Skutečnost, že správce daně může bez předchozího upozornění zabavit majetek daňového subjektu ještě předtím, než je mu daň pravomocně vyměřena či doměřena, či dokonce ještě dříve, než uplyne lhůta pro podání daňového přiznání, je mocnou zbraní v rukou finančních úřadů. Při jejím necitlivém či ukvapeném použití pak může Finanční správa přivodit „ekonomickou smrt“ daného subjektu. V časopise Daně a právo v praxi jsme se judikaturou s touto problematikou zabývali v č. 4/2010 v článku „Zajišťovací příkaz“ a v článku „Nad judikaturou v oblasti zajištění daně“ v č. 11/2015. Na úvod tradičně shrneme rozhodnutí soudů z předchozích článků a pokusíme se vybrat z rozsudků nových. Za poslední dobu jich přibylo opravdu hodně, proto se nedostane na všechny a u některých budeme muset z prostorových důvodů krátit jejich text ještě více než obvykle.
Zajišťovací příkaz opět v centru pozornosti – judikatura správních soudů
Ing.
Zdeněk
Burda,
daňový poradce, BD Consult, s.r.o.
I. Shrnutí judikatury z předchozích článků
1. Možnost soudní obrany proti zajišťovacím příkazům
Judikatura
se dříve klonila k názoru, že zajišťovací příkaz je pouze předběžné povahy, protože pokud daň nakonec nebude vyměřena či doměřena, daňový subjekt nedojde újmy, neboť mu zajištěné peníze či jiný majetek budou vráceny (např. rozsudek Městského soudu v Praze čj. 28 Ca 218/2001-55 ze dne 15. 9. 2003, zveřejněný ve Sbírce rozhodnutí NSS 3/2004 pod č. 143/2004, který došel k názoru, že v rámci zajištění daně se nemůžeme domáhat soudní ochrany, neboť zajišťovací příkaz je pouze rozhodnutím předběžné povahy; podobně rozsudky Nejvyššího správního soudu 8 Afs 37/2005-126 ze dne 28. 2. 2007, čj. 2 Afs 154/2004-98 ze dne 31. 3. 2005, Ústavního soudu čj. I. ÚS 374/05 ze dne 5. 4. 2006.) Zdálo by se tedy, že věc byla uzavřena a daňový subjekt se bude muset smířit s faktem, že soudní ochrany se nedomůže.Výše uvedené rozsudky jsou však již překonány, danou problematikou se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu čj. 9 Afs 13/2008-90 ze dne 24. 11. 2009, dle kterého
nelze zajišťovací příkaz vydávaný podle § 71 odst. 1 ZSDP považovat za rozhodnutí předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s. vyloučené ze soudního přezkumu. Nadále jsou tedy žaloby proti zajišťovacímu příkazu (resp. proti zamítnutí odvolání proti jeho vystavení) přípustné.
Situace je obdobná i v podmínkách daňového řádu.
2. Výše zajišťované částky a její přiměřenost
Ústavní soud pod čj. I. ÚS 374/05 ze dne 5. 4. 2006
řešil otázku, zda zajištění daně ve výši trojnásobku běžné daňové povinnosti není nepřiměřené. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka rozprodávala svůj majetek, Ústavní soud nepovažoval zmíněnou výši zajištění za nepřiměřenou.3.
Exekuce
zajišťovacího příkazu V rozsudku čj. 9 Afs 74/2008-82 ze dne 17. 12. 2009 Nejvyšší správní soud řešil námitky stěžovatele, že mu zajišťovací příkaz nebyl řádně doručen, a navrhoval v tomto ohledu provedení výslechu svědka. Následně došlo k exekuci. Krajský soud žalobu zamítl, svědka nevyslechl. Nejvyšší správní soud konstatoval, že je nutné odůvodnit, proč svědek nebyl vyslechnut.
Naopak posouzení přiměřenosti stanovení výše zajištění podle pomůcek se soudu nezákonné nezdálo.
V rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 3 Afs 5/2004 ze dne 26. 4. 2006, zveřejněném ve Sbírce rozhodnutí NSS 2/2008 pod č. 1471/2008, se řešila otázka zajišťovacího příkazu a
exekuce
. Soud došel k závěru, že okamžikem splatnosti dosud nesplatné nebo dosud nestanovené daně, jejíž úhrada byla zajišťována dle § 71 ZSDP, zajišťovací příkaz pozbývá platnosti, a stává se tak neúčinným
ve smyslu § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Zajišťovací
dle § 27 odst. 1 písm. g) ZSDP, za přiměřeného použití výše uvedeného ustanovení občanského soudního řádu (viz § 73 odst. 7 ZSDP).exekuce
(tedy exekuce
prováděná z titulu zajišťovacího příkazu) proto musí být formálně ukončena, a to zastavením exekučního řízeníPřípadná
následující
kde je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí, jímž byla stanovena daň (platební výměr, dodatečný platební výměr), vykonatelný výkaz nedoplatků nebo splatná částka zálohy na daň; v takovém případě však musí správce daně vydat nový exekuční příkaz.exekuce
na téže dani je již tzv. exekucí uhrazovací,Je-li v rámci daňové
[§ 27 odst. 1 písm. g) ZSDP]. Pro jiné rozhodnutí odvolacího orgánu zde v takovém případě již není místo.exekuce
exekuční příkaz napaden opravným prostředkem a ještě před rozhodnutím o tomto opravném prostředku dojde k pravomocnému zastavení exekučního řízení, nezbývá orgánu vyřizujícímu tento opravný prostředek než opravné řízení také zastavit, neboť odpadl důvod řízení4. Oprava zřejmých omylů a nesprávností
V kauze řešené Nejvyšším správním soudem pod čj. 5 Afs 84/2009-64 ze dne 30. 9. 2010 byla probírána otázka dodržení lhůty pro odvolání proti zajišťovacímu příkazu. Vzhledem k možným tvrdým dopadům zajištění daně obsahuje daňový řád úpravu pro rychlé vyřizování odvolání proti němu. Pokud není odvolání vyřízeno do 30 dnů, zajišťovací příkaz pozbývá platnosti. V daném případě sice odvolání do třiceti dnů vyřízeno bylo, následně po této lhůtě pak ještě odvolací orgán prováděl v tomto rozhodnutí o odvolání opravu zřejmých omylů a nesprávností. Žalobce namítal, že tím došlo k překročení třicetidenní lhůty pro vyřízení odvolání, úspěšný však nebyl.
5. Povinnost soudu řešit při přezkumu zajišťovacího příkazu otázku, zda bude daň v budoucnu skutečně doměřena
Předmětem sporu řešeného Nejvyšším správním soudem pod čj
. 6 Afs 108/2015-35