Pracovní právo a ochrana osobních údajů

Vydáno: 17 minut čtení
Pracovní právo a ochrana osobních údajů
JUDr.
Eva
Janečková
Pro zpracování mezd využíváme externí účetní firmu, se kterou máme uzavřenu smlouvu o zpracování podle § 6 zákona o ochraně osobních údajů. Během zpracování mezd došlo k úniku některých osobních údajů. Kdo je z hlediska zákona o ochraně osobních údajů odpovědný za toto porušení zákona?
Primární odpovědnost za zabezpečení osobních údajů leží na správci osobních údajů. Odpovědnost za správní delikt podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), je přitom postavena na objektivní odpovědnosti, tedy bez ohledu na zavinění.
Zákon o ochraně osobních údajů však zároveň obsahuje § 46 odst. 1, podle něhož právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Pokud tedy vaše firma uzavřela smlouvu o zpracování, která má zákonem požadovaný obsah, včetně záruk zpracovatele o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů, a i Vaše pokyny směrem ke zpracovateli byly v souladu se zákonem, je možné, že se odpovědnosti za správní delikt zprostíte.
Důkaz o existenci liberačního důvodu jde vždy k tíži škůdce. Chce-li se tedy odpovědný subjekt odpovědnosti zprostit, musí prokázat, že je v daném případě dán liberační důvod vylučující jeho odpovědnost za vzniklou škodu. Aktivita musí proto být na straně správce.