Vybraná ustanovení vztahující se k problematice pořízení pro případ smrti a odkazu - 2. část

Vydáno: 25 minut čtení

Pokračování příspěvku z minulého čísla časopisu (Daně a právo v praxi č. 9/2018, s. 29) rozebírá vybraná další ustanovení související s problematikou pořízení pro případ smrti, a to nejen v občanském zákoníku, ale také v zákoně o zvláštních řízeních soudních, živnostenském zákoně a v zákoně o daních z příjmů . Dále se věnuje problematice odkazu, který je vymezen v § 1594 a následujících občanského zákoníku .

Vybraná ustanovení vztahující se k problematice pořízení pro případ smrti a odkazu – 2. část
Ing.
Libor
Novotný
 
Pořízení pro případ smrti
 
Další ustanovení občanského zákoníku
S problematikou pořízení pro případ smrti se setkáme i na jiných místech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), kdy například v § 458 je uvedeno, že zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i
pořízení pro případ smrti
nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. V § 709 občanského zákoníku se mimo jiné dočteme, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo
zůstavitel v pořízení pro případ smrti
projevil jiný úmysl. V souvislosti s
odkladem zrušení spoluvlastnictví
pak v § 1155 odst. 2 občanského zákoníku nalezneme, že zrušení spoluvlastnictví může být odloženo také pořízením pro případ smrti.
Dle § 1260 občanského zákoníku se
služebnost
nabývá
smlouvou,
pořízením pro případ smrti
nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. Pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodů jen smlouvou,
pořízením pro případ smrti
nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny.
V souvislosti s nepominutelným dědicem je v § 1644 odst. 2 občanského zákoníku popsáno, že k nařízení zůstavitele, která omezují povinný díl, se nepřihlíží. Zůstaví-li se nepominutelnému dědici více než povinný díl, vztahuje se takové nařízení, učinil-li je zůstavitel v
pořízení pro případ smrti
, jen na část, která přesahuje hodnotu povinného dílu. To neplatí, zemře-li nepominutelný dědic před zůstavitelem, nebo nedědí-li z jiného důvodu. V § 1652 občanského zákoníku nalezneme, že dokáže-li nepominutelný dědic, že jeho opominutí pochází jen z toho, že zůstavitel při
pořízení pro případ smrti
o něm nevěděl, má takový dědic právo na povinný díl, jaký mu náleží podle zákona. V souvislo