"Nekontaktní" dodavatel a nárok na odpočet daně

Vydáno: 14 minut čtení

Následující příspěvek uvedu modelovým případem: Správce daně zahájí u stavební firmy A daňovou kontrolu DPH. Firma A obdrží výzvu k prokázání skutečností 1) , ve které správce daně požaduje předložení důkazních prostředků prokazujících, že firmou A přijatá zdanitelná plnění (typicky např. pomocné stavební práce), deklarované na fakturách vystavených dodavatelem X, byly tímto dodavatelem pro firmu A skutečně provedeny, a to způsobem uvedeným na fakturách. V odůvodnění výzvy může být uvedeno, že sídlo dodavatele X je „virtuální“, dále že dodavatel X je pro správce daně nekontaktní a že za kontrolované období nepodal daňové přiznání.

„Nekontaktní“ dodavatel a nárok na odpočet daně
Ing.
Jan
Matějka,
daňový poradce č. 2660
Firma A odpoví na výzvu předložením smlouvy o dílo a stavební dokumentace. Dále firma A navrhne vyslechnout jednatele dodavatele X jakožto svědka. S tímto důkazním návrhem správce daně souhlasí, avšak svědka se nepodaří vyslechnout, protože nelze zjistit místo jeho pobytu.
V dalším textu se pokusím rozebrat základní možné varianty hodnocení výše naznačené důkazní situace správcem daně. Všechny varianty přitom vycházejí z předpokladu, že výzvou k prokázání skutečností správce daně unesl své důkazní břemeno2). Podle mého názoru je tento samotný předpoklad sice sporný3), rozsah důkazního břemene správce daně však není námětem tohoto příspěvku.
 
1. Závěr správce daně – odběratel neprokázal existenci plnění
Správce daně vyhodnotí všechny důkazní prostředky tak, že
daňový subjekt neprokázal faktickou realizaci fakturovaných prací
.
Důvodem pro tento závěr mohou být jednak nesrovnalosti ve stavební dokumentaci a dále nízká vypovídací hodnota dalších důkazních prostředků. Firma A se tak ocitla ve stavu důkazní nouze ohledně faktické existence přijatých plnění. Otázka existence daňového podvodu4) je přitom v tuto chvíli zcela nepatřičná (irelevantní)5).
Za dané situace může firma A v odvolacím řízení namítat např. nedostatečné zjištění skutkového stavu, překročení mezí správního uvážení správcem daně, nebo příliš extenzivní výklad rozsahu důkazního břemene daňového subjektu.
Podle mého názoru extenzivní výklad rozsahu důkazního břemene daňového subjektu podávaný správci daně je velmi často akceptován správním soudem. Jakkoliv je snad nepochybné, že požadavek na