Nezapomínejte na zálohy na daně

Vydáno: 39 minut čtení

Daně jsou zpravidla stanovovány a placeny za určité časové úseky (rok, čtvrtletí, měsíc), které na sebe plynule navazují, aby nebyl ani den, který by se zdanění vyhnul. Vymezením takovýchto „zdaňovacích období“ se daňovým subjektům i správcům daně značně usnadňuje související administrativa. Například plátci daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) tak nemusejí běžet s daní samostatně za každou jednotlivou tržbu, ale jednoduše sečtou DPH ze svých zdanitelných plnění za celý měsíc (nebo čtvrtletí), od ní odečtou DPH z nákupů a pouze výslednou částku DPH pošlou finančnímu úřadu, případně jej požádají o její „vrácení“. Čtvrtletní, natožpak měsíční zdaňovací období DPH je krátké, obdobně je tomu u daní spotřebních, tzv. ekologických i u daně z hazardu. Naproti tomu u daní z příjmů trvá zdaňovací období obvykle jeden rok, a tak dlouho už veřejné rozpočty – které žijí z těchto daňových příjmů – nehodlají čekat. Proto byl u této rozpočtově významné „roční“ daně zaveden systém průběžných záloh na daň, které se vypořádají v „ročním“ daňovém přiznání, načež poplatník doplácí už jen nedoplatek, respektive žádá o vrácení přeplatku. Povinné zálohy provázejí rovněž roční silniční daň a překvapivě také daň z nabytí nemovitých věcí, ačkoli nemá vymezeno zdaňovací období, ale platí se při každé relevantní události. Naproti tomu roční daň z nemovitých věcí namísto záloh umožňuje její úhradu ve dvou splátkách, přesahuje-li 5 000 Kč. Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude „odměněno“ obdobně jako pozdní úhrada daně.

Nezapomínejte na zálohy na daně
Ing.
Martin
Děrgel
Zálohy na daň podle daňového řádu
Než se podíváme na systém záloh jednotlivých daní, věnujeme pár slov jejich společnému, obecnému pojetí v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „“). Tuto procesní normu poplatníci a plátci daní otevírají jen výjimečně a neradi, předpokládají totiž, že je určena hlavně správcům daně. To ale není úplná pravda, spíše by se dalo říci, že stanoví pravidla „daňových her“ mezi daňovými subjekty a správci daně. Většinou si v praxi ani nijak neuvědomíme, jak důvěrně je tato obecná procesní norma provázána s hmotněprávními daňovými zákony upravujícími konkrétní daň. Často i zcela základní, praktické odpovědi, například kdy je splatná daň z příjmů, najdeme právě až v daňovém řádu, jak se snaží zjednodušeně ilustrovat příklad.
Příklad 1
Provázanost hmotných a procesních daňových zákonů
Pan Jiří je živnostník registrovaný u správce daně jako poplatník daně z příjmů fyzických osob i plátce DPH. Pro účely daně z příjmů má zdaňovací období kalendářní rok – což se nedozvíme z daňového řádu, ale ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“). Za rok 2017 vykázal slušný zisk, z něhož vzešla daň z příjmů 200 000 Kč (její výpočet stanoví také ZDP), kde se ale již nedozví, do kdy má podat přiznání k této dani. Tuto lhůtu, do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, vyčte z § 136 DŘ, kde jsou rovněž uvedeny výjimky umožňující prodloužení této lhůty, například zpracovává-li přiznání za poplatníka poradce nebo jsou-li předmětem daně i příjmy zdaňované v zahraničí anebo požádá-li poplatník (poradce) o prodloužení lhůty.
Roční zdaňovací období je dlouhá doba a daň z příjmů pana Jiřího za rok 2017 byla docela významná, proto mu v zájmu průběžného plnění veřejných rozpočtů § 38a ZDP – na základě posvěcení § 174 DŘ – ukládá povinnost platit čtvrtletní zálohy na dosud neznámou daň z příjmů za zdaňovací období aktuálního kalendářního roku 2018. Tyto zálohy se pak samozřejmě započtou na úhradu splatné daně za tento rok, takže poplatník bude při podání přiznání k dani z příjmů za rok 2018 hradit už jen nedoplatek, anebo naopak požádá o vrácení přeplatku. Navíc daňový řád umožňuje, aby správce daně na žádost poplatníka zálohy na daň snížil, případně zálohovou povinnost zcela zrušil, pokud průběžné výsledky hospodaření roku 2018 jsou o dost horší, než byly za rok 2017.
Naproti tomu zdaňovací období pana Jiřího pro účely DPH trvají pouze kalendářní měsíc, což
a priori
znamená, že nemá smysl komplikovat systém DPH zálohami na daň pro následující měsíční období. Relativně krátké měsíční období ovšem daného plátce nepříjemně zatěžuje související administrativou. Dvanáctkrát v roce musí nejméně jeden den věnovat (nebo někomu za tuto práci zaplatit) sestavení daňového přiznání a kontrolního hlášení, kde náročně identifikuje téměř všechna uskutečněná i přijatá zdanitelné plnění za více než 10 000 Kč, a pokud obchoduje s podnikateli z jiných členských států, pak případně také souhrnné hlášení o vybraných plněních.
I když bude mít všechny tyto „papíry“ v pořádku a včas podané správci daně, může se lehce stát, že ve stresu a shonu podnikání někdy zapomene v termínu poslat daň. Pokud je prodlení s úhradou delší než tolerované čtyři pracovní dny, vyměří správce daně výchovnou sankci v podobě úroku z prodlení. A totéž pana Jiřího potká, pokud zapomene na včasnou úhradu záloh na daň z příjmů, v jejich případě ale sankční úročení skončí splatností zálohované daně, načež případně bude dále nabíhat úrok z prodlení s úhradou daně samotné. Podle očekávání upravuje pravidla těchto sankcí procesní daňový řád, kde pan Jiří případně najde rovněž možnost jejich prominutí.
Pečlivý čtenář může namítnout, že
sankční úrok z prodlení se týká nedoplatku na dani,
přičemž záloha na daň není daní. To může plně po právu doložit citací § 252 odst. 1 DŘ:
„Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.“
V tom ale kupodivu nejsme ve sporu. Úrok z prodlení se skutečně týká pouze nedoplatků na dani a záloha na daň není daní, jen zajišťuje její snazší uhrazení. K čemuž ale musíme dodat, že míníme „daň“ v užším právním smyslu jejího pojetí, tj. že není daní označenou nějakým hmotněprávním daňovým zákonem. Naproti tomu
v širším významu se i záloha na daň může považovat za „daň“
, jak vyplývá z § 2 odst. 3 DŘ, kde si všimněme tučného textu:
„Daní se pro účely tohoto zákona rozumí