Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Mimo nákupů z jiných členských států Evropské unie mohou být v praxi pro plátce relevantní nákupy ze třetích zemí, tedy ze států, které nejsou členy EU, kde může být legislativa daně z přidané hodnoty různorodá, anebo může jít o státy, kde vůbec DPH nemají a mají jinou formu všeobecné daně ze spotřeby, anebo takovou daň ani nemají. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, kdy je odběratel povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Přijaté služby ze třetích zemí se pak také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy ze zemí mimo EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.
Nákupy ze třetích zemí z pohledu DPH
Mgr.
Filip
Wágner
Nejčastější nákupy ze třetích zemí
Právní úprava nákupů ze třetích zemí je v rámci zákona č. 235/2004 Sb., zákon o DPH (dále jen „zákon o DPH“), poměrně roztříštěná v rámci celého zákona, a tudíž mohou být pro běžného plátce daná pravidla složitá. V důsledku rozšířeného mezinárodního obchodu přitom pořizují v současné době plátci řadu plnění ze zahraničí, a to i ze států, které nejsou členy EU.
Podle § 3 zákona o DPH jsou třetími zeměmi území mimo území EU. Navíc jsou v § 3 zákona o DPH stanoveny další výjimky pro územní působnost pravidel DPH. Pro účely DPH se za území členského státu EU nepovažuje hora Athos, Kanárské ostrovy, francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování EU, Alandy, Normanské ostrovy, ostrov Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d' Italia a italské vody jezera Lugano. Naopak území Monackého knížectví se pro účely DPH považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru.
Mezi časté a z pohledu DPH základní případy u nákupů ze třetích zemí patří dovoz zboží a dále přijetí určité služby, kdy poskytovatel služby má sídlo ve třetí zemi a příjemce služby má sídlo v České republice. U dovozu zboží vzniká povinnost přiznat daň nejčastěji propuštěním zboží celním úřadem do celního režimu volného oběhu. U dovozu zboží je také třeba mít na paměti, že dovoz zboží ze třetích zemí podléhá clu, které vyměřuje celní úřad podle zařazení zboží do celní nomenklatury. Mimo další položky pak clo vstupuje do základu daně při samovyměření DPH.
Z pohledu DPH, kdy je nakoupené zboží dovezeno se jedná o transakci, která podléhá samovyměření DPH u odběratele v rámci svého přiznání k DPH. Stejný mechanismus DPH se také uplatní u přijetí služby podle základního pravidla, kdy je daná služba poskytnuta poskytovatelem se sídlem ve třetí zemi a příjemce služby má sídlo v České republice. Podle lokálních pravidel třetí země může být však dané zboží či služba zatíženo také tamní DPH, protože ve třetích zemích mohou platit různá pravidla.
Příklad 1
Dovoz zboží z USA
Český plátce nakoupil od americké společnosti se sídlem v New Yorku výrobní zařízení za 10 000 USD. Dodavatel zajistil leteckou přepravu z New Yorku do Prahy dne 10. 1. 2021. Daňový doklad byl vystaven na částku 10 000 USD. Datum propuštění zboží do volného oběhu celním úřadem bylo 15. 1. 2021. Jak bude transakce ošetřena českým plátcem z pohledu DPH?
V tomto případě se jedná o standardní dovoz zboží ze třetí země a plátce je povinen přiznat DPH na výstupu (tzv. samovyměřit DPH) na řádku 7 přiznání k DPH. V případě, že plátce splní podmínky pro nárok na odpočet DPH, tak si ve stejném zdaňovacím období, kdy DPH přiznal, uplatní nárok na odpočet DPH na řádku 43 přiznání k DPH. Plnění se také nevykáže v kontrolním hlášení, protože dovoz zboží nevstupuje do kontrolního hlášení.
Příklad 2
Přijetí služby z USA
Český plátce přijal od americké společnosti překladatelské služby za 12 000 USD. Překládaly se do angličtiny webové stránky. Jak bude transakce ošetřena českým plátcem z pohledu DPH?
V tomto případě je přijetí služby podle základního pravidla a plátce je povinen přiznat DPH na výstupu (tzv. samovyměřit DPH) na řádku 12 přiznání k DPH. V případě, že plátce splní podmínky pro nárok na odpočet DPH, tak si ve stejném zdaňovacím období, kdy DPH přiznal, uplatní nárok na odpočet DPH na řádku 43 přiznání k DPH. Plnění se také vykáže v kontrolním hlášení v sekci A. 2.
Další nákupy ze třetích zemí
V praxi však existují mnohem složitější transakce, než je dovoz zboží do České republiky či poskytnutí služby osobou usazenou ve třetí zemi podle základního pravidla. U těchto transakcí pak existují odlišná pravidla, která stanovuje zákon o DPH. Mezi odlišná pravidla patří například vykázání na odlišném řádku, uplatnění zahraniční DPH namísto režimu přenesené daňové povinnosti či jiný časový okamžik pro vykazování.
U nákupu zboží plátcem se např. jedná o tato plnění:
–
dovoz zboží na území jiného členského státu EU (protože dovozem se rozumí vstup zboží z třetí země na území EU) a následné přemístění zboží z jiného členského státu EU,
–
nákup zboží s montáží a instalací,
–
nákup zboží dodaného soustavami a sítěmi,
–
zvláštní případy osvobození při dovozu zboží podle § 70 zákona o DPH.
U přijetí služeb plátcem se např. jedná o tato plnění:
–
služby s pravidlem skutečného užití (§ 9a zákona o DPH),
–
služby vztahující se k nemovité věci (§ 10 zákona o DPH),
–
služby přepravy osob (§ 10a zákona o DPH),
–
služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b zákona o DPH),
–
stravovací služby (§ 10c zákona o DPH),
–
krátkodobý nájem dopravního prostředku (§ 10d zákona o DPH).
Pro dovozy zboží může být v praxi
pro osvobození poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží. Pro dovozy je pak relevantní
ustanovení § 69 zákona o DPH, které stanovuje pravidla relevantní
, že při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby vztahující se k dovozu zboží, pokud je hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, nebo poskytnutí služby přímo vázané na dovoz zboží, pokud je toto zboží při vstupu na území EU dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu vnějšího tranzitu, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma, dočasné použití s úplným osvobozením od cla, nebo aktivního zušlechťovacího styku. Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu zboží je plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu zboží, povinen doložit přepravním dokladem smlouvou o přepravě věci, nebo jinými důkazními prostředky.Příklad 3
Přijetí služby spojené s nemovitou věcí
Česká společnost je měsíčním plátcem DPH a podniká v oboru výstavby kancelářských prostor a výrobních hal. Společnost si od kanadské společnosti objednala architektonické služby spočívající v plánované přestavbě staré výrobní haly na moderní výrobní halu s plánem vybudování bytových jednotek pro zaměstnance výrobní haly. Současná nemovitá věc, která bude předmětem přestavby, se nachází v Brně. Dne 31. 1. 2021 byla dodána veškerá dokumentace od dodavatele a e-mailem byla zaslána faktura dne 8. 2. 2021 s datem vystavení 5. 2. 2021. Jaký režim DPH bude uplatněn u těchto služeb?
Protože se jedná o službu spojenou s nemovitou věcí, bude místo plnění stanoveno podle § 10 zákona o DPH v místě, kde se nemovitá věc nachází (tedy v České republice). Jelikož se jedná o službu poskytnutou osobou neusazenou v tuzemsku, bude podle § 108 odst. 3 písm. a) bodu 1. zákona o DPH povinnost přiznat daň českým plátcem, protože platí, že pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a to plátce, pokud se jedná o poskytnutí služby podle § 9 až 10d zákona o DPH. Plátce je tedy povinen přiznat DPH na výstupu (tzv. samovyměřit DPH) na řádku 12 přiznání k DPH. V případě, že plátce splní podmínky pro nárok na odpočet DPH, tak si ve stejném zdaňovacím období, kdy DPH přiznal, uplatní nárok na odpočet DPH na řádku 43 přiznání k DPH. Plnění se také vykáže v kontrolním hlášení v sekci A. 2.
Vykazování nákupů ze třetích zemí
Mezinárodní nákupy zboží a služeb je nezbytné správně vykázat v rámci přiznání k DPH i v rámci kontrolního hlášení.
V rámci přiznání k DPH jsou pro nákupy ze třetích zemí
relevantní
tyto řádky, kde plátce přiznává DPH při nákupu plnění ze třetích zemí:–
řádek 7 a 8 – Dovoz zboží (§ 23 zákona o DPH)
–
řádek 12 a 13 – Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinnost přiznat daň při jejich přijetí (§ 108 zákona o DPH)
–
řádek 32 – Dovoz zboží osvobozený (§ 71g zákona o DPH)
V rámci přiznání k DPH také plátce při splnění podmínek uplatňuje nárok na odpočet DPH, přičemž pro nákupy ze třetích zemí, kde plátce přiznal DPH na řádku 7, 8, 12 nebo 13, jsou
relevantní
řádky 43 a 44, kde plátce vykazuje nárok na odpočet DPH u plnění, které vykázal na řádcích 3 až 13 přiznání k DPH. Pro nárok na odpočet DPH samovyměřené v rámci přiznání se tedy nepoužívá řádek 42 přiznání k DPH, kde se reportuje odpočet DPH při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad.Plnění vykázaná na řádcích 12 a 13 přiznání k DPH se také vykazují v rámci kontrolního hlášení v sekci A. 2., pokud se jedná o služby přijaté ze třetích zemí podléhajících samovyměření DPH. Pro tato plnění přitom není stanovena hranice 10 000 Kč jako u tuzemských plnění a daňové doklady se vykazují vždy v příslušném detailu (daňové identifikační číslo, evidenční číslo daňového dokladu, příslušné datum, základ daně a DPH).
Důležitá je k vykazování v rámci kontrolního hlášení mimo jiné informace uvedená v pokynu ke kontrolnímu hlášení, která uvádí, že
„plátce uvede přijatá zdanitelná plnění, u kterých je jako příjemce povinen přiznat daň podle § 108 odst. 2 a 3 zákona o DPH, do kontrolního hlášení (část A. 2.) za období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň podle § 24 nebo 25 zákona o DPH (tj. podle data povinnosti přiznat daň – bez ohledu na to, zda má v daném okamžiku k dispozici daňový doklad). V případě, že na základě později obdrženého daňového dokladu zjistí plátce změny ohledně hodnoty základu daně (tj. i daně) z dotčeného plnění, uvede tuto změnu (pouze rozdíl oproti původně deklarovaným hodnotám, nebo storno původního řádku a uvedení nového obsahující celou správnou hodnotu dotčeného plnění) do řádného kontrolního hlášení za období, kdy obdržel daňový doklad (podle data vydání daňového dokladu). V případě, že žádné hodnotové změny nejsou později obdrženým daňovým dokladem prezentovány, plátce plnění již duplicitně do kontrolního hlášení neuvádí (tzn. nedoplňuje pouze číslo dokladu atd.).“
Pro úplnost lze dodat, že správci daně u kontrolního hlášení nemají možnost jednotlivé konkrétní daňové doklady spárovat jako u tuzemských plnění, jelikož správce daně nemá k dispozici údaje o službách poskytnutých ze třetích zemí. Do pole identifikace dodavatele se ani nevyplní daňové identifikační číslo u plnění přijatých od zahraniční osoby, protože tato osoba nemá tzv. VAT ID (tj. daňové identifikační číslo přidělené v EU), a toto pole kontrolního hlášení zůstane prázdné.
Dovozy zboží se pak v kontrolním hlášení neuvádějí, ale údaje o dovozech má k dispozici celní úřad, kdy správce daně může provést kontrolu údajů vykázaných v přiznání k DPH na řádku 7 a 8 přiznání k DPH s příslušnými údaji od celní správy k dovozům. Údaje vykazované na řádku 32 přiznání k DPH tedy dovoz zboží osvobozený podle § 71g ZDPH se také do kontrolního hlášení neuvádí.
Příklad 4
Zapomenuté vykázání dovozu zboží
Plátce (měsíční plátce) objednal v prosinci 2020 z Číny textil v hodnotě 300 000 Kč od čínského výrobce. Z tohoto textilu se budou šít šaty a ty se budou prodávat v České republice. Zásilka byla doručena 10. 1. 2021 a daňový doklad k předmětné zásilce byl doručen spolu se zbožím. Zboží bylo propuštěno do volného oběhu dne 12. 1. 2021. Plátce však zapomněl dovoz zboží vykázat v přiznání k DPH za leden 2021, kdy mu vznikla povinnost přiznat DPH, a toto nedopatření zjistil, až když mu byl správce daně zaslal 10. 3. 2021 výzvu k podání dodatečného přiznání. Jak má plátce tento dovoz zboží vykázat?
Plátce může opravu vykazování provést formou dodatečného daňového přiznání k DPH za zdaňovací období leden 2021, kde uvede na řádku 7 dovoz zboží a zároveň si uplatní nárok na odpočet na řádku 43 přiznání k DPH. Alternativně lze zvážit (zejména při plném nároku na odpočet DPH) na základě § 104 zákona o DPH vykázání tohoto plnění v aktuálním zdaňovacím období v rámci řádného daňového přiznání, jelikož aplikací § 104 zákona o DPH tak bude dodržena zásada hospodárnosti. V takovém případě je vhodné správci daně také odpovědět na výzvu k podání dodatečného přiznání.
Časový okamžik vykazování standardních nákupů ze třetích zemí
Zákon o DPH pak v ustanoveních § 23 a 25 obsahuje pravidla pro časový okamžik, kdy je plátce povinen DPH přiznat. Vybrané transakce, které se neřídí podle základního pravidla, pak mohou mít speciální datum pro povinnost přiznat DPH.
U standardního dovozu zboží ze třetí země, platí pravidlo podle § 23 zákona o DPH stanovující, že zdanitelné plnění je uskutečněno a povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká propuštěním zboží do celního režimu volného oběhu. Pokud bylo plátci rozhodnutím celního úřadu zboží propuštěno do volného oběhu, je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do příslušného celního režimu propuštěno. Pro dovozy zboží tak není z hlediska vykazování
relevantní
zaplacení zálohy či jiné časové okamžiky.U služeb podle základního pravidla přijatých českým plátcem od osoby neusazené v tuzemsku pak vzniká plátci, kterému je služba poskytnuta, povinnost přiznat DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve (což neplatí, pokud není zdanitelné plnění ke dni poskytnutí úplaty známo dostatečně určitě), přičemž v případě těchto služeb pořízených ze třetích zemí se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby. Navíc platí speciální pravidlo u služeb poskytovaných po dobu delší než 12 kalendářních měsíců, kdy během této doby nedojde k poskytnutí úplaty s povinností přiznat DPH, kdy se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. U služeb přijatých ze třetí země se tedy pro účely vykazování nezohledňuje datum vystavení daňového dokladu či jiné časové okamžiky.
Příklad 5
Časový okamžik vykazování
Český plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím nakoupil od švýcarské společnosti IT služby za 10 000 CHF. IT služby byly poskytovány v období 1.–31. 1. 2021. Daňový doklad byl vystaven 8. 2. 2021 a byl zaslán e-mailem. Zaplaceno bylo za služby 18. 2. 2021. Jak a kdy se tento nákup vykáže v přiznání k DPH?
U přijetí služby ze třetí země je povinnost přiznat DPH ke dni poskytnutí služby. Proto vznikla plátci povinnost přiznat DPH k 31. 1. 2021, tedy v přiznání k DPH za zdaňovací období leden 2021. Nákup bude zařazen do přiznání k DPH i do kontrolního hlášení za leden 2021 a k vykázání dojde na řádku 12 a na řádku 43 přiznání k DPH a v sekci A. 2. kontrolního hlášení.
Přepočítací kurz
U nákupů ze třetích zemí je typické, že je daná zakázka účtována v cizí měně a plátce musí provést přepočet na českou měnu. Podle § 4 odst. 8 zákona o DPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou, kdy se přepočet mezi měnami jinými než euro provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru. Účetní jednotka přitom používá buď aktuální denní či pevný kurz na základě rozhodnutí účetní jednotky. Tento kurz se použije například u přijetí služby ze třetí země. Při dovozu zboží ze třetí země se použije celní kurz uvedený na jednotném správním dokladu neboli celní kurz.
Příklad 6
Přepočítání na českou měnu
Český plátce, osoba samostatně výdělečně činná, s měsíčním zdaňovacím obdobím, nakoupil od ruské společnosti právní služby za 100 000 RUB. Právní služby byly poskytovány v období 21.–26. 2. 2021. Daňový doklad byl vystaven 3. 3. 2021 a byl zaslán e-mailem. Zaplaceno bylo za služby 18. 3. 2021. Jak najde plátce správný přepočítací kurz?
U přijetí služby ze třetí země je povinnost přiznat DPH ke dni poskytnutí služby. Proto vznikla plátci povinnost přiznat DPH k 26. 2. 2021 a tento den je také
relevantní
pro použití směnného kurzu. Tento kurz lze nalézt například na webu České národní banky, kde jsou uvedeny kurzy devizového trhu. Kurz rublu ke dni 26. 2. 2021 byl 28,889/100 RUB.Nárok na odpočet u nákupů ze třetích zemí
Pokud plátce splní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH, tak je oprávněn si tento odpočet DPH uplatnit v rámci přiznání k DPH na řádku 43 nebo 44, kde plátce vykazuje nárok na odpočet DPH u plnění, které vykázal na řádcích 3 až 13 přiznání k DPH (kde DPH přiznal).
Podle § 73 odst. 3 zákona o DPH platí, že nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Nárok na odpočet DPH se tedy u nákupů ze třetích zemí uplatní nejčastější ve stejném zdaňovacím období, jako vznikla povinnost DPH plátcem přiznat. U nákupů ze třetích zemí by plátce měl myslet však na stejné pravidlo, jaké platí u tuzemských nákupů, a to, že plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění zakládající nárok na odpočet DPH. Pokud ale plátce použije přijaté plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v částečné výši (tedy poměrný nárok podle § 75 zákona o DPH, nebo krácený nárok na odpočet DPH § 76 zákona o DPH).
Speciální pravidlo u nároku na odpočet DPH pro nákupy služeb ze třetích zemí je stanoveno v § 73 odst. 1 písm. b) zákona o DPH, na základě kterého platí, že podmínkou pro uplatnění odpočtu samovyměřené DPH při přijetí plnění od osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku a při pořízení zboží z jiného členského státu EU, je jednak daň přiznat a dále mít daňový doklad, ale pokud nemá plátce daňový doklad, tak lze nárok na odpočet DPH prokázat jiným způsobem. U dovozu zboží platí podle § 73 odst. 1 písm. c) zákona o DPH, že při odpočtu daně při dovozu zboží, pokud je plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 2 až 4 zákona o DPH, daň přiznat a mít daňový doklad. Další speciální pravidlo u nákupů ze třetích zemí, u kterých je plátce povinen DPH samovyměřit, je stanovena v § 73 odst. 3 písm. a) zákona o DPH, který stanovuje, že obecně nelze nárok na odpočet daně uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky, ale po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost tuto daň přiznat (což jsou mimo jiné i nákupy ze třetích zemí).
Příklad 7
Krácený odpočet DPH u nákupu ze třetí země
Plátce DPH provozuje v příhraničí hotel, který poskytuje jak ubytovací služby a služby pohostinství, tedy zdanitelná plnění podléhající snížené sazbě DPH, tak provozuje směnárenskou činnost, tedy plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet DPH. Navíc plátce pronajímá v hotelu prostory neplátcům DPH, kteří v prostorách uskutečňují svoji ekonomickou činnost, tedy plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet DPH. Zálohový krátící koeficient plátce je 80 %. Plátce dne 20. 1. 2021 pořídil z USA počítačku peněz, kterou bude výhradně používat ve směnárně, v hodnotě 2 000 USD, dále zakoupil světelnou tabuli do restaurace v hodnotě 2 000 USD a dále počítačovou sestavu do účetního oddělení pro hlavní účetní a její dvě kolegyně v hodnotě 3 000 USD. Daňový doklad byl vystaven dne 31. 1. 2021 a doručen byl 2. 2. 2021 poštou. Doprava byla zajištěna společností FEDEX letecky z USA do Prahy, zboží bylo doručeno 10. 2. 2021 a propuštěno do volného oběhu 13. 2. 2021. Může si plátce uplatnit nárok na odpočet DPH?
Plátce DPH je povinen přiznat DPH u všech tří nákupů z USA, protože se jedná o dovoz zboží ze třetí země. Všechny tři nákupy budou vykázány za zdaňovací období únor 2021 na řádku 7 přiznání k DPH. Z hlediska nároku na odpočet plátce nemá žádný nárok na odpočet DPH u počítačky peněz do směnárny, protože vstup souvisí výhradně se směnárenskou činností, což je činnost od DPH osvobozena bez nároku na odpočet DPH. Plátce DPH si může uplatnit plný nárok na odpočet DPH u světelné tabule do restaurace, jelikož plnění souvisí výhradně se službou pohostinství, což je zdanitelné plnění zakládající nárok na odpočet DPH. Nákup světelné tabule tak bude uveden na řádku 43 přiznání k DPH ve sloupci „v plné výši“. U počítačové sestavy do účetního oddělení má plátce krácený nárok na odpočet DPH, jelikož toto plnění souvisí jak se zdanitelnými plněními (hotelové služby a služby pohostinství), tak s osvobozenými plněními od DPH bez nároku na odpočet DPH (směnárna a osvobozené nájmy). Nákup počítačové sestavy tak bude uveden na řádku 43 přiznání k DPH ve sloupci „krácený odpočet“ a plátce si uplatní pouze 80% nárok na odpočet DPH, což uvede na řádku 52 přiznání k DPH.
Nákupy ze třetích zemí zatížené lokální daní
U nákupů ze třetích zemí by měl plátce mít na paměti, že z různých tamních zákonem vymezených důvodů může být plnění zatíženo lokální DPH či obdobnou daní, u které není možné si uplatnit nárok na odpočet DPH v rámci českého přiznání k DPH. Například se může jednat o ubytovací služby či vstupné na veletrhy nebo sportovní události či zboží nakoupené přímo v zahraničí. O zaplacenou DPH pak není možné požádat (jedině dle pravidel jednotlivých třetích zemí) jako u systému vrácení DPH zaplacené v jiném členském státě EU podle § 82 zákona o DPH.
Příklad 8
Služební cesta v zahraničí
Zaměstnanec předal účetní české společnosti, která je měsíčním plátcem DPH, daňové doklady související s jeho služební cestou v Albánii konanou v prosinci 2020. Konkrétně šlo o účtenku za benzín a fakturu za hotelové ubytování. Oba daňové doklady obsahovaly DPH. Je možné uplatnit odpočet DPH u tohoto nákupu?
Tuto DPH není možné uplatnit, jelikož systém vrácení DPH se uplatní pouze u jiných členských států EU a u vybraných třetích zemí na principu vzájemnosti, kam Albánie nepatří.
Závěr
Jak dovozy zboží ze třetích zemí, tak služby přijaté od zahraničních subjektů se často řídí odlišnými pravidly stanovenými zákonem o DPH než tuzemské nákupy, na které je plátce DPH zvyklý. Plátce by se měl soustředit na správné vykazování těchto mezinárodních transakcí v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení, aby se vyvaroval různým kontrolním postupům ze strany správce daně. U dovozu zboží je potřeba mít na paměti povinnost hradit clo a provádět celní řízení s celním úřadem.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 4/2021.