Daň z nabytí nemovitých věcí placená nabyvatelem z pohledu účetnictví a daně z příjmů

Vydáno: 9 minut čtení

Daň z nabytí nemovitých věcí je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí. S účinností od 1. 11. 2016 byl tento právní předpis novelizován zákonem č. 254/2016 Sb. , kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí. Předmětem této novely bylo zejména nové vymezení poplatníka daně, kterým se stal výhradně nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci. Současně s touto změnou zákona se v účetní praxi začala častěji řešit otázka, zda je možné v případě úplatného nabytí vlastnického práva k nemovitosti zaúčtovat povinnost odvodu daně z nabytí nemovitých věcí přímo do nákladů, nebo zda je nutné považovat tuto daň za součást pořizovací ceny kupované nemovitosti. Účelem tohoto článku je analyzovat problematiku a poskytnout na tuto otázku kvalifikovanou odpověď jak z pohledu účetnictví, tak z pohledu daně z příjmů.

Daň z nabytí nemovitých věcí placená nabyvatelem z pohledu účetnictví a daně z příjmů
Ing.
Pavel
Uminský,
Ph.D.
Právní úprava v zákoně o daních z příjmů
Pro řešení problematiky z pohledu daně z příjmů je
relevantní
ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“):
„Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
:
daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byly zaplaceny …, a to i v případě zaplacení ručitelem, …“.
Pro výklad výše uvedeného ustanovení zákona ze strany Generálního finančního ředitelství (GFŘ) je podstatný pokyn č. D-22, k jednotnému postupu při u