Legislativní novinky k 30. 10. 2020

Vydáno: 7 minut čtení

Opět po měsíci jsme pro vás zpracovali úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí z oblasti účetnictví a daní, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Bohužel tento čas přinesl opětovná omezování hospodářské činnosti ze strany vlády, která mají za cíl oslabit negativní vývoj virové pandemie. Naneštěstí restriktivní opatření jsou vyhlašována dříve než související kompenzační opatření pro dotčené hospodářské subjekty a velká část z nich navíc ke dni zpracování toho příspěvku ještě nezná svou konečnou podobu. Proto první část našeho úvodníku se nebude, možná překvapivě, týkat ze všech stran rezonujících témat koronavirové krize, nýbrž zcela „obyčejných“ daňových témat. Ač jsou pro podnikatelské subjekty kompenzační opatření v některých případech stěžejním tématem, máme pocit, že by se život, a to nejen ten hospodářský, neměl pořád dokola točit pouze okolo tohoto tématu.

Legislativní novinky k 30. 10. 2020
Ing.
Jiří
Dolejš
LL.M.,
Brantl & Partners, s.r.o.
 
Paušální daň
Poslanecká sněmovna schválila dne 21. 10. 2020 zavedení dlouho diskutované tzv. „paušální daně“ pro fyzické osoby, která by měla vstoupit v platnost od roku 2021. Tato daň je určena pouze pro osoby samostatně výdělečně činné a jejím cílem má být zjednodušení administrativní zátěže těchto subjektů, neboť osoby, které zvolí tuto možnost, nebudou muset podávat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, a dokonce ani přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu, ani pro správu sociálního zabezpečení. Pravidelnou měsíční platbou paušální daně budou veškeré tyto povinnosti vůči daným institucím splněny. Aplikace tohoto modelu zdanění bude zcela dobrovolná a fyzické osoby se tak můžou rozhodnout, zdali se k paušální dani přihlásí či nikoliv. Měsíční paušální daň pro rok 2021 je navržena ve výši 5 469 Kč, přičemž z toho připadá na daň z příjmů 100 Kč, na důchodové pojištění 2 588 Kč a na zdravotní pojištění 2 393 Kč. Osoby, které budou mít zájem o uplatnění tohoto modelu, musí podat oznámení správci daně do desátého dne daného zdaňovacího období, pro rok 2021 tedy do 10. 1. 2021.
Institut paušální daně ale není určen všem osobám samostatně výdělečně činným, neboť jsou stanoveny omezující podmínky, jako např.: limit ročních příjmů nesmí překročit 1 mil. Kč, paušální daň nebudou moci využít plátci DPH, fyzické osobě nesmí plynout souběžně příjmy ze závislé činnosti atd. V paušální dani budou také již zahrnuta veškerá daňová zvýhodnění, jako např. odčitatelné položky od základu daně, slevy na dani (např. daňové zvýhodnění na děti, slevy na manželku, odpočet darů či úroků z hypoték atd.).
Informace GFŘ k novele zákona o DPH
V předchozích číslech našeho úvodníku jsme vás informovali o opatřeních EU v oblasti DPH týkajících se sjednocení pravidel při přeshraničním obchodování se zbožím v rámci EU (tzv. quick fixes). Jedním z podstatných bodů těchto změn bylo prokazování přepravy za účelem osvobození dodání zboží do jiného členského státu od DPH. Dne 16. 10. 2020 uveřejnilo Generální finanční ředitelství informaci k novele zákona o DPH s účinností od 1. 9. 2020, ve které vyvrací často se šířící názory, bohužel i mezi odbornou veřejností, o povinnosti prokázat přepravu pro účely osvobození pouze v těchto nových pravidlech uvedenými dokumenty, jinak řečeno, že ji již nelze prokazovat standardními dokumenty. V předmětné informaci GFŘ je výslovně uvedeno, že nové ustanovení o prokazování přepravy (§ 64 odst. 5 ZDPH) nemá vliv na dosavadní praxi a možnosti prokazování přepravy. Je tak nadále možné prokazovat přepravu jakýmikoliv dokumenty s tím, že pokud bude daňový subjekt disponovat kombinací dokumentů stanovenými novými pravidly, přináší mu to výrazně vyšší míru právní jistoty u prokazování.
 
Změna v zákoně o dani z nemovitých věcí
Dle současného návrhu novely zákona o dani z nemovitých věcí by mělo dojít od roku 2021 k upřesnění jaký stav pozemku je rozhodující pro stanovení této daně. V současné době by se primárně pro stanovení daně mělo vycházet z údajů evidovaných v katastru nemovitostí, nicméně v případě rozporu se skutečným stavem vycházela dosavadní praxe, která byla založena na judikatuře Nejvyššího správního soudu, ze skutečného stavu. Tato praxe však nebyla vždy akceptována správcem daně. Novela zákona by měla jasně stanovit, že rozhodující je druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu. Mělo by tak dojít k posílení významu informací evidovaných v katastru nemovitostí a také tlaku na daňové subjekty, aby plnili svou zákonnou povinnost ohlašování změn stavu nemovitých věcí katastrálnímu úřadu vyplývající z katastrálního zákona.
 
Daňové úlevy v souvislosti s mimořádnými opatřeními
V návaznosti na nouzový stav a následná mimořádná nařízení vlády ČR vydala ministryně financí rozhodnutí, která mají za cíl ulevit od daňové zátěže těm subjektům, jež byly postiženy předmětnými mimořádnými opatřeními. Tyto úlevy však tentokrát nejsou určeny, jak tomu bylo na jaře, plošně pro všechny daňové subjekty, nýbrž pouze pro subjekty, jejichž činnost byla bezprostředně omezena vládními nařízeními a která jsou výslovně uvedena v daném rozhodnutí ministryně financí a u nichž nadpoloviční část příjmů pochází z maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách. Další novinkou je, že daný subjekt musí případné využití některé z úlev oznámit správci daně. Tato oznámení lze učinit jednoduše e-mailem, jehož přílohou bude naskenovaná kopie podepsaného oznámení. V tomto oznámení daňový poplatník pouze volnou formou uvede, že provozuje danou činnost a že splňuje definované podmínky.
Konkrétně se jedná o následující daňové úlevy:
prominutí úroku z prodlení souvisejícího s pozdní úhradou DPH za září, říjen a listopad 2020 (případně za 3. čtvrtletí); DPH za předmětná období však musí být uhrazena nejpozději do 31. 12. 2020;
prominutí zálohy na daň silniční splatné do konce roku 2020;
prominutí zálohy na daň z příjmů fyzických i právnických osob splatné v období od 15. 10. do 15. 12. 2020.
Jelikož v této oblasti dochází často k dezinterpretacím, upozorňujeme, že prominutím výše uvedených plateb či záloh nedochází k prominutí samotné daně ani nedochází k posunutí lhůt pro podání daňových přiznání, kontrolních hlášení atd., včetně případných sankcí s tím souvisejících.
Dále bude obnoven tzv. kompenzační
bonus
pro osoby samostatně výdělečně činné, společníky malých společností s ručením omezeným a osoby vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejichž činnost byla také omezena mimořádnými vládními opatřeními. Ani zde se tak nejedná o plošnou podporu pro všechny subjekty. Navrhovaná částka kompenzačního bonusu je ve výši 500 Kč na den za období platnosti restriktivních opatření. Pro získání kompenzačního bonusu bude opět nutno podat na finanční úřad žádost ve formě čestného prohlášení o splnění definovaných podmínek.
Dále by měly být zavedeny či prodlouženy dotační programy pro subjekty zasažené současnou situací. Prodloužen je dotační program „Covid Nájemné“, kde lze žádat o příspěvek na uhrazení nájemného. Výše podpory bude činit polovinu z celkového nájemného za měsíce červenec–září 2020 a již nebude podmíněna slevou ze strany pronajímatele. Pokračovat bude také program „Covid Kultura“, kde bude poskytnuta podpora na náklady vynaložené na neuskutečněné kulturní akce. Zaveden by měl být nový program „Covid Bus“, který bude cílen na subjekty provozující autobusovou dopravu, a program „Covid Sport“ zaměřený na sportovní kluby a pořadatele sportovních akcí.
V úvodníku k číslu 09/2020 tohoto časopisu jsme se zmiňovali o plánovaném zavedení podpory zaměstnavatelů v podobě tzv. „kurzarbeitu“ v případě nástupu hospodářských potíží, který měl nahradit předchozí programy s názvem „Antivirus“. Jelikož o podobě „kurzarbeitu“ nepanovala politická shoda a jeho zavedení je v nedohlednu přistoupila vláda k prodloužení programu „Antivirus“, který je určen subjektům, u nichž došlo k nucenému omezení provozu nebo karanténě, a sice do konce roku 2020. Zaměstnavatelé s nuceným uzavřením provozu budou mít nárok na proplacení 100 % náhrad mezd při stropu ve výši 50 tisíc Kč na zaměstnance, v případě karantény pak ve výši 80 % vyplacené náhrady mezd.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 11/2020.