Změna repo sazby od 4. 8. 2017 v daňových souvislostech

Vydáno: 19 minut čtení

Na základě rozhodnutí bankovní rady České národní banky ze dne 3. 8. 2017 došlo s platností od 4. 8. 2017 ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby (2T repo sazby) z dosavadních 0,05 % na 0,25 %. V následujícím příspěvku se podíváme podrobněji na repo sazbu a dopady jejího zvýšení na jednotlivé úroky, zejména na úrok z prodlení a úroky uplatňované při správě daní.

Změna repo sazby od 4. 8. 2017 v daňových souvislostech
Ing.
Jiří
Vychopeň
 
Co je repo sazba
Repo sazba je jedna ze tří úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou, dalšími jsou
diskontní sazba
a
lombardní sazba
. Repo sazba je využívána při tzv. repo operacích, tedy finančních operacích na volném trhu, jejichž prostřednictvím Česká národní banka reguluje množství peněz v oběhu. Česká národní banka stahuje měnu z oběhu prodejem svých cenných papírů (nebo pokladničních poukázek) a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů. Při těchto operacích si Česká národní banka půjčuje od komerčních bank hotovost a dává jim za to cenné papíry. Po skončení splatnosti Česká národní banka cenné papíry vykoupí zpět a přidá i úrok v dohodnuté sazbě. Základní dobou splatnosti je 14 dní. Banky mají zajištěnou půjčku (za tím účelem dostávají cenné papíry) a navíc ještě úrok. Pokud komerční banka půjčí hotovost centrální bance, tak ji již nemůže půjčit lidem. Důsledkem je pokles objemu úvěrů, přičemž úroky u úvěrů rostou.
 
Dopady zvýšení repo sazby
 
Výše úroku z prodlení
Změna výše repo sazby má dopad mimo jiné i na výši úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné požadavky, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení podle uvedeného ustanovení stanoví vláda nařízením, přičemž takto stanovená výše úroku z prodlení se považuje za ujednanou, pokud si strany neujednají výši úroku z prodlení jinak.
Od 1. 1. 2014 platí podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměnu likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, že
výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 p