
Podle SZDZ mezi ČR a Francií by se případný výnos z prodeje automobilu Citroen společnosti TD započítával v ČR do jejího základu daně a pro vyloučení dvojího zdanění by společnost TD použila metodu prostého zápočtu. Z tohoto důvodu v tomto případě společnost TD při přesunu automobilu Citroen do její stálé provozovny ve Francii neuplatní exit tax.
V této souvislosti si mnoho lidí začne klást otázku, jestli se pravidlo exit tax vztahuje také na přesun majetku v rámci:
přeměny (nejčastěji přeshraniční fúze); nebo
vkladu do obchodní korporace;
vyčlenění do svěřenského fondu; nebo
vyčlenění do rodinné
fundace
.
Podle mého názoru tzv. exit tax na výše uvedené případy
neuplatníme.
Oporu pro toto tvrzení nalezneme v důvodové zprávě k zákonu č. 80/2019 Sb., která uvádí (k § 23g):
„... Pro právní jistotu poplatníků se uvádí, že přeměny korporací či vklady do obchodních korporací, při kterých dochází ke změně vlastnictví, nejsou považovány za přemístění majetku bez změny vlastnictví...“
Podle mého názoru se stejný režim uplatní také v případě vyčlenění majetku do svěřenského fondu a do rodinné
fundace
, neboť na vyčlenění majetku do svěřenského fondu a rodinné
fundace
hledíme jako na vklad do obchodní
korporace
(§ 21f odst. 1 a 2 ZDP).
 
Jsou nějaké výjimky z pravidla exit tax?
Směrnice ATAD umožňuje neuplatnit pravidlo exit tax za splnění dvou podmínek (čl. 5 bod 7 Směrnice ATAD):
přesouvaná aktiva se mají během 12 měsíců vrátit do ČS EU, odkud byla přesunuta (až sem to zní skvěle, jenže musíme splnit i druhou podmínku); a
přesunují se
aktiva související s financováním cenných papírů;
aktiva poskytnutá jako kolaterál; nebo
pokud se přesun aktiv uskutečňuje pro splnění obezřetnostních kapitálových požadavků nebo za účelem řízení likvidity.
Neboli podle mého názoru pro běžnou praxi ve většině případů nepoužitelné.
Zákonodárci implementovali do ZDP ustanovení Směrnice ATAD veskrze totožně, přičemž za úplatný převod majetku poplatníka DPPO
nepovažujeme
přemístění majetku bez změny vlastnictví z ČR do zahraničí, pokud můžeme důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do ČR a jedná se o přemístění majetku (§ 23g odst. 3 ZDP):
související s financováním cenných papírů;
poskytovaného jako finanční kolaterál; nebo
pro splnění předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti nebo za účelem předepsaného řízení rizika likvidity.
Nicméně pokud nesplníme podmínku zpětného přesunu vyjmenovaného majetku, zdaníme výnos z úplatného převodu majetku ve zdaňovacím období, kdy mělo dojít k jeho navrácení – tj. kdy mělo dojít ke splnění podmínky (§ 23g odst. 4 ZDP).
 
Jak postupujeme v případě, když majetek přijímáme
Jakým způsobem budeme postupovat v případě, že aktivum bylo přesunuto z jiného ČS EU do ČR? Podle Směrnice ATAD můžeme v ČR (tj. jiném ČS EU) použít hodnotu, ze které jsme zdanili přesun aktiva v jiném ČS, jako počáteční hodnotu aktiv pro daňové účely, pokud tato hodnota odráží tržní hodnotu (čl. 5 bod 5 Směrnice ATAD). Z toho obecně vyplývá, že můžeme použít tržní hodnoty aktiva jako daňové hodnoty aktiva v jiném ČS EU, pokud je ocenění aktiva tržní (obvyklé).
Zákonodárci implementovali toto ustanovení
do ZDP obdobným způsobem
.
Přeřazení majetku (beze změny jeho vlastnictví) z jiného ČS EU do ČR (v jiném ČS EU podléhá toto přeřazení exit tax) považujeme obecně za úplatné nabytí za
cenu obvyklou v místě a čase –
tj. sjednanou mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23g odst. 5 ZDP). Z tohoto obecného pravidla máme dvě speciální výjimky:
hmotný a nehmotný majetek;
odepisovatelný hmotný a nehmotný majetek, u kterého jsou daňově účinné jeho účetní odpisy.
U
hmotného a nehmotného majetku
postupujeme podle speciálního ustanovení pro nepeněžité vklady ze zahraničí § 32c ZDP (kromě § 32c odst. 2 ZDP), přičemž namísto přepočtené zahraniční ceny použijeme
cenu v místě a čase obvyklou
(tj. cenu sjednanou mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek),
přepočtenou kurzem České národní banky
pro den přeřazení.
Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku můžeme uplatnit v úhrnu do výše rozdílu mezi přepočtenou cenou v místě a čase obvyklou a daňovými odpisy přeřazovaného majetku (nebo odčitatelnými položkami obdobného charakteru) v jiném ČS EU, přičemž pokračujeme v daňovém odepisování takového majetku (§ 32c odst. 1 ZDP). Přeřazovaný:
hmotný majetek zatřídíme do správné odpisové skupiny a daňově odepisujeme rovnoměrně sazbou pro další roky daňového odepisování;
nehmotný majetek daňově odepisujeme po zbývající počet měsíců (§ 32a ZDP).
Doba daňového odepisování přeřazovaného majetku se tedy v tomto případě zkracuje o dobu, po kterou byl (nějakým způsobem) daňově odepisován v zahraničí.
Pokud poplatník DPPO přeřazovaný majetek v jiném ČS EU daňově odepisoval po minimální dobu daňového odepisování (§ 30 odst. 1 ZDP), může rozdíl mezi přepočtenou cenou v místě a čase obvyklou a daňovými odpisy přeřazovaného majetku (nebo odčitatelnými položkami obdobného charakteru) v zahraničí uplatnit jako daňově účinný náklad ve
zdaňovacím období
(nebo období, za které se podává daňové přiznání),
ve kterém takový majetek pořídil
(§ 32c odst. 3 ZDP).
U
odepisovatelného hmotného a nehmotného majetku, u kterého jsou daňově účinné jeho účetní odpisy
(např. drobný hmotný a nehmotný majetek),
snížíme výsledek hospodaření
o cenu obvyklou v místě a čase (tj. cenu sjednanou mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek) přepočtenou kurzem ČNB pro den přeřazení ve zdaňovacím období (nebo období, za které podáváme daňové přiznání), kdy jsme takový majetek pořídili. Účetní odpisy takového majetku nejsou dále daňově účinné (§ 23g odst. 5 ZDP).
V souvislosti s exit tax zákonodárci
překvapivě nepřistoupili
k úpravě vstupní ceny u majetku, který přechází v rámci přeshraniční přeměny a byl v jiném ČS EU v tomto důsledku zdaněn (toto pravidlo se uplatňuje např. na Slovensku). Očekávám, že zákonodárci si této věci všimnou a reflektují ji v nejbližší novele ZDP.
 
Jak je to s účinností?
To nejlepší na závěr. Často se v praxi setkávám s dotazem:
„Kdy bude tohle pravidlo účinné
?
Podle Směrnice ATAD jako jedna z mála výjimek má exit tax posunutou účinnost na 1. 1. 2020 (čl. 11 bod 5 Směrnice ATAD).
Zákonodárci sice nestačili implementační lhůtu celé Směrnice ATAD, nicméně použití pravidla exit tax o rok neodložili. Pravidla pro exit tax tedy použijeme na zdaňovací období započatá po 1. 1. 2020 (čl. II bod 12 přechodných ustanovení zákona č. 80/2019 Sb.).
Nad rámec výše uvedeného dodejme, že Směrnice ATAD umožňuje poplatníkům DPPO odložit platbu exit tax za splnění ostatních podmínek ve splátkách během pěti let (čl. 5 bod 2 Směrnice ATAD). ČS EU má v tomto případě právo poplatníkovi DPPO (nebo jeho stálé provozovně) účtovat úroky. Pokud existuje prokazatelné a reálné riziko nezaplacení, může ČS EU požadovat jako podmínku pro odklad platby poskytnutí jistoty (čl. 5 bod 3 Směrnice ATAD).
Zákonodárci implementovali ustanovení do ZDP obdobným způsobem. Správce daně povolí na žádost poplatníka DPPO rozložení úhrady na exit tax za splnění ostatních podmínek (např. přemístění majetku beze změny vlastnictví do vyjmenovaného jiného ČS EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor) na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně (§ 38zg odst. 1 ZDP).
Správce daně v rozhodnutí o povolení rozložení úhrady exit tax na splátky stanoví následující podmínky (§ 38zg odst. 3 ZDP):
dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek; a
poskytnutí přiměřené formy zajištění, pokud je v souvislosti s úhradou exit tax správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že exit tax nebude později uhrazena.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.