Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění v roce 2018

Vydáno: 17 minut čtení

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Zaměstnavatel může studenta „brigádnicky“ zaměstnat třeba na období prázdninových měsíců (nebo jen na část tohoto období), anebo na dobu delší.

Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění v roce 2018
Ing.
Antonín
Daněk
Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr. Z pracovněprávního hlediska je vznik pracovního poměru specifikován zejména v § 33 a následujících zákoníku práce, skončení pracovního poměru je pak zakotveno od § 48 tohoto právního předpisu. Podmínky dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr naleznete v části třetí zákoníku práce, v § 74 až 77.
 
Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta-brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu (výjimku v tomto směru představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole, tedy za situace, kdy student již ne