Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Poměrně častou transakcí v praxi jsou právě nákupy z jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU“), kde je legislativa daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) harmonizována předpisy EU. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, protože u těchto plnění platí ve většině případu mechanismus přenesení místa plnění a tím i povinnosti přiznat daň k příjemci plnění (tzv. reverse charge), kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Tyto transakce se také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy z EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.
Nákupy z EU z pohledu DPH
Mgr.
Filip
Wágner
Nejčastější nákupy z EU
Právní úprava nákupů z EU je v rámci zákona č. 235/2004 Sb., zákon o DPH (dále jen „zákon o DPH“), poměrně roztříštěna, a tudíž mohou být pro běžného plátce daná pravidla nesrozumitelná. V důsledku rozšířeného mezinárodního obchodu přitom pořizují v současné době plátci řadu plnění ze zahraničí. Mezi časté a z pohledu DPH základní případy u nákupů z EU patří pořízení zboží, kdy je zboží přepraveno z jednoho členského státu EU do České republiky, a dále přijetí určité služby, kdy poskytovatel služby má sídlo v jiném členském státu EU a příjemce služby má sídlo v České republice.
Z pohledu DPH, kdy je nakoupené zboží přepraveno z jednoho členského státu EU do České republiky se jedná o transakci, která podléhá tzv. reverse charge, kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH. Stejný mechanismus DPH se také uplatní u přijetí služby podle základního pravidla, kdy je daná služba poskytnuta poskytovatelem se sídlem v jiném členském státě EU a příjemce služby má sídlo v České republice.
Příklad 1
Pořízení zboží z EU
Český plátce nakoupil od německé společnosti registrované k dani v Německu speciální tiskařský a kopírovací stroj za 10 000 EUR. Dodavatel zajistil přepravu z Mnichova do Prahy dne 10. 1. 2021. Daňový doklad byl vystaven na částku 10 000 EUR a DPH 0 %, kde bylo uvedeno „reverse charge transaction“. Jak bude transakce ošetřena českým plátcem z pohledu DPH?
V tomto případě se jedná o standardní pořízení zboží z jiného členského státu EU a plátce je povinen přiznat DPH na výstupu (tzv. samovyměřit DPH) na řádku 3 přiznání k DPH. V případě, že plátce splní podmínky pro nárok na odpočet DPH, tak si ve stejném zdaňovacím období, kdy DPH přiznal, uplatní nárok na odpočet DPH na řádku 43 přiznání k DPH. Plnění se také vykáže v kontrolním hlášení v sekci A. 2.
Příklad 2
Přijetí služby z EU
Český plátce přijal od rakouské marketingové společnosti registrované k dani v Rakousku marketingové služby za 5 000 EUR. Daňový doklad byl vystaven na částku 5 000 EUR a DPH 0 %, kde bylo uvedeno „reverse charge transaction“. Jak bude transakce ošetřena českým plátcem z pohledu DPH?
V tomto případě je přijetí služby podle základního pravidla a plátce je povinen přiznat DPH na výstupu (tzv. samovyměřit DPH) na řádku 5 přiznání k DPH. V případě, že plátce splní podmínky pro nárok na odpočet DPH, tak si ve stejném zdaňovacím období, kdy DPH přiznal, uplatní nárok na odpočet DPH na řádku 43 přiznání k DPH. Plnění se také vykáže v kontrolním hlášení v sekci A. 2.
Další nákupy z EU
V praxi však existují mnohem složitější transakce, než je pořízení zboží s jednou přepravou či poskytnutí služby osobou usazenou v jiném členském státě EU podle základního pravidla. U těchto transakcí pak existují odlišná pravidla, která stanovuje zákon o DPH. Mezi odlišná pravidla patří například vykázání na odlišném řádku, uplatnění zahraniční DPH namísto režimu přenesené daňové povinnosti či jiný časový okamžik pro vykazování.
U nákupu zboží plátcem se např. jedná o tato plnění:
–
přemístění zboží z jiného členského státu EU,
–
nákup zboží s montáží a instalací,
–
nákup zboží dodaného soustavami a sítěmi,
–
nákup zboží od neusazené osoby,
–
nákup zboží v rámci transakce třístranného obchodu.
–
U přijetí služeb plátcem se např. jedná o tato plnění:
–
služby s pravidlem skutečného užití (§ 9a zákona o DPH),
–
služby vztahující se k nemovité věci (§ 10 zákona o DPH),
–
služby přepravy osob (§ 10a zákona o DPH),
–
služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b zákona o DPH),
–
stravovací služby (§ 10c zákona o DPH),
–
krátkodobý nájem dopravního prostředku (§ 10d zákona o DPH).
Příklad 3
Přijetí služby spojené s nemovitou věcí
Česká společnost je měsíčním plátcem DPH a podniká v oboru výstavby kancelářských prostor a výrobních hal. Společnost si od švédské společnosti (osoba registrovaná k dani ve Švédsku) objednala architektonické služby spočívající v plánované přestavbě staré výrobní haly na moderní výrobní halu s plánem vybudování bytových jednotek pro zaměstnance výrobní haly. Současná nemovitá věc, která bude předmětem přestavby, se nachází v Mělníku. Dne 31. 1. 2021 byla dodána veškerá dokumentace od dodavatele a e-mailem byla zaslána faktura dne 8. 2. 2021 s datem vystavení 5. 2. 2021. Jaký režim DPH bude uplatněn u těchto služeb?
Protože se jedná o službu spojenou s nemovitou věcí, tak bude místo plnění stanoveno podle § 10 zákona o DPH v místě, kde se nemovitá věc nachází (tedy v České republice). Na tuto transakci se však uplatní reverse charge, jelikož se jedná o službu poskytnutou osobou neusazenou v tuzemsku. Podle § 108 odst. 3 písm. a) bodu 1. zákona o DPH platí, že pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň ta osoba, která toto plnění přijala, a to plátce, pokud se jedná o poskytnutí služby podle § 9 až 10d zákona o DPH. Plátce je tedy povinen přiznat DPH na výstupu (tzv. samovyměřit DPH) na řádku 12 přiznání k DPH. V případě, že plátce splní podmínky pro nárok na odpočet DPH, tak si ve stejném zdaňovacím období, kdy DPH přiznal, uplatní nárok na odpočet DPH na řádku 43 přiznání k DPH. Plnění se také vykáže v kontrolním hlášení v sekci A. 2.
Vykazování nákupů z EU
Mezinárodní nákupy zboží a služeb je nezbytné správně vykázat v rámci přiznání k DPH i v rámci kontrolního hlášení. V případě pořízení zboží z EU pak musí plátce sledovat obrat za daný kalendářní rok, protože pokud by pořídil zboží v hodnotě 12 mil. Kč za daný kalendářní rok, tak je povinen se zaregistrovat jako zpravodajská jednotka a podávat výkazy Intrastat na celní úřad.
V rámci přiznání k DPH jsou pro nákupy z EU
relevantní
tyto řádky, kde plátce přiznává DPH při nákupu plnění z EU:–
řádek 3 a 4 – Pořízení zboží z jiného členského státu EU [podle § 16, § 17 odst. 6 písm. e), § 19 odst. 3, § 19 odst. 6 zákona o DPH],
–
řádek č. 5 a 6 – Přijetí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH od osoby registrované k dani v jiném členském státě EU,
–
řádek 9 – Pořízení nového dopravního prostředku (§ 19 odst. 4, § 19 odst. 6 zákona o DPH),
–
řádek 12 a 13 – Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinnost přiznat daň při jejich přijetí (§ 108 zákona o DPH),
–
řádek 30 – Pořízení zboží v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17 zákona o DPH) prostřední osobou.
V rámci přiznání k DPH také plátce při splnění podmínek uplatňuje nárok na odpočet DPH, přičemž pro nákupy z EU, kde plátce přiznal DPH, jsou
relevantní
řádky 43 a 44, kde plátce vykazuje nárok na odpočet DPH u plnění, které vykázal na řádcích 3 až 13 přiznání k DPH.Plnění vykázaná na řádcích 3, 4, 5, 6, 12 a 13 přiznání k DPH se také vykazují v rámci kontrolního hlášení v sekci A. 2. Pro tato plnění přitom není stanovena hranice 10 000 Kč jako u tuzemských plnění a daňové doklady se vykazují vždy v příslušném detailu (daňové identifikační číslo, evidenční číslo daňového dokladu, příslušné datum, základ daně a DPH). Důležitá je k vykazování v rámci kontrolního hlášení mimo jiné informace uvedená v pokynu ke kontrolnímu hlášení, která uvádí, že
„plátce uvede přijatá zdanitelná plnění, u kterých je jako příjemce povinen přiznat daň podle § 108 odst. 2 a 3 zákona o DPH, do kontrolního hlášení (část A.2.) za období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň podle § 24 nebo § 25 zákona o DPH (tj. podle data povinnosti přiznat daň – bez ohledu na to, zda má v daném okamžiku k dispozici daňový doklad). V případě, že na základě později obdrženého daňového dokladu zjistí plátce změny ohledně hodnoty základu daně (tj. i daně) z dotčeného plnění, uvede tuto změnu (pouze rozdíl oproti původně deklarovaným hodnotám, nebo storno původního řádku a uvedení nového obsahující celou správnou hodnotu dotčeného plnění) do řádného kontrolního hlášení za období, kdy obdržel daňový doklad (podle data vydání daňového dokladu). V případě, že žádné hodnotové změny nejsou později obdrženým daňovým dokladem prezentovány, plátce plnění již duplicitně do kontrolního hlášení neuvádí (tzn. nedoplňuje pouze číslo dokladu atd.).“
Pro úplnost lze dodat, že správci daně u kontrolního hlášení nemají možnost jednotlivé konkrétní daňové doklady spárovat jako u tuzemských plnění, jelikož nemají takový detail daňových dokladů z jiných členských států EU k dispozici. Správce daně má však možnost ověřit celkovou hodnotu plnění za dané zdaňovací období podle daňového identifikačního čísla dodavatele, protože má k dispozici údaje ze souhrnného hlášení podaného dodavatelem v jiném členském státě EU. U vykazování transakcí z EU mohou však existovat určité rozdíly, protože v rámci zemí EU platí často odlišná pravidla pro časový okamžik vykazování v DPH přiznání a v souhrnném hlášení a odchylky mohou být také z důvodu přepočtů z cizí měny na české koruny.
Příklad 4
Nezaslaný doklad k pořízení zboží
Plátce (měsíční plátce) objednal v prosinci 2020 z Maďarska textil v hodnotě 200 000 Kč od maďarské osoby registrované k dani. Zásilka byla doručena 20. 12. 2020, ale daňový doklad k předmětné zásilce byl doručen až 10. 3. 2021 po e-mailové urgenci. Plátce však zapomněl pořízení zboží vykázat v přiznání k DPH za leden 2021, kdy mu vznikla povinnost přiznat DPH, a toto nedopatření zjistil, až když mu byl doručen daňový doklad. Jak má plátce toto pořízení zboží vykázat?
Plátce může opravu vykazování provést formou dodatečného daňového přiznání k DPH a následného kontrolního hlášení za zdaňovací období leden 2021. Alternativně lze zvážit (zejména při plném nároku na odpočet DPH) na základě § 104 zákona o DPH vykázání tohoto plnění v aktuálním zdaňovacím období v rámci řádného daňového přiznání a řádného kontrolního hlášení, jelikož aplikací § 104 zákona o DPH tak bude dodržena zásada hospodárnosti.
Časový okamžik vykazování standardních nákupů z EU
Zákon o DPH pak v ustanoveních § 24 a 25 zákona o DPH obsahuje pravidla pro časový okamžik, kdy je plátce povinen DPH přiznat. Vybrané transakce, které se neřídí podle základního pravidla, pak mohou mít speciální datum pro povinnost přiznat DPH (např. při přemístění zboží z jiného členského státu EU je to datum přemístění zboží).
U standardního pořízení zboží z jiného členského státu EU platí pravidlo, že nákup zboží má být vykázán ke dni vystavení daňového dokladu dodavatelem, nebo 15. den v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, přičemž den, který nastane dříve, je den, kdy vzniká plátci povinnost přiznat DPH. Pro nákupy zboží z EU tak není z hlediska vykazování
relevantní
zaplacení zálohy či jiné časové okamžiky. U služeb podle základního pravidla přijatých osobou usazenou v EU pak vzniká plátci, kterému je služba poskytnuta, povinnost přiznat DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve (což neplatí, pokud není zdanitelné plnění ke dni poskytnutí úplaty známo dostatečně určitě), přičemž v případě těchto služeb pořízených z EU se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby. Navíc platí speciální pravidlo u služeb poskytovaných po dobu delší než 12 kalendářních měsíců, kdy během této doby nedojde k poskytnutí úplaty s povinností přiznat DPH, kdy se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. U služeb přijatých z EU se tedy pro účely vykazování nezohledňuje datum vystavení daňového dokladu či jiné časové okamžiky.
Příklad 5
Časový okamžik vykazování
Český plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím nakoupil od německé společnosti registrované k dani v Německu speciální tiskařský a kopírovací stroj za 10 000 EUR. Dodavatel zajistil přepravu z Mnichova do Prahy dne 10. 1. 2021. Daňový doklad byl vystaven 8. 1. 2021 a byl zaslán spolu se zásilkou. Jak a kdy se tento nákup vykáže v přiznání k DPH?
U pořízení zboží z jiného členského státu EU je povinnost přiznat DPH buď k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno (tedy pokud bylo pořízeno 10. 1. 2021, tak první časový okamžik je 15. 2. 2021), anebo ke dni vystavení daňového dokladu, což je 8. 1. 2021. Protože byl daňový doklad vystaven dříve, než je 15. den měsíce následujícím po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno, tak vznikla plátci povinnost přiznat DPH již ke dni vystavení daňového dokladu. Nákup bude zařazen do přiznání k DPH i do kontrolního hlášení za leden 2021 a k vykázání dojde na řádku 3 a v sekci A. 2. kontrolního hlášení.
Přepočítací kurz
U nákupů z EU je typické, že je daná zakázka účtována v cizí měně a plátce musí provést přepočet na českou měnu. Podle § 4 odst. 8 zákona o DPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou, kdy se přepočet mezi měnami jinými než euro provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru. Účetní jednotka přitom používá buď aktuální denní či pevný kurz na základě rozhodnutí účetní jednotky.
Příklad 6
Přepočítání na českou měnu
Český plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím nakoupil od německé společnosti registrované k dani v Německu speciální tiskařský a kopírovací stroj za 10 000 EUR. Dodavatel zajistil přepravu z Mnichova do Prahy dne 1. 2. 2021. Daňový doklad byl vystaven 3. 2. 2021 a byl zaslán stejný den e-mailem. Jak se přepočtou eura na českou měnu?
U pořízení zboží z jiného členského státu EU je povinnost přiznat DPH buď k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno (tedy pokud bylo pořízeno 1. 2. 2021, tak první časový okamžik je 15. 3. 2021), anebo ke dni vystavení daňového dokladu, což je 3. 2. 2021. Protože byl daňový doklad vystaven dříve, než je 15. den měsíce následujícím po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno, tak vznikla plátci povinnost přiznat DPH již ke dni vystavení daňového dokladu. Pro přepočet může plátce použít kurz České národní banky anebo Evropské centrální banky platný ke dni povinnosti přiznat DPH, což je dne 3. 2. 2021.
Nárok na odpočet u nákupů z EU
Pokud plátce splní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH, tak je oprávněn si tento odpočet DPH uplatnit v rámci přiznání k DPH na řádku 43 nebo 44, kde plátce vykazuje nárok na odpočet DPH u plnění, které vykázal na řádcích 3 až 13 přiznání k DPH (kde DPH přiznal). Podle § 73 odst. 3 zákona o DPH platí, že nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Nárok na odpočet DPH se tedy u nákupů z EU uplatní nejčastější ve stejném zdaňovacím období, jako vznikla povinnost DPH plátcem přiznat. U nákupů z EU by plátce měl myslet však na stejné pravidlo, jaké platí u tuzemských nákupů, a to že plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění zakládající nárok na odpočet DPH. Pokud ale plátce použije přijaté plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v částečné výši (tedy poměrný nárok podle § 75 zákona o DPH, nebo krácený nárok na odpočet DPH § 76 zákona o DPH).
Odlišnost u nároku na odpočet DPH je stanovena v § 73 odst. 1. písm. b) zákona o DPH, na základě kterého platí, že podmínkou pro uplatnění odpočtu samovyměřené DPH při přijetí plnění od osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku a při pořízení zboží z jiného členského státu EU, je jednak daň přiznat a dále mít daňový doklad, ale pokud nemá plátce daňový doklad, tak lze nárok na odpočet DPH prokázat jiným způsobem. U tuzemských plnění však platí striktnější pravidlo stanovující, že plátce musí mít daňový doklad. Další odlišností u nákupů z EU, u kterých je plátce povinen DPH samovyměřit, je stanovena v § 73 odst. 3 písm. a) zákona o DPH, který stanovuje, že obecně nelze nárok na odpočet daně uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky, ale po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost tuto daň přiznat (což jsou mimo jiné i nákupy z EU).
Příklad 7
Krácený odpočet DPH u nákupu z EU
Plátce DPH provozuje v příhraničí hotel, který poskytuje jak ubytovací služby a služby pohostinství, tedy zdanitelná plnění podléhající snížené či základní sazbě DPH, tak provozuje směnárenskou činnost, tedy plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet DPH. Navíc plátce pronajímá v hotelu prostory neplátcům DPH, kteří v prostorách uskutečňují svoji ekonomickou činnost, tedy plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet DPH. Zálohový krátící koeficient plátce je 80 %. Plátce dne 20. 1. 2021 pořídil ze Slovenska od osoby registrované k dani počítač, který bude výhradně používat ve směnárně, v hodnotě 2 000 EUR bez DPH, dále zakoupil pokladnu do restaurace v hodnotě 1 000 EUR bez DPH a dále počítačovou sestavu do účetního oddělení pro hlavní účetní a její dvě kolegyně v hodnotě 4 000 EUR bez DPH. Daňový doklad byl vystaven dne 31. 1. 2021 a doručen byl 2. 2. 2021 poštou. Doprava byla zajištěna externí přepravní společností z Bratislavy do Brna a zboží bylo doručeno 10. 2. 2021. Může si plátce uplatnit nárok na odpočet DPH?
Plátce DPH je povinen přiznat DPH u všech třech nákupů z EU, protože se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu EU. Plnění bude vykázáno za zdaňovací období leden 2021 na řádku 3 přiznání k DPH a v sekci A. 2. kontrolního hlášení a bude použit přepočítací kurz ke dni vystavení daňového dokladu, tedy 31. 1. 2021. Z hlediska nároku na odpočet plátce nemá žádný nárok na odpočet DPH u počítače do směnárny, protože vstup souvisí výhradně se směnárenskou činností, což je činnost od DPH osvobozena bez nároku na odpočet DPH. Plátce DPH si může uplatnit plný nárok na odpočet DPH u pokladny do restaurace, jelikož plnění souvisí výhradně se službou pohostinství, což je zdanitelné plnění zakládající nárok na odpočet DPH. Nákup pokladny tak bude uveden na řádku 43 přiznání k DPH ve sloupci „v plné výši“. U počítačové sestavy do účetního oddělení má plátce krácený nárok na odpočet DPH, jelikož toto plnění souvisí jak se zdanitelnými plněními (hotelové služby a služby pohostinství), tak s osvobozenými plněními od DPH bez nároku na odpočet DPH (směnárna a osvobozené nájmy). Nákup počítačové sestavy tak bude uveden na řádku 43 přiznání k DPH ve sloupci „krácený odpočet“ a plátce si uplatní pouze 80% nárok na odpočet DPH, což uvede na řádku 52 přiznání k DPH.
Nákupy z EU zatížené lokální daní
U nákupů z EU by měl plátce mít na paměti, že z různých zákonem vymezených důvodů může být plnění zatíženo lokální DPH z daného členského státu EU, kde není možné si uplatnit nárok na odpočet DPH v rámci českého přiznání k DPH. V praxi může často jít například o situaci, kdy je místo plnění u služeb stanoveno v tomto jiném členském státě EU či prodej zboží, kdy nebylo zboží přepraveno do České republiky. Jedná se např. o případy čerpání pohonných hmot na služební cestě v jiném členském státě EU, nebo ubytovací služby poskytnuté v jiném členském státě EU, nebo různé služby spojené s kulturou, veletrhy či sportovními událostmi, nebo také přepravní služby realizované na území jiného členského státu EU či krátkodobý pronájem osobního automobilu předaného v jiném členském státě EU. O zaplacenou DPH ale plátce nemusí přijít úplně, protože si může uplatnit nárok na vrácení DPH zaplacené v jiném členském státě EU podle § 82 zákona o DPH.
Příklad 8
Služební cesta v zahraničí
Zaměstnanec předal účetní české společnosti, která je měsíčním plátcem DPH, daňové doklady související s jeho služební cestou na Slovensku konané v prosinci 2020. Konkrétně šlo o účtenku za benzín z Bratislavy a fakturu za hotelové ubytování v Malackách. Oba daňové doklady obsahovaly slovenskou DPH. Je možné uplatnit odpočet DPH u tohoto nákupu z jiného členského státu EU?
V rámci českého přiznání k DPH není možné uplatnit nárok na odpočet DPH u těchto nákupu realizovaných v EU. Odpočet DPH je možné uplatnit přes systém vrácení DPH z jiného členského státu EU po splnění podmínek a za předpokladu včasného podání žádosti o vrácení DPH elektronickou formou (pro rok 2020 je termín podání žádosti do 30. 9. 2021).
Nákupy z EU u neplátce
Při nákupu z EU by měl zbystřit i podnikatel, který je neplátcem, protože se kvůli takovému nákupu z EU může stát identifikovanou osobu a subjektem odpovědným za odvod DPH. Neplátce se totiž stane identifikovanou osobou z důvodu stanovených v § 6g až 6l zákona o DPH. Podle § 6g zákona o DPH, se neplátce stane identifikovanou osobou, pokud v tuzemsku pořizuje zboží z jiného členského státu EU, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území EU formou třístranného obchodu, a to ode dne prvního pořízení tohoto zboží. Dále se jedná o situace spojené se službami nakoupenými v EU, což je situace uvedená v § 6h zákona o DPH, kdy neplátce přijme službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, přičemž se jedná o služby nejen podle základního pravidla (podle § 9 odst. 1 zákona o DPH), ale také o další služby jako jsou služby spojené s nemovitou věcí (§ 10 zákona o DPH), služby přepravy osob (§ 10a zákona o DPH), dále různé služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b zákona o DPH), či stravovací služby (§ 10c DPH), nebo krátkodobý nájem dopravního prostředku (§ 10d zákona o DPH). Neplátce se pak dnem přijetí takové služby z EU stává identifikovanou osobou.
Identifikovaná osoba je pak povinna přiznat daň z příslušného nákupu z EU a fakticky zaplatit DPH českému finančnímu úřadu, přičemž identifikovaná osoba jakožto neplátce nemá nárok na odpočet DPH.
Příklad 9
Nákup reklamní služby neplátcem
Fyzická osoba samostatně výdělečně činná provozuje prodej dárkového zboží, které sama vyrobí. Tržby za rok za prodej dárkového zboží činí přibližně 300 tis. Kč. Podnikatel zakoupil dne 10. 1. 2021 od irské společnosti osoby registrované k dani v Irsku reklamu na sociálních sítích na své produkty. Částka uhrazená z bankovního účtu činila 3 000 Kč. Jaké dopady má úhrada reklamy pro podnikatele z pohledu DPH?
Dnem přijetí služby dne 10. 1. 2021 se podnikatel stal identifikovanou osobou a do 15 dnů je povinen podat přihlášku k registraci. Dále je podnikatel povinen podat přiznání k DPH za zdaňovací období leden 2021, v rámci kterého uvede částku 3 000 Kč na řádku 5, kde přizná DPH ve výši 630 Kč, kterou musí zaplatit finančnímu úřadu. Kontrolní hlášení identifikovaná osoba nepodává.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 3/2021.