Věcná břemena v občanském zákoníku
Ing.
Libor
Novotný
Následující příspěvek je věnován právnímu vymezení věcných břemen v zákoně č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů. Nechybí však pro srovnání ani související ustanovení ze zákona č.
40/1964 Sb., občanský zákoník. Zmíněna jsou
také vybraná ustanovení zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve
znění pozdějších předpisů.
Právním vymezením věcných břemen se zabývá zákon č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v § 1257 až 1308. Věcná břemena jsou v rámci
občanského zákoníku jakožto samostatný oddíl 2 zařazena do dílu 5 (Věcná práva k cizím věcem), hlavy
II (Věcná práva), části třetí, která se zabývá absolutními majetkovými právy. S věcnými břemeny se v
občanském zákoníku setkáme ale i na jiných místech než výše uvedených. V
§ 633 občanského zákoníku je v souvislosti
s délkou promlčecí lhůty uvedeno, že pokud se brání osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva,
promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. V
§ 1151 a
1152 občanského zákoníku je pak v
souvislosti s ochranou třetích osob při rozdělení společné věci vymezeno, že při rozdělení panující
věci trvá věcné břemeno pro všechny díly zpravidla nadále, nesmí však být rozšířeno, ani se stát
obtížnějším. Prospívá-li věcné břemeno jen některým dílům, zanikne vzhledem k dílům ostatním. Pokud
se rozdělí zatížená věc a postihuje-li věcné břemeno jen některý díl, zaniká na dílech
ostatních.
Věcná břemena ve starém občanském zákoníku
V zákoně č. 40/1964 Sb., občanský
zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), bychom našli úpravu věcných břemen v § 151n až 151p.
Zde bylo vymezeno, že
věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného
tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat
. Práva odpovídající věcným
břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti
, nebo patří určité osobě
.
Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti
přecházejí s vlastnictvím věci na
nabyvatele. Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího
věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy.
Pokud však užívá věc i její vlastník, je povinen tyto náklady