Věcná břemena v občanském zákoníku

Vydáno: 26 minut čtení
Věcná břemena v občanském zákoníku
Ing.
Libor
Novotný
Následující příspěvek je věnován právnímu vymezení věcných břemen v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nechybí však pro srovnání ani související ustanovení ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Zmíněna jsou také vybraná ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Právním vymezením věcných břemen se zabývá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v § 1257 až 1308. Věcná břemena jsou v rámci občanského zákoníku jakožto samostatný oddíl 2 zařazena do dílu 5 (Věcná práva k cizím věcem), hlavy II (Věcná práva), části třetí, která se zabývá absolutními majetkovými právy. S věcnými břemeny se v občanském zákoníku setkáme ale i na jiných místech než výše uvedených. V § 633 občanského zákoníku je v souvislosti s délkou promlčecí lhůty uvedeno, že pokud se brání osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. V § 1151 a 1152 občanského zákoníku je pak v souvislosti s ochranou třetích osob při rozdělení společné věci vymezeno, že při rozdělení panující věci trvá věcné břemeno pro všechny díly zpravidla nadále, nesmí však být rozšířeno, ani se stát obtížnějším. Prospívá-li věcné břemeno jen některým dílům, zanikne vzhledem k dílům ostatním. Pokud se rozdělí zatížená věc a postihuje-li věcné břemeno jen některý díl, zaniká na dílech ostatních.
Věcná břemena ve starém občanském zákoníku
V zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), bychom našli úpravu věcných břemen v § 151n až 151p. Zde bylo vymezeno, že
věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat
. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s
vlastnictvím určité nemovitosti
, nebo
patří určité osobě
.
Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti
přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy. Pokud však užívá věc i její vlastník, je povinen tyto náklady