Připravované změny v AML oblasti

Vydáno: 23 minut čtení

Oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se poslední dobou dynamicky vyvíjí, o čemž svědčí také fakt, že hlavní právní nosič, zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), byl za posledních 12 let novelizován pětadvacetkrát. V současné době se připravuje další obsáhlá novela AML zákona1), která má primárně za účel transpozici tzv. V. AML směrnice2), napravení nedostatků transpozice IV. AML směrnice3), ale také obsahuje reakci na hodnocení České republiky výborem Moneyval a požadavky z praxe. Tento článek si primárně klade za cíl přiblížit část plánovaných změn v AML oblasti, konkrétně změny ve vymezení povinných osob a změny v případě povinností spjatých s prováděním obchodu, a to s akcentem na „minoritu“ povinných osob, konkrétně účetní, auditory, daňové poradce a v poslední řadě částečně i na advokáty.

Připravované změny v AML oblasti
Mgr.
Ondřej
Poupě
 
Vymezení povinných osob
Současná právní úprava AML zákona zakotvuje definici povinné osoby, tj.
de facto
hlavních subjektů AML zákona, v § 2. V rámci tohoto ustanovení jsou pak „ekonomicky-poradenské“ osoby upraveny v odstavci 1 písm. e). Toto ustanovení, které v současnosti jako povinné osoby stanoví auditory, daňové poradce a účetní, by měla potkat řada extenzivních změn. Navrhované změny se pak materiálně nedotýkají pouze auditorů (tj. statutárního auditora a auditorské společnosti podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů).
Primárně se nahrazuje obecný termín „účetní“ přesnějším odkazem, který navazuje na vázanou živnost – činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Touto úpravou se jednoznačně stanoví, na které oprávnění se povinnosti plynoucí z AML zákona vážou.
Sekundárně se rozšiřuje okruh povinných osob z daňových poradců i na daňově poradenské společnosti s tím, že tyto společnosti požívají totožných výjimek a mají tytéž povinnosti jako daňoví poradci.
Finálně se pak úprava daného ustanovení dotýká rozšíření působnosti AML zákona i na osoby, které poskytují právní pomoc nebo finančně-ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a věcech, které s nimi přímo souvisí (tj. výkon daňového poradenství). Zde je základní teze, od které se odvíjí další úvahy o subsumpci konkrétních typů podnikatelů pod toto ustanovení, postavena na tom, že tyto osoby musejí být k této činnosti oprávněny na základě jiného právního předpisu. Konkrétně pak zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství, stanoví, že daňové poradenství vykonává pouze daňový poradce, hostující daňový poradce nebo daňově poradenská společnost (novelou zaváděná zkratka). Zároveň však připouští, že daňové poradenství mohou vykonávat i jiné osoby, taxativním výčtem v § 2. Z tohoto výčtu pak lze jako jedinou
relevantní
profesi uvést advokáty, jejichž činnost v oblasti poskytování právní pomoci ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a věcech, které s nimi přímo souvisejí, pak spadá pod AML zákon, a to i nad rámec § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona. Závěrem je k této části nutno dodat, že tento výklad čelí silné kritice z řad advokátů a je otázkou, zda v tomto ohledu nebude v rámci legislativního procesu v Poslanecké sněmovně České republiky změněn.
Je nezbytné také upozornit, což bývá často opomíjeno, že každé ustanovení písmen § 2 odst. 1 je nutno číst navíc optikou následujících odstavců, zejména odstavce 3. Přestože tento odstavec v rámci navrhované novelizace doznal změny, tak kromě advokátů u ostatních povinných osob činných v „ekonomicky-porade