K zadávání veřejných zakázek

Vydáno: 36 minut čtení

Zadávání veřejných zakázek je procesem, který je začasté – podle zákonné úpravy – nutné uskutečnit a který ústí do uzavření smlouvy (ať již pojmenované nebo nepojmenované; od 1. 1. 2014 se tyto smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že od 1. 11. 2016 je účinný nový zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který veřejné zakázky upravuje (je účinný jako celek; u některých ustanovení podle jeho § 279 nastane účinnost později) a zákon č. 135/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek , je vhodné této tematice aktuálně věnovat následující řádky. Je to z toho důvodu, že řada osob se běžně stává osobou činnou v zadávacím procesu a u dalších osob se tak může v budoucnu stát alespoň ad hoc nebo s těmito osobami mohou spolupracovat. Zadavatel se pak může řídit zákonem č. 134/2016 Sb. , i když by tuto povinnost obecně neměl.

K zadávání veřejných zakázek
prof. JUDr.
Karel
Marek,
CSc.
 
Úvodem
Na základě veřejných zakázek získávají dodavatelé možnost provádění rozsáhlých dodávek. Realizuje se zde značná část společensky disponibilních prostředků.
„Na základě veřejných zakázek vznikají relativně stabilní obchodní vztahy se zajištěným financováním. Pro podnikatele, který zakázku získá, je minimalizováno riziko, že za jím poskytnuté plnění neobdrží dohodnutou úplatu.“
1) K tomu, aby při získávání těchto zakázek bylo postupováno transparentně a nediskriminačně, se snaží přispět i nové směrnice Evropského společenství (ES) a na ně navazující tuzemská úprava.
Nová česká právní úprava zapracovává příslušné předpisy EU a určuje2):
a)
pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,
b)
povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání,
c)
uveřejňování informací o veřejných zakázkách,
d)
zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek,
e)
zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky,
f)
informační systém o veřejných zakázkách,
g)
systém kvalifikovaných dodavatelů,
h)
systém certifikovaných dodavatelů,
i)
dozor nad dodržováním tohoto zákona.
 
Východiska a pojmy
Nejprve je však třeba uvést zákonné pojmy a východiska.
  
Průběh zadávacího řízení
Při zadávání veřejných zakázek jde o to, aby v rámci soutěže byly vybrány ty dodávky, které budou mít nejpříznivější ceny a parametry. Zohlednit je však přitom nutno i tu skutečnost, že průběh zadávání vyžaduje i vynaložení určitých nákladů.
Přitom jde o to, aby byly náklady co nejnižší, proces zadávání co nejrychlejší a pro zadavatele vhodný jeho podmínkám. Lze tedy zřejmě vítat, že nová je v právní úpravě zejména skutečnost, že si zadavatel může sám rozvrhnout průběh zadávacího řízení od otevírání obálek s nabídkami.3) Může provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek.4)
Není stanoveno pořadí jednotlivých úkonů pro výběr vybraného dodavatele od ukončení otevírání obálek až do uzavření smlouvy. Záleží jen na zadavateli, jaký zvolí konkrétní postup pro průběh zadávacího řízení [viz § 39 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 134/2016 Sb.“)], který transparentně zaznamená a splní všechny povinnosti, které se ke konečnému výběru vybraného dodavatele a uzavření smlouvy váží.
Uvedené kroky pro posuzování splnění podmínek účasti v řízení a hodnocení nabídek mohou být prováděny v jakémkoliv pořadí nebo dohromady, konkrétní pořadí úkonů v řízení není regulováno, výsledkem zadávacího řízení je stále stejná jedna zpráva o hodnocení nabídek, uzavřená smlouva s vybraným dodavatelem a písemná zpráva zadavatele. Konkrétní postup v řízení si zadavatelé mohou zvolit dle toho, jak bude vyhovovat jednotlivým zadavatelům a jejich interním postupům, případně si mohou upravit své interní postupy pro zadávání zakázky tak, aby maximálně využili možnosti nové úpravy.
Takto může být zásadně snížena administrativní náročnost zadávacího řízení, neboť nebude nezbytné podrobně posuzovat nabídky účastníků zadávacího řízení, kteří se nestali vybraným dodavatelem. Zadavateli ovšem nic nebrání ani v tom, aby postupoval tak, jak bylo stanoveno v předchozí právní úpravě, tedy nejdříve posoudil splnění kvalifikace a obsah nabídek, účastníky, jejichž nabídka nesplnila zadávací podmínky, vyloučil, a až poté přistoupil k hodnocení nabídek a výběru dodavatele.
Jak jsme již uvedli, je nad celým procesem vykonáván dozor. Ústřední úlohu zde přitom hraje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten se při svém rozhodování opírá i o evropská rozhodnutí a stanoviska.
Zadáním veřejné zakázky se podle zákona č. 134/2016 Sb. rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.
 
Co je a co není veřejnou zakázkou
Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlou