Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů v daňovém balíčku 2019

Vydáno: 24 minut čtení

Článek shrnuje návrh pravidla omezujícího uznatelnost nadměrných výpůjčních výdajů v daňovém balíčku 2019 předloženém Ministerstvem financí do meziresortního připomínkového řízení. Článek nejprve shrnuje důvody návrhu tohoto pravidla, poté se zabývá navrženou koncepcí této právní úpravy v zákoně o daních z příjmů a stručně objasňuje jednotlivá navrhovaná ustanovení.

Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů v daňovém balíčku 2019
Mgr.
Lukáš
Hrdlička
 
1. Úvod
Dne 2. 3. 2018 skončila lhůta pro uplatnění připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákony v oblasti daní od roku 2019.1) Tento návrh novely daňových zákonů obsahuje mimo jiné novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), která transponuje směrnici Rady (EU) č. 2016/1164 ze dne 12. 7. 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady (EU) č. 2017/952 (dále jen „směrnice ATAD“). Směrnice ATAD je součástí balíčku Evropské komise proti vyhýbání se daňovým povinnostem2), který v rámci Evropské unie navazuje na projekt Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj proti erozi daňového základu a přesouvání zisků (v angličtině
base erosion and profit shifting
či zkráceně BEPS, dále jen „projekt BEPS“3)).4) Jedním z opatření identifikovaných v rámci projektu BEPS (akce 4 projektu BEPS) je omezení odpočitatelnosti úroků, resp. nadměrných výpůjčních nákladů.5) Cílem tohoto článku je představení návrhu transpozice tohoto opatření obsaženého ve směrnici ATAD s navrhovanou účinností od 1. 1. 2019, a to s ohledem na současnou právní úpravu omezující uplatnění výpůjčních výdajů v základu daně.6)
 
2. Návrh transpozice omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
Konstrukce omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů podle směrnice ATAD vychází z toho, že jsou identifikovány nadměrné výpůjční náklady, kterými jsou výpůjční náklady po odečtení výpůjčních příjmů.7) Následně jsou tyto nadměrné výpůjční náklady porovnány s určitým kritériem, kterým je určité procento z „daňového“ zisku (vymezeného pro daňové účely) před zdaněním, úroky, odpisy a amortizací nebo pevně stanovená částka.8)
V souladu s požadavky směrnice ATAD daňový balíček obsahuje návrh postupu pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a vynětí některých subjektů a druhů úroků z této právní úpravy.9)
Ekonomickým smyslem tohoto pravidla je omezit možnost poplatníků daně z příjmů právnických osob vytvářet taková uspořádání, která jim umožní snižovat základ daně z příjmů právnických osob tím, že s využitím dluhového financování vyplácí formou úroku prostředky, které by jinak byly vypláceny ve formě dividendy, a podléhaly by tak jinému daňovému zacházení. Takový úrok se pak jako příjem zdaní v jiné jurisdikci, než v jaké tento příjem původně vznikl, což neodpovídá záměru, aby aktivní příjem podléhal zdanění v místě, kde je činnost, z níž takový příjem plyne, vykonávána.10)
Postup pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů obs