Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen „OSVČ“) je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (případně přerušuje) svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu samostatné výdělečné činnosti po část takového měsíce. Jestliže byla v roce 2017 samostatná výdělečná činnost pro OSVČ jediným (případně při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem jejích příjmů, musela být za každý kalendářní měsíc tohoto roku zaplacena záloha alespoň v minimální částce 1 906 Kč.
Příklady placení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2017 u osoby samostatně výdělečně činné
Vydáno:
10 minut čtení
Příklady placení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2017 u osoby samostatně výdělečně činné
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro ni ve zdravotním pojištění četné povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Z tohoto důvodu se provádí roční zúčtování, kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem celkového odvodu.
Roční zúčtování vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:
–
dotýká se pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá,
–
základním podkladem pro zúčtování je podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled),
–
nepředložení Přehledu je pod sankcí (zdravotní pojišťovna může provinilci stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného včetně penále, nezávisle na této formě nárokované pohledávky může také uložit OSVČ pokutu až 50 000 Kč).
Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším, zdrojem příjmů.
Z hlediska placení pojistného mají ve zdravotním pojištění stanoven minimální vyměřovací základ jak zaměstnavatelé, tak osoby samostatně výdělečně činné, přičemž minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ taxativně vyjmenované v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například pro osoby, ze které je plátcem pojistného stát.
V následujícím textu uvádíme formou příkladů správný postup OSVČ při výpočtu výše pojistného zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny) za rok 2017.
Příklad 1
Osoba samostatně výdělečně činná vykázala za rok 2017 příjmy ve výši 912 610 Kč a současně uplatnila paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, tedy 365 044 Kč. Pravidelně platila po celý rok minimální zálohy ve výši 1 906 Kč.
Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2017 se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x (příjmy – výdaje), tedy
P = 0,135 x 0,5 x (912 610 – 365 044) = 36 961 Kč.
Kde:
P = výše pojistného za rok 2017
0,135 = sazba pojistného
0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů
Na zálohách zaplaceno celkem 22 872 Kč (12 x 1 906).
Doplatek činí 14 089 Kč (36 961 – 22 872).
Příklad 2
Osoba samostatně výdělečně činná, podnikající po celý kalendářní rok 2017, platila od ledna měsíční zálohy ve výši 1 906 Kč. Dne 1. 8. 2017 nastoupila do zaměstnání s hrubým měsíčním příjmem ve výši 32 000 Kč (které se stalo hlavním zdrojem příjmů), zálohy tudíž od srpna roku 2017 již neplatila.
Pokud vyměřovací základ OSVČ za rozhodné období kalendářního roku 2017 nepřesáhne poměrnou část minimální výše 98 812 Kč (7 x 14 116), nebude OSVČ provádět žádný doplatek, v opačném případě se pojistné doplatí v návaznosti na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů.
Příklad 3
Podnikatel měl v roce 2017 jako živnostník příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a současně měl příjmy z nájmu podle § 9 ZDP. Ke dni 26. 6. 2017 odešel do starobního důchodu a k tomuto datu i ukončil svoji podnikatelskou činnost. Nadále měl pouze příjmy z nájmu nebytových prostor.
Na tuto osobu se vztahovala povinnost platit zálohy na pojistné za měsíce leden–červen 2017, příjmy z nájmu dle § 9 ZDP nepodléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Jestliže tento podnikatel ukončil k 26. 6. 2017 samostatnou výdělečnou činnost, přičemž měl nadále pouze příjmy z nájmu, nevztahovala se na něho od července roku 2017 povinnost platit ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné a zařazením do „státní kategorie“ měl tento pojištěnec současně vyřešen svůj pojistný vztah. Pojistné za rok 2017 bude odvedeno v souladu se zákonem, kdy za měsíce leden–červen 2017 musí být dodržen minimální vyměřovací základ.
Příklad 4
Poživatelka starobního důchodu (přiznán v roce 2016) začala podnikat dne 8. 3. 2017 s příjmy ve výši 86 948 Kč a výdaji ve výši 97 623 Kč za celý rok 2017.
Poživatel některého z důchodů, jakož i další vyjmenované osoby (viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Tyto OSVČ:
–
nemusejí při placení pojistného dodržet minimální vyměřovací základ,
–
při výpočtu výše pojistného vycházejí ze skutečně dosažených příjmů a výdajů,
–
nejsou v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti povinny platit zálohy na pojistné,
–
doplácejí pojistné jednorázově v zákonem stanovené lhůtě,
–
v dalším roce zálohy na pojistné platí za předpokladu, že v předcházejícím roce vykážou ve své podnikatelské činnosti kladný hospodářský výsledek,
–
nemusejí platit zálohy v minimální výši.
Protože byla podnikatelka za rok 2017 „v mínusu“, nemusí za rok 2017 zaplatit žádné pojistné a nebude ani v roce 2018 platit zálohy.
Příklad 5
Osoba samostatně výdělečně činná zahájila svoji samostatnou výdělečnou činnost dne 11. 12. 2017 a za tento měsíc (tedy
de facto
za kalendářní rok 2017) dosáhla příjmů ve výši 225 968 Kč a výdajů ve výši 156 973 Kč. Za měsíc prosinec zaplatila zálohu ve výši 1 906 Kč, celkové pojistné pak představuje částku 4 658 Kč [0,135 x 0,5 x (225 968 – 156 973)]. Doplatek tedy činí 2 752 Kč.Příklad 6
Jak je to za rok 2017 s povinností platit pojistné z honorářů vyplacených za příspěvky do novin a časopisů?
Vykazuje-li pojištěnec nezdaňované příjmy ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se z tohoto důvodu ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou. Avšak v případě příjmů zdaňovaných přímo u zdroje je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) ZDP a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Z těchto příjmů se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již příjmy této povahy (tj. zdaňované přímo subjektem, který je vyplácí) povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.
Příklad 7
Osoba samostatně výdělečně činná platila v roce 2017 minimální zálohy ve výši 1 906 Kč, dne 20. 9. utrpěla při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti byla do 14. 12.
V takovém případě je zapotřebí vycházet především z následujících aspektů:
–
Za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou (nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních předpisů), není povinností platit zálohy – pro zdravotní pojišťovnu nutno vydokladovat neschopenkou. V tomto případě tedy nebylo povinností OSVČ platit zálohy za měsíce říjen a listopad.
–
V těchto dvou měsících nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část deseti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2017 – podmínkou uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ (při podání Přehledu doložit potvrzením od příslušné správy sociálního zabezpečení).
V roce 2017 nebyl ve zdravotním pojištění u OSVČ (a ani u zaměstnanců a zaměstnavatelů) stanoven maximální vyměřovací základ, takže výše pojistného není – fakticky od roku 2013 – omezena horní hranicí.
Příklad 8
Pojištěnec měl za období měsíců leden–srpen 2017 souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností, kdy v zaměstnání za něj zaměstnavatel odváděl pojistné z vyměřovacího základu převyšujícího minimální mzdu. To znamená, že samostatná výdělečná činnost byla v tomto období považována za vedlejší zdroj příjmů, zálohy na pojistné nebyly placeny. Ke dni 31. 8. 2017 tato osoba ukončila zaměstnání a samostatná výdělečná činnost se stala – následně i pro rok 2018 – jediným zdrojem příjmů pojištěnce.
Vzhledem ke skutečnosti, že se samostatná výdělečná činnost stala jediným zdrojem příjmů pojištěnce, vztahovala se na něj – podle výsledků za rok 2016 – povinnost platit od září roku 2017 měsíční zálohy na pojistné, alespoň však v minimální částce 1 906 Kč, posledním dnem splatnosti zálohy za měsíc září byl 9. 10. 2017. Při výpočtu výše pojistného za rok 2017 uvede pojištěnec na Přehledu celkem 12 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti, z nich však pouze čtyři měsíce budou obdobím, kdy platil pro OSVČ minimální vyměřovací základ. Proto musí být za rozhodné období kalendářního roku 2017 zaplaceno pojistné alespoň v minimální výši za tyto čtyři měsíce, což dle situace případně vyřeší čtyři zálohy v částce 1 906 Kč. V souvislosti s platnou právní úpravou bude následně uplatněn tento postup:
–
pokud vyjde vyměřovací základ za rok 2017 vyšší než poměrné minimum 56 464 Kč (4 x 14 116), provede se doplatek pojistného,
–
bude-li vyměřovací základ nižší než 56 464 Kč, je zaplacenými zálohami zabezpečen za rok 2017 odvod pojistného jako OSVČ v souladu se zákonem.
Při výpočtu nové zálohy na rok 2018 se bude přihlížet ke 12 měsícům výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2017, v každém případě však činí výše zálohy od ledna roku 2018 alespoň 2 024 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.