Zaměstnanec se domluvil se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna v délce 10 pracovních dní, které na sebe navazují (10 x 7,5 hod = 75 hodin). Zaměstnanec si chce náhradní volno “napracovat” v předcházejících dvou měsících tím, že po každé řádné směně, kterou odpracuje, zůstane v práci o 4 hodiny déle. Zbytek hodin navíc, které tímto v oněch dvou měsících napracuje, chce proplatit jako přesčasy. Je tento postup možný? Je nějak omezeno množství hodin náhradního volna, které zaměstnanec odpracuje?
Otázky a odpovědi: Náhradní volno versus pracovní volno bez náhrady mzdy
JUDr.
Marcela
Smutná
Odpověď
Vzhledem k obsahu dotazu předpokládám, že se ve skutečnosti nejedná o náhradní volno, ale o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy. Náhradní volno upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dále jen „ZP“) v souvislosti s odměňováním za práci přesčas a za práci ve svátek. Za práci přesčas podle § 114 ZP přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda”), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Za práci ve svátek se podle § 115 ZP poskytuje dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek s tím, že se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Stejná úprava platí i pro zaměstnance odměňované platem.
Poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy (platu) nebo bez náhrady mzdy (platu) souvisí především s důležitými osobními překážkami v práci na straně zaměstnance. Ustanovení § 191 ZP ukládá zaměstnavateli povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu zde uvedených překážek v práci – například dočasná pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená apod.
Další případy, kdy je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno ve stanoveném rozsahu, a to s náhradou mzdy nebo bez náhrady mzdy, upravuje na základě zmocnění obsaženého v § 199 ZP nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Jiné případy poskytnutí pracovního volna na rozdíl od úpravy platné do roku 2007 upraveny nejsou.
Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy s tím, že si zaměstnanec takto dohodnuté pracovní volno napracuje.
Délka doby poskytnutého pracovního volna není omezena, závisí výhradně na dohodě smluvních stran. Stejně jako způsob napracování – pracovní volno může být napracováno předem nebo až po jeho poskytnutí. Co se týče počtu hodin, měl by odpovídat počtu hodin (dnů) poskytnutého pracovního volna. Část dotazu týkající se zbytku hodin navíc, které zaměstnanec napracuje a za něž chce proplacení práce přesčas, není zcela jasná. Proto jen podotýkám, že podle § 93 ZP je možné práci přesčas konat jen výjimečně, a to na základě nařízení zaměstnavatele v povoleném rozsahu 150 hodin ročně nebo po dohodě zaměstnance a zaměstnavatele nad tento rozsah. Práce přesčas má tedy specifický charakter a zaměstnavatel a zaměstnanec by se měli především dohodnout na počtu hodin odpracovaných za poskytnuté pracovní volno a na způsobu jejich napracování. Pokud jde o ostatní hodiny „práce navíc“, je třeba respektovat právní úpravu práce přesčas obsaženou v § 93 ZP a také charakteristiku práce přesčas uvedenou v § 78 odst. 1 písm. i) ZP, podle níž prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.