Zaměstnanec má dítě v pěstounské péči. Dítě v letošním roce dosáhne zletilosti a je držitelem průkazu ZTP/P. V současné době navštěvuje základní školu. K ukončení schází 2 roky. Zaměstnanec zjišťuje, zda bude mít dále nárok na daňové zvýhodnění. Byla jsem přesvědčena, že od 18 let zažádají o invalidní důchod třetího stupně, ale bylo mi sděleno, že o důchod žádat nebudou, dokud dítě studuje. Vzhledem k tomu, že je žákyní základní školy, můžeme daňové zvýhodnění dále vyplácet na základě potvrzení základní školy?
Otázky a odpovědi: Daňové zvýhodnění u dítěte v pěstounské péči
Ing. Bc.
Marcel
Pitterling,
Ph.D.
Odpověď
Nárok na daňové zvýhodnění vzniká tehdy, pokud vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (§ 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 zákona o daních z příjmů pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů se vyživovaným dítětem rozumí také dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči. V případě zletilého dítěte je pro účely jeho posuzování jako vyživovaného dítěte důležité posoudit podmínky uvedené v § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. až 3. zákona o daních z příjmů. První podmínkou pro posouzení zletilého dítěte do dovršení věku 26 let je to, aby takovému dítěti nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. V otázce stupně zdravotního postižení je třeba odkázat na § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti je pak uvedeno, že osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány
a.
invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“),
b.
invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
c.
zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).
Podle § 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti platí, že skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených výše v písm. a) nebo b), tj. v případě invalidity prvního, druhého nebo třetího stupně.
V otázce posouzení invalidity podle jednotlivého stupně pak zákon o zaměstnanosti odkazuje na § 39 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve kterém je uvedeno, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a.
nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b.
nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c.
nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
První dva body § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů podmiňují zařazení zletilého dítěte do dovršení věku 26 let, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, do množiny vyživovaných dětí soustavnou přípravou na budoucí povolání nebo důvody, pro kterou se takové dítě nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání. Soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje:
a.
studium na středních a vysokých školách v ČR, s výjimkou
1.
studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,
2.
dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
b.
teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
c.
studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně,
d.
studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,
e.
studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území ČR tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR,
f.
studium v ČR, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,
g.
studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR v případě, že
1.
vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona, nebo
2.
se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území ČR při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,
h.
příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
i.
vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.
Je tedy třeba posoudit, zda škola, jíž je v dotazu uvedené dítě žákem a která je označena obecně jako „základní škola“, resp. studium v této škole spadá pod soustavnou přípravu na budoucí povolání podle citovaného ustanovení zákona o státní sociální podpoře. Pokud ne, pak je třeba posoudit, zda je u zletilého dítěte do dovršení věku 26 let, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, naplněna podmínka, podle které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je takové dítě neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Touto obsáhlou citací příslušných právních předpisů naznačuji, že je třeba velmi pečlivě v daném případě posoudit, zda jsou naplněny všechny podmínky pro posuzování v dotazu uvedeného dítěte jako vyživovaného dítěte. Pokud tomu tak bude, tak právo na uplatnění daňového zvýhodnění na toto dítě dosažením zletilosti nezaniká.
Problém však podle mého názoru nastane v momentě, kdy bude požádáno o přiznání invalidního důchodu, resp. v okamžiku, kdy dítěti bude přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Pokud se tak rozhodnutím příslušných orgánů stane zpětně ke dni nabytí zletilosti, pak ze znění § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů vyplývá, že nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě k tomuto okamžiku zanikl, protože jednou z podmínek pro uznání dítěte za vyživované dítě poplatníka pro účely daní z příjmů fyzických osob je právě fakt, že zletilému dítěti není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Pokud tedy bylo uplatňováno daňové zvýhodnění i v situaci, kdy (byť zpětně ke dni nabytí zletilosti) zletilému dítěti byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, pak se domnívám, že bude nutné tuto situaci řešit. Z pohledu plátce daně lze v omezené míře situaci řešit postupem podle § 38i odst. 3 zákona o daních z příjmů. V ostatních případech přichází do úvahy náprava prostřednictvím daňového přiznání.
Protože se jedná o poměrně složitou situaci, doporučuji i s případným využitím odborníka na daňovou oblast posoudit všechna rizika pokračování v uplatňování daňového zvýhodnění po nabytí zletilosti uvedeného dítěte.
Související předpisy:
-
§ 21e odst. 4, § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
-
§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
-
§ 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
-
§ 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.