Opravné položky v účetnictví a daních

Vydáno: 28 minut čtení

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení, účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému závazku a plně je uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Opravné položky v účetnictví a daních
Ing.
Martin
Děrgel
 
Princip opravných položek
Účetní předpisy vyžadují, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace dané účetní jednotky, a to s přihlédnutím ke všem známým předvídatelným rizikům, možným ztrátám a snížením hodnoty majetku. Pokud je zjištěné snížení skutečné hodnoty majetku pouze přechodné, zaúčtuje se „oprava“ účetního ocenění – které stále odpovídá původní vyšší hodnotě – formou opravné položky k tomuto majetku. Například pokud podnikatel včas neprodá sezónní zboží, velká voda naruší statiku firemní budovy a významný odběratel má finanční potíže, je nasnadě, že skutečná hodnota příslušných zásob, stavby a pohledávky poklesla. Toto – zřejmě jen dočasné – snížení hodnoty majetku je nutno promítnout do účetnictví, k čemuž právě slouží opravné položky. Když se posléze podaří sezónní zboží přeci jen prodat, oprava budovy odstraní neblahé důsledky jejího zaplavení a
bonita
odběratele vzroste, budou opravné položky zrušeny, čímž se účetní hodnota zásob, stavby a pohledávky navrátí do původního stavu. Účetnictví tak bude opět odpovídat skutečnému stavu.
Opravné položky
(dále také „OP“) slouží k
vyjádření přechodného snížení hodnoty konkrétního majetku:
které je prokázáno inventarizací majetku,
je dostatečně významné z pohledu dané účetní jednotky,
není trvalého charakteru (kdy by nastoupily zvýšené odpisy nebo likvidace majetku), ani
není vyjádřeno jiným způsobem (jako např. u cenných papírů tzv. reálnou hodnotou).
Podstatné je, že OP nelze tvořit na zvýšení hodnoty majetku, i kdyby k němu skutečně došlo. V tomto se tedy výrazně liší tato účetní „oprava“ od reálné hodnoty, která může jít i nad původní ocenění majetku.
Příklad 1
Opravné položky „opravují“ hodnotu majetku jen směrem dolů
Firmě Obchod, s. r. o., se podařilo v Číně výhodně koupit novinku, kterou na český trh zatím ještě nikdo nedováží. V účetním ocenění – pořizovací cenou – eviduje dané zboží například v ceně 500 Kč za jeden kus. Přičemž firma předpokládá prodejní kusovou cenu 800 Kč. Krátce po prodeji se ukázalo, že poptávka je ještě vyšší, takže firma pružně zvýšila jednotkovou prodejní cenu na 1 000 Kč. Bez ohledu na tuto skutečnost – kdy tržní hodnota zboží prokazatelně a významně stoupla – nesmí Obchod, s. r. o., navýšit účetní hodnotu tohoto zboží.
Po nějaké době se ale začaly objevovat technické a bezpečnostní problémy s touto novinkou a dokonce ji Česká obchodní inspekce zakázala dále uvádět na český trh. Skutečná kusová hodnota tak rázem spadla na nulu. V souladu s účetními zásadami je firma povinna zohlednit toto významné snížení hodnoty zásob zboží tvorbou opravné položky na plnou účetní hodnotu, tedy 500 Kč na jeden kus. Tímto opatřením klesla účetní hodnota problémové novinky na 0 Kč, jak odpovídá skutečné hodnotě, a účetnictví věrně zobrazuje stav majetku.
Ovšem firma aktivně hledala jiné uplatnění daného zboží, díky čemuž jej nakonec prodala ukrajinskému obchodnímu partnerovi, který využil menší ochrany spotřebitele na tamním trhu. Prodejní cena sice byla pouze 200 Kč za kus, takže obchod znamenal jednotkovou ztrátu 300 Kč, což je ale lepší výsledek než minus celých 500 Kč za kus. Na toto zvýšení – dříve anulované – hodnoty zásob zboží opět účetní jednotka reagovala snížením již existující opravné položky z maximálních 500 Kč na kus na 300 Kč, aby účetní hodnota za jeden kus odpovídala jeho skutečné prodejní ceně 200 Kč. Účetní hodnota majetku se díky tomu opět přiblížila jeho skutečnému stavu.
 
Účetní zobrazení opravných položek
Snížení účetní hodnoty majetku formou
OP představuje pouze nepřímou změnu ocenění
, původní účetní ocenění se nemění a vytvořená opravná položka se sleduje na samostatném účtu. Jde tedy o obdobný systém jako u účetních odpisů, od nichž se ale OP principiálně odlišují v tom, že dříve či později toto nepřímé snížení hodnoty majetku skončí a opravná položka se zruší, čímž se u majetku obnoví jeho původní hodnota.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=8252.jpg
Je zřejmé, že nasazení OP sníží úhrn rozvahy tím, že poníží účetní stav oběžných, příp. stálých, aktiv, současně s poklesem hodnoty aktiv klesá i účetní zisk. Opačný účinek zaznamenáme při rušení, resp. snížení, OP.