Pavel Uminský

Příspěvek nejprve mapuje legislativní vývoj novely zákona o evidenci tržeb, která vyjde ve Sbírce zákonů pod č. 256/2019 Sb. , a poté se věnuje dílčím změnám, jež tato novela přináší do oblasti daní.

Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, v roce 2018. Součástí tohoto tzv. daňového balíčku byl i návrh změn zákona o DPH , který částečně zapracovává změny evropské legislativy a částečně mění zákon i v oblastech, na které se evropské předpisy nevztahují. Tento vládní návrh zákona projednala Poslanecká sněmovna jako poslanecký tisk č. 206 a schválila jej dne 21. 12. 2018 ve třetím čtení. V únoru 2019 projednal návrh zákona Senát, který jej vrátil Poslanecké sněmovně s návrhy změn, zejména v oblasti sazeb DPH. Poslanecká sněmovna však dne 12. 3. 2019 Senát přehlasovala a schválila zákon ve znění přijatém dne 21. 12. 2018. Dne 15. 3. 2019 podepsal zákon prezident a následně vyšel zákon ve Sbírce zákonů pod číslem 80/2019 Sb.

Současná doba ekonomického růstu je spojena s velmi obtížným získáváním nových kvalitních a loajálních zaměstnanců. Zaměstnavatel proto musí nabízet nejen dobré mzdové podmínky, ale i celou škálu nepeněžních benefitů. Jedním z těchto benefitů je i poskytnutí automobilu zaměstnancům pro služební i soukromé účely. Zaměstnanci bývá tento benefit mnohdy velmi oceňován. Zaměstnavatelé jej často vnímají jako velmi nákladnou záležitost. Cílem následujícího příspěvku je ukázat a vyhodnotit výhody a nevýhody poskytování tohoto benefitu na straně zaměstnanců a zaměstnavatelů na praktických příkladech. Samostatně jsou uvedeny příklady při poskytnutí jednoho vozidla, více vozidel postupně a více vozidel současně jednomu zaměstnanci. Dále je na příkladu řešena situace, kdy je jedno vozidlo sdíleno pro soukromé účely více zaměstnanci.

Daň z nabytí nemovitých věcí je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí. S účinností od 1. 11. 2016 byl tento právní předpis novelizován zákonem č. 254/2016 Sb. , kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí. Předmětem této novely bylo zejména nové vymezení poplatníka daně, kterým se stal výhradně nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci. Současně s touto změnou zákona se v účetní praxi začala častěji řešit otázka, zda je možné v případě úplatného nabytí vlastnického práva k nemovitosti zaúčtovat povinnost odvodu daně z nabytí nemovitých věcí přímo do nákladů, nebo zda je nutné považovat tuto daň za součást pořizovací ceny kupované nemovitosti. Účelem tohoto článku je analyzovat problematiku a poskytnout na tuto otázku kvalifikovanou odpověď jak z pohledu účetnictví, tak z pohledu daně z příjmů.

Ověřování daní při auditu účetní závěrky a odpovědnost auditora Ing. Pavel Uminský, Ph. D. 1. Ověřování účetní závěrky auditorem 1.1 Povinnost ověření účetní závěrky auditorem Zákon 563/1991 Sb., o...

Účetní a daňový režim pozemků Ing. Pavel Uminský Ph.D. auditor a daňový poradce 1 Vymezení pozemků 1.1 Dle katastrálního zákona Podle zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon [§ 2...

Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné platby Ing. Pavel Uminský Daňové trestné činy jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou trestných činů hospodářské povahy, které řeší orgány činné v trestním řízení....

Faktoringem rozumíme službu, jejímž cílem je zajistit určitý specifický způsob financování pomocí správy pohledávek. Služba se uskutečňuje na základě uzavřené smlouvy mezi faktorem (společnost, která poskytuje službu správy pohledávek) a klientem (společností, která předává svoje pohledávky do správy faktorovi). Tato smlouva není v České republice typově upravena žádným zákonem. Jde tedy zpravidla o nepojmenované smlouvy uzavírané podle § 269 až 288 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“). V praxi existuje tedy mnoho typů faktoringových smluv. Rovněž účetní a daňové souvislosti těchto operací nejsou speciálně ošetřeny žádným zákonem. Účetní souvislosti jsou řešeny pouze v Interpretaci Národní účetní rady I-12 - Faktoring.

Použití automobilu v podnikání přináší řadu otázek v oblasti daňové, účetní a pracovně-právní. Cílem tohoto seriálu je analyzovat účetní a daňovou problematiku při pořízení, provozu a vyřazení automobilu z majetku podnikatelských subjektů a to zejména z pohledu daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty.

Použití automobilu v podnikání přináší řadu otázek v oblasti daňové, účetní a pracovně-právní. Vzhledem k rozsáhlosti tématu se této problematice věnujeme v třídílném seriálu, který pokračuje druhou částí. Dnes se zabýváme provozem automobilu.

Použití automobilu v podnikání přináší řadu otázek v oblasti daňové, účetní a pracovněprávní. Vzhledem k rozsáhlosti tématu se budeme této problematice věnovat v třídílném seriálu. Cílem tohoto seriálu je analyzovat účetní a daňovou problematiku při pořízení, provozu a vyřazení automobilu z majetku podnikatelských subjektů a to zejména z pohledu daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty.

Možnost uplatnění daňové ztráty jako položky snižující základ daně představuje pro daňový subjekt výhodu. Vždy je však třeba mít na paměti i zákonná omezení této možnosti a také méně příjemné dopady spočívající v prodloužení obecných lhůt pro vyměření daně.

Dne 1. května 2010 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, provedená nařízením vlády č. 68/2010 Sb. Ke změnám, které tato novela přinesla, patří především zjednodušení posuzování povinnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům v průběhu pracovní směny ochranné nápoje. Dosavadní právní úprava byla vysoce odborná a mnoha zaměstnavatelům nesrozumitelná. To vedlo i k problémům při posuzování daňové účinnosti nákladů spojených s poskytováním ochranných nápojů zaměstnancům.

Při uzavírání účetních knih, zpracování účetní závěrky a přiznání k dani z příjmů je třeba věnovat náležitou pozornost závazkům po lhůtě splatnosti. Závazek vzniká v okamžiku splnění smlouvy (převzetí zboží nebo služby) a k tomuto okamžiku musí být zachycen v účetnictví. Doba splatnosti závazku je věcí dohody mezi dodavatelem a odběratelem. Jestliže není doba splatnosti sjednána zvlášť v písemně uzavřené smlouvě, navrhuje splatnost závazku zpravidla dodavatel uvedením příslušného data na faktuře. Převzetím a zavedením faktury do účetnictví pak odběratel obvykle navrhovanou dobu splatnosti závazku mlčky akceptuje.

Novela zákona o DPH č. 47/2011 Sb. , která nabyla účinnosti dnem 1. 4. 2011, mění mimo jiné i podmínky uplatňování nároku na odpočet daně stanovené v § 72 až 79 zákona o DPH. Blíže jsou tyto změny vysvětleny v informaci MF ČR (viz www.mfcr.cz). Nejvíce diskutovanou změnou je stanovení možnosti uplatnit nárok na odpočet daně až ve zdaňovacím období, ve kterém má plátce k dispozici příslušný daňový doklad. Toto ustanovení si vynutí i změnu v účetních metodách u většiny plátců daně.