Musí všichni zaměstnanci vyplňovat na první straně cestovního příkazu počátek a konec pracovního výkonu při pracovní cestě?
Otázky a odpovědi: Počátek a konec pracovního výkonu při pracovní cestě
JUDr.
Marie
Salačová
Odpověď na uvedený dotaz vyplývá z § 210 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V tomto ustanovení je přesně stanoveno, že doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí, s tím, že jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Citované ustanovení prakticky znamená rozdílný postup pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou a zaměstnance, kteří jsou odměňováni tzv. zvláštním způsobem, tj. např. podílovou mzdou, hodinovou mzdou nebo úkolovou mzdou apod.
Zaměstnanci odměňovaní měsíční mzdou nemusí předmětné údaje (tj. počátek a konec pracovního výkonu) na cestovním příkazu vyplňovat, protože pro tyto zaměstnance je bezvýznamné sledování toho, co skutečně vykonávají v průběhu pracovní cesty během stanovené pracovní doby nebo nevykonávají nic (např. sedí v dopravním prostředku a cestují apod.). Tito zaměstnanci totiž vždy dostanou na konci měsíce svou měsíční mzdu nebo plat bez ohledu na to, co dělají nebo nedělají při pracovní cestě během stanovené pracovní doby.
Složitější je však situace u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni zvláštním způsobem, protože u těchto zaměstnanců je zaměstnavatel povinen sledovat, co přesně vykonávají při pracovní cestě během stanovené pracovní doby. Přesněji řečeno se u nich ta část pracovní doby, během níž při pracovní cestě vykonávají něco jiného, než mají ve své pracovní smlouvě sjednáno jako druh práce, nebo nevykonávají nic (např. sedí v dopravním prostředku a cestují), považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci za ni přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Proto musí tato skupina zaměstnanců předmětné údaje – počátek a konec pracovního výkonu při pracovní cestě – na cestovním příkazu uvádět, tedy zaměstnavateli sdělovat.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.